Ad LN 2. 2. Máme „luxus“ svobodné volby
Aby jakékoliv nařízení fungovalo, musí v něm být definované sankce, a tyto sankce musí být vynutitelné. Jestliže se tak nestane, logicky do pomyslného autobusu nastoupí černý pasažér a začne veřejnou dopravou jezdit zadarmo, bez strachu z potrestání.
Dosavadní fungování Evropské měnové unie přesně takový efekt vyvolávalo, ačkoli se pravidelně objevovaly marné pokusy problém vyřešit. Nejnovější pakt rozpočtové stability konečně zavádí účinné sankce za život států na dluh, za jejich „kreativní účetnictví“. Právě proto je třeba jej aktivně podpořit.
Největší diskuse se totiž vedou právě o sankčním mechanismu, který doposud nebyl příliš využíván a jehož se hříšníci právem bojí. Nová dohoda obsahuje ustanovení, že trest nastupuje automaticky, bez dlouhých debat. Potrestaní budou následně předkládat účty v podobě „nápravných reformních programů“. Konečně, kdyby ani to nepomohlo, Evropská komise bude moci hříšníky zažalovat u Evropského soudního dvora.
Rozpočtový pakt tedy neobsahuje nic proti našim zájmům. Naopak. Nejedná se v něm o novou regulaci, ale o to, aby fungovala ta současná. Státy, které falšovaly své účetnictví a žily na dluh, totiž svým jednáním poškozovaly ekonomiky těch rozpočtově odpovědnějších. Tedy i České republiky.
Pakt proto určitě představuje krok správným směrem. Odmítat jej kvůli zástupným důvodům považuji za čirý alibismus. Zahraničí tím totiž vysíláme signál, že rozpočtovou odpovědnost vlastně nechceme a že pro nás představuje pouze slogan.
Lidové noviny, 11. 2. 2012, Rubrika: Horizont, str. 12
