„Když se z politiky vytratí služba veřejnosti a převáží boj o moc těch, kteří jsou ve vedení, končí demokracie,“ říká v rozhovoru pro FinTag někdejší dlouholetý starosta středočeského města Votice a poslanec za TOP 09 Jiří Slavík.
Rezignoval jste na funkci místostarosty i na funkci radního města Votice. Proč?
Pro svá rozhodnutí vždy potřebuji maximum dostupných informací, abych se rozhodoval na základě faktů s ohledem na zájmy Votic. Nyní jsem si nebyl jistý, zda všechny dostupné podklady Rady opravdu k dispozici mám.
O jaké podklady a informace šlo?
Týkaly se třeba investičních akcí.
Kterých například?
Třeba rekonstrukce Husovy ulice. Což byla dlouho připravovaná a z hlediska koordinace komplikovaná stavba. U takové stavby je zvykem o ní pravidelně na Radě informovat. A to se nedělo. Na vše jsme se já nebo kolegové zastupitelé museli dotazovat. Vedení města přitom ví, že když se realizoval náročný projekt nové ČOV, což byla největší investice, Rada i zastupitelstvo dostávaly pravidelně informace. A podobné to bylo nejen u staveb, ale i u služeb, které město zajišťuje. Ale problém byl i v tom, že někteří zástupci vedení města se osobně angažují v záležitostech, které nespadají do jejich kompetencí. Nejviditelnější příklad poslední doby je ZUŠ Votice.
Ano, k té se ještě dostaneme… Jak vypadala jednání Rady?
Mé připomínky a dotazy kolegové opakovaně považovali za kritiku či útok na projednávanou záležitost či na osobu předkladatele. Někteří moji kolegové otázky k projednávaným bodům někdy brali osobně. To, co pro mě byla po celou dobu působení rutina a běžná diskuze, se stávalo problémem.
Na jednání Rady se tedy nepřipouštěla diskuze?
Ano, výsledkem bývala napjatá atmosféra. Což pro mě bylo velmi nepříjemné, frustrující a vyčerpávající. Naopak ode mě se vždy očekávalo, že budu vše vysvětlovat a obhajovat. To je samozřejmě naprosto v pořádku, ale musí to platit pro všechny stejně.
Čím si to vysvětlujete?
Důvod podle mého názoru spočívá ve změně přístupu k fungování městského úřadu ze strany jeho aktuálního vedení. Respektuji, že každý má svůj styl a preference, ale jsou pravidla, která by měla platit za všech okolností.
Která pravidla konkrétně máte na mysli?
Z mého pohledu je nejdůležitější, aby byl úřad otevřený a přátelský především k občanům. Pro ně tu přece jsme. Dnes cítím, že se nám úřad pod současným vedením trochu zavírá do sebe a řeší především svoje potřeby. Přičemž ani komunikace uvnitř úřadu není dostatečná. To je obrovská škoda a problém, protože na úřadě pracuje mnoho ochotných a iniciativních lidí. Jejich pracovní nasazení a snahy o zlepšení zaslouží větší podporu.
To vypadá, jako by se Votice staly městem, které si, abych tak řekl, jeho vedení vzalo za své. Myslím v tom smyslu, že ho považuje za svůj majetek… Ale buďte, prosím, konkrétní, o kom mluvíte? O současné starostce Ivě Malé (Spolu), místostarostce Jaroslavě Pokorné (Nestraníci)?
Nezlobte se, ale nechci být osobní.
Ale také vím, že jste se velice zasazoval o to, aby se paní místostarostka Jaroslava Pokorná nestala starostkou, i když její kandidátka vyhrála poslední volby. Proč jste nechtěl, aby vedla město?
Co se týká obsazení postu starostky, není to o tom, koho jsem nechtěl, ale koho jsem chtěl. Naše uskupení bylo schopno v povolebním vyjednávání získat post starosty, což byl samozřejmě úspěch. Mým cílem bylo pokračovat v práci, kterou jsem v uplynulých dvou obdobích pro Votice udělal a věřil jsem, že současná starostka na to plynule naváže.
A navázala?
Bohužel přístup k některým záležitostem ze strany nového vedení města je výrazně rozdílný.
V čem je podle vás problém?
Problém je v hledání co nejjednodušších a nejméně pracných řešení, která vždy nejsou nejsprávnější. A další problém je v prosazování osobních zájmů jednotlivců. A to na úkor důslednější kontroly a prosazování zájmů města. Samozřejmě, že vím, že to není jednoduché a vyžaduje to především velké množství času, který je nutno obětovat na úkor svého soukromí.
Proč jste nechtěl, aby se paní Pokorná stala starostkou?
Na to už jsem odpověděl. Je to o tom, koho jsem chtěl, ne koho jsem nechtěl. Chtěl jsem, aby starostkou byla Iva Malá.
Rezignoval jste na funkci místostarosty, říkáte, že vedení města manipuluje s informacemi jak pro zastupitele, tak pro veřejnost, to přece není maličkost. Co se podle vás děje ve Voticích a proč?
Víte, pro mě toto není komfortní rozhovor, ale pokusím se vám odpovědět. Já jsem v komunální politice dlouhé roky, starostou Votic jsem byl celkem čtyři funkční období, osm let jsem byl v opozici. A vždy jsem razil to, že politika je hlavně služba veřejnosti. Problém je, když se z politiky vytratí služba veřejnosti a stane se bojem vybraných jedinců o co největší moc. A to se podle mě teď děje ve Voticích.
Již jsme se dotkli dění v Základní umělecké škole Votice. Tam došlo ke sporům mezi vedením školy a značnou částí učitelů. Město do toho vstoupilo tak, že se bez váhání postavilo za vedení školy a převedlo ji z kraje pod sebe, pod svou základní školu. Čímž rozhodlo celý spor mezi učiteli. Je to podle vás v pořádku?
Zánik menších škol, respektive jejich začlenění pod velké školy, je aktuálním trendem. Jedná se o krok, kterému by se dříve či později nejspíš nevyhnula ani ZUŠ Votice. Vzhledem k tomu, že Votice jsou obec s rozšířenou působností a Základní škola Votice je školou velkou, dává mi smysl, aby právě základní škola ve Voticích byla tou školou zastřešující a samostatnou právnickou osobou. K tomu ještě povede dlouhá cesta, ale sloučení Základní školy Votice a Základní umělecké školy Votice mi dává z tohoto hlediska smysl. A proto jsem pro tento návrh hlasoval, ačkoliv by mi jako první krok dávalo mnohem větší smysl sloučení Základní školy Votice a pak bývalé zvláštní školy, dnes Základní školy Smetanova.
Na druhé straně výsledkem vašeho hlasování a hlasování vašich kolegů je to, že ze ZUŠ Votice odešla podstatná část pedagogů. Odešli proto, že ztratili důvěru ve fundované a nestranné rozhodování města. Děti z Votic a okolí přišly o své oblíbené učitele. To je podle vás v pořádku?
Na zastupitelstvu jsem popřál paní ředitelce základní školy mnoho energie, aby situaci v ZUŠ zvládla uklidnit. Věřím, že jako zkušená pedagožka a manažerka dokáže celou situaci zklidnit. Je nutné, aby se dospělí přestali dohadovat a uvědomili si, že jejich hlavním úkolem je vzdělávat děti v klidném a inspirativním prostředí.
Nezlobte se, ale paní ředitelka, o jejímž “bytí a nebytí“ rozhoduje město, nemá už co zklidňovat. Učitelé často oblíbení u dětí jdou učit jinam. Neselhalo město?
Nemám k tomuto tak detailní informaci. Jediné, co k tomu mohu říci, je, že já bych postupoval jinak. Pokud vyvstaly v ZUŠ problémy mezi učiteli a vedením, snažil bych se je řešit dohodou. Vyslechl bych obě strany a snažil se je přivést k nějaké rozumné dohodě, kompromisu. Určitě bych se nepostavil jen za jednu ze znesvářených stran, protože uplatňování vlastní personální politiky není v kompetenci města. Zřizovatel pouze vybírá ředitele, a to je v tomto případě zatím kraj. Bylo mi řečeno, že ZUŠka půjde pod město, že je to tak lepší také proto, že kraj již nebude vybírat nového ředitele. Výběrové řízení ale kraj již zahájil, uvidíme tedy, jak se bude nadále situace vyvíjet.
Chápu, že dospělí se dohadují… Co ale nechápu, že děti ze ZUŠ, která nově spadá pod základní školu, spontánně sepíší petici, aby jejich učitelé neodcházeli, a následně si je předvolají do ředitelny votické základní školy, kde jim „vysvětlí“, že petici sepisovat neměly.
ZUŠ Votice pod základní školu zatím nespadá.
Dobře… Není to pak ale o to horší, že si děti ze ZUŠ volají do ředitelny v základní škole, která nemá ze ZUŠ “zatím” nic společného?
Jak jsem řekl, nemám k tomu detailní informace. Přesto doufám, že vedení základní školy je rozumné a žádný nátlak na děti nečinilo. A samozřejmě, pokud děti projeví svůj názor, neměla by se jim brát iniciativa, ale spíše by se jim mělo dostat podpory a vysvětlení toho, kam sahají jejich kompetence.
Já bych řekl, že byste ty děti měli spíše pochválit za to, že se nebojí a jsou iniciativní, berou se za „své učitele“, než jim vysvětlovat, „kam sahají jejich kompetence“. Ty děti, které tu petici daly dohromady, totiž měly i obavy z toho, aby jim v základní škole kvůli té petici nesnížili známku z chování.
Víte, já z toho, co se stalo v ZUŠ Votice, také radost nemám. Co já k tomu mohu pouze říci, je to, že město zatím není zřizovatelem ZUŠ a nijak mu nepříslušelo do dění v ní zasahovat. A pak to, že v obecné rovině jsem se vždy snažil, po dohodě s vedením základní školy, zabezpečovat materiálně technické podmínky ve škole. A ještě dodám, že do způsobu výuky nepřísluší komunálním politikům včetně zřizovatele vůbec zasahovat.
To jste mi nahrál. O chování dětí některých z vedení města ve votické škole kolují ne zrovna lichotivé informace, ale nezaznamenal jsem, že by se tím vedení školy zabývalo tak intenzivně, jako se zabývalo peticí dětí, které se vzaly za své učitele v ZUŠ Votice. Není třeba i toto podle vás aktuální problém Votic?
O tom nic nevím. Já jsem ale byl a vždy budu zastáncem transparentnosti jednání zastupitelstva a maximální otevřenosti a informovanosti jak zastupitelů, tak veřejnosti. Přičemž každý veřejný činitel, politik, musí být připraven svá stanoviska a názory obhajovat a vysvětlovat lidem. A to podle toho, jak se věci skutečně mají, a ne podle toho, jak se to hodí jeho osobním zájmům. To druhé já podporovat nemůžu a ani nebudu. A i proto jsem rezignoval na funkce místostarosty a radního města Votice.
