Česko se v posledních několika dnech výrazně posunulo v otázce zakázky století, tedy tendru na nové jaderné bloky. Vláda rozhodla, že stavět chce dva, a to s korejskou firmou KHNP. Zároveň řeší otázky nových emisních povolenek.
Hostem Ptám se já byl Luděk Niedermayer, český europoslanec za TOP 09 a místopředseda výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu.
Vláda během oznámení vítěze tendru na dostavbu dvou jaderných bloků uvedla, že jeden by měl stát zhruba 200 miliard korun. „U té ceny se pracuje pravděpodobně jen s částí nákladů. Korejci mluví o 220 miliardách, zároveň padlo, že tam bude nějakých 80 miliard předběžných prací. A to je potřeba vědět, co to je. Pravděpodobně velká část těchhle peněz by se měla přičíst k ceně těch bloků,“ upozorňuje Niedermayer.
V minulých dnech vláda také jednala o dokumentech, kde se Česko zavazuje plnit některá kritéria, ke kterým se zavázalo v rámci Green Dealu. Největší vášně u veřejnosti vzbudilo možné zdražení pohonných hmot v rámci nových emisních povolenek. „V systému emisních povolenek je do roku 2029 nastavená hranice ceny povolenek 45 eur, což vede k tomu, že ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího,“ míní Niedermayer.
Jaká jsou největší rizika projektu? Jaké jiné cesty existují pro zajištění energetické bezpečnosti? Co stojí za politickými tanečky vlády okolo schválení českých opatření ke Green Dealu?
Co v rozhovoru zaznělo?
2:30 V Jozefu Síkelovi budeme mít dobrého a kvalitního zástupce?
Myslím si, že pan Síkela do toho bude vstupovat s dobrým a zajímavým CV, kdy pracoval v byznysu na velmi dobrých pozicích, pracoval ve strategickém postu v minulých letech ve vládě a pomohl Evropské unii, protože předsedal v rámci předsednictví jednání v rámci energetické krize. Myslím si, že v porovnání s ostatními kandidáty bude viditelně odborně nebo z hlediska i politické zkušenosti nadprůměrný kandidát.
5:00 Jak jste reagoval na rozhodnutí vlády o stavbě dvou nových jaderných bloků s korejskou společností KHNP?
V žádném případě nejsem proti jaderné energii, protože myslím, že technologicky vyspělá společnost umí zvládnout bezpečnostní rizika, ale ono to nějak nevychází zatím finančně. Proto je důležité posuzovat ekonomiku toho projektu a také nepřehlížet rizika, která jsou značná. Protože ty projekty na Západě nedopadly dobře, došlo vždy k velkému časovému prodloužení. Tady plat, že čas jsou peníze, protože to zdržení s sebou nese astronomické náklady na financování a taky náklady za to, že ta energie není dodána a ty celkové rozpočty skončily prostě strašně špatně.
7:20 Podle vlády je aktuální cena 200 miliard korun za jeden postavený blok. Zároveň ministr financí Zbyněk Stanjura už nastřelil předpokládanou cenu té elektrické energie, což je 90 eur za megawatthodinu. Co vám z toho vychází?
Těch informací bylo potřeba víc, protože to je opravdu rozhodnutí, které bez nadsázky ovlivní naši zemi minimálně na půl století, spíš déle. U té ceny se pracuje pravděpodobně jen s částí nákladů. Korejci mluví o 220 miliardách, zároveň padlo, že tam bude nějakých 80 miliard předběžných prací. A to je potřeba vědět, co to je. Pravděpodobně velká část těchhle peněz by se měla přičíst k ceně těch bloků. Pak se tam nepracuje s náklady na financování, ty náklady obvykle zvýší tu cenu zhruba o polovinu, a pokud ta cena 90 eur, která by nebyla opravdu špatná, vychází právě z toho, že zahrnuje jenom část těch nákladů, tak samozřejmě neodpovídá té skutečné ceně elektřiny.
12:20 Na druhou stranu ale můžeme si zajistit dostatečnou energetickou bezpečnost bez jádra? Obnovitelné zdroje mají celou řadu výhod, ale přece jen jsou to pořád nestabilní zdroje.
Máte naprostou pravdu, ty zdroje jsou nestabilní, jakkoliv se nyní dá dobře odhadovat na desítky hodin nebo na 15 minut dopředu, jak asi poběží. Ale ty nestabilní zdroje musí být doplněny, a tady je určitý jazykolam, nikoliv stabilními, ale flexibilními zdroji, to znamená zdroj, který se dá okamžitě nastartovat, aby vykryl to, že například přechází přes nás spousta mraků a v tu chvíli ty soláry nevyrábí.
23:20 Státní energetickou koncepci, Politiku ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán vláda odsunula k definitivnímu schválení. Očividně se vyděsila veřejné debaty, když se začala řešit nová pravidla pro emisní povolenky, které by se měly vztahovat mimo jiné i na pohonné hmoty. Jak to vnímáte?
Já bych řekl, že spíš došlo k nezvládnutí komunikace. Protože ta historka, kterou jeden z českých analytiků opakovaně posílá do médií, že ten nový systém emisních povolenek zdraží benzin o 10–15 korun, vycházela z velmi spekulativních předpokladů. Mám pocit, že teď někdo zaspal a tuhle zprávu se tomu analytikovi poněkolikáté podařilo dostat do médií. Ale je třeba říct, že ten systém emisních povolenek je jiný než ten stávající systém. A je v něm do roku 2029 nastavená hranice ceny povolenek 45 eur, což vede k tomu, že ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího. A někdo prostě spustil spekulaci, že poté se ministři nedohodnou na tom, jak dál se bude tenhle systém vyvíjet.
34:00 Ale na těch strategických dokumentech se zřejmě nic měnit nebude?
Určitě se dá leccos doladit a podle mě ty dokumenty jsou dobré a nechci opravdu mluvit za vládu, ale celá ta naše politika v posledních letech je v rámci jak našich evropských závazků, tak klimatu opravdu nadprůměrně odpovědná. Mě by hrozně mrzelo, kdyby tady došlo k nějakému odklonu.
Celý rozhovor s Luďkem Niedermayerem si můžete pustit zde.
