Ženíšek: Výjimka z eura je pekelně drahý špás

Česká republika by si měla vyjednat trvalou výjimku z eura. Tak bychom se podle Hradu měli postavit ke krizi eurozóny. Představa prezidenta, že nás někdo bude nutit do eurozóny, je úsměvná. Zavázali jsme se euro přijmout, nicméně, kdy to uděláme, záleží jen na nás. Obvykle se o vstup do eurozóny musely státy usilovně snažit, nikdo je nenutil. Po současných zkušenostech bude eurozóna mnohem pečlivěji vybírat nové členy. A navíc, Česko má v EU pověst potížisty a uznejte sami, budete někoho takového nutit, aby s vámi seděl u stolu?

Připomíná mi to situaci, kdy po silném zemětřesení začíná loď nabírat vodu, posádka se snaží díry zaplnit a my stojíme na břehu a vše pozorujeme. Protože nás to znepokojuje, tak raději odejdeme. Za chvíli nás ale smete tsunami, kterou jsme dívajíce se jinam neviděli.

Eurozóna má dnes hodně děr a bylo by bláhové do ní teď vstupovat. To ale není na pořadu dne. Snažit se o trvalou výjimku z eura by byl pouze špás, který by nás vyšel hodně draho. Vzdali bychom se tak možnosti současný vývoj ovlivnit. A veškerá legrace by skončila ve chvíli, kdy bychom se snad snažili blokovat společné evropské dohody, na kterých jsme se podíleli. První náznaky vidím u některých českých senátorů, kteří odložili projednání Evropského stabilizačního mechanismu.

Naše hospodářství je závislé na exportu, 80 procent našeho vývozu směřuje do zemí eurozóny. Pokud se bude snižovat životní úroveň v eurozóně, bude se snižovat životní úroveň i občanů ČR. Měli bychom proto požadovat nikoliv bezcenné výjimky, ale naopak konstruktivně přispívat ke stabilizaci evropských ekonomik. Na výběr máme dva odlišné scénáře. Zaprvé, více solidarity a rozpočtové disciplíny a zadruhé, rozdělení eurozóny na dva bloky. Otázkou ale je, který scénář nás bude ekonomicky a politicky bolet méně. To jsou zásadní problémy, kterými je třeba se v tuto chvíli zabývat. Otázku přijetí eura můžeme řešit až ve chvíli, kdy se situace na finančních trzích uklidní a bude jasné, k jakému euru se máme přidat.