Vladimír Bystrov v článku Konec jedné iluze (LN 7. 1. 2010) výstižně popisuje náš český vztah k existenci Komunistické strany Čech a Moravy: „Je konec cesty za iluzí, že česká společnost vůbec měla někdy zájem definitivně se vymanit z vlivu komunistické ideologie. Nic takového totiž nikdy neměla a nemá." Svatá pravda, většinové společnosti bylo a je fungování komunistické strany šumafuk. Drtivá většina občanů země měla a má jiné starosti. Vladimír Bystrov to řekl smutně a naplno a pravdivě.
Zákaz? To je mediální klišé!
Jiné části úvah pana Bystrova si dovolím doplnit o důležitá fakta. Především není pravda, že Senát Parlamentu České republiky či jeho komise pro posouzení ústavnosti KSČM někdy požadovala zákaz KSČM. To je mediální klišé, které se v rozporu s fakty ujalo a koluje českými luhy a hvozdy.
Senát pouze vyslovil podezření, že KSČM nepůsobí v souladu s ústavou, doložil to fakty a požádal vládu, aby v souladu se zákonem nechala jeho podezření prověřit Nejvyšším správním soudem. Ten při projednávání žaloby má dvě možnosti: buď stranu porušující ústavu rozpustit, nebo pozastavit její činnost do doby, kdy jsou nedostatky odstraněny.
Ústavnost, to je, oč tu běží Prosincové jednání senátorů s ministrem vnitra Pecinou a ministrem pro lidská práva Kocábem vyústilo v dohodu o tom, že senátní komise sama vypracuje znění správní žaloby na KSČM. Na jejím znění již pracuje advokátní kancelář. Vypracovaný návrh posléze ministr vnitra předloží ke schválení vládě.
Senát ani komise se nezabývá úvahami, zda je ta či ona vláda politicky připravena žalobu podat. Nezabývá se otázkou, kolik má ta která strana voličů. Nezabývá se otázkou, zda je, či není pozdě KSČM zakázat. To je prerogativum, a dokonce povinnost novinářů. Senát Parlamentu České republiky pouze dbá, aby byla dodržována ústava.
