Válek: Promoření je nezodpovědné. Nemocnice musí začít léčit a operovat i pacienty bez covid-19

Česká vláda pod odborným vedením profesora Prymuly zvolila cestu velmi tvrdé karantény v kombinaci s osobní ochranou. Cílem těchto pravidel bylo a pravděpodobně stále je minimalizovat počet těch, kteří se nakazí. Zároveň měla pravidla chránit rizikové skupiny pacientů, u kterých končí onemocnění smrtí, a dosáhnout pozvolného nárůstu počtu uzdravených. V současné době máme okolo 5000 pacientů s prokázanou infekcí (kolik lidí je skutečně v populaci nakažených, lze pouze odhadovat). Nárůst nových pacientů je pravidelný 100 až 200 za den a mrtvých je zatím méně než 100. Zatím se nepodařilo zabránit šíření infekce v domovech důchodců, mezi zdravotníky a ani se nepodařilo zabránit úmrtím. Ovšem podařilo se křivku nárůstu nových pacientů oploštit, a aktuálně tak nečelíme katastrofickému vývoji situace jako v Itálii. 

To vše probíhá za cenu rozsáhlých restriktivních opatření. Konečně začínají být dostupné respirátory a dezinfekční prostředky pro stále větší okruh rizikových skupin, což je způsobeno i tím, že si lidé roušky šijí sami. Zlepšuje se tak sice pomalu, ale jistě i kvalita osobní ochrany.

Koronavirus ovšem jen tak nemizí. Je stále více pravděpodobné, že tento virus v populaci zůstane, a my se tak postupně promoříme. Organizovat plošné promoření bez jasného plánu je sice vědecky nesmírně zajímavé, ekonomicky pozitivní, ale vzhledem k rizikovým skupinám obyvatel politicky krajně nezodpovědné.

Nesmíme ohrozit seniory ani zdravotníky

Pokud se postupně začnou restriktivní opatření uvolňovat, je pravděpodobné, že počet nakažených, byť s mírným průběhem nemoci, začne narůstat. Mohlo by se stát, že tak předhodíme koronavirovému lvu nejenom naše seniory, chronicky nemocné a další ohrožené skupiny, ale také třeba zdravotníky. Vždyť dnes už je mezi nimi více než 300 nakažených! Za předpokladu, že se pravidla budou chaoticky uvolňovat, poroste počet nakažených zdravotníků a systém, který vše ještě zvládá, se začne hroutit. Vláda musí mít jasný plán, co v takovémto případě bude dělat. Nelze udělat krok A, aniž bychom věděli, co bude následovat jako krok B.

Musíme lpět na tom, že naší prioritou musí být minimalizovat riziko nákazy pro rizikové skupiny. To musí být alfa a omega celého dalšího postupu! Druhou prioritou je začít co nejdříve léčit všechny ostatní „běžné“ nemocné a spustit opět preventivní programy. Řada lékařských výkonů, které před měsícem nebyly akutní, byla odložena na neurčito. Týká se to nejen operací kolenních a kyčelních kloubů, ozařování onkologických pacientů, ale celé škály dalších vyšetření i výkonů. Informace, jak toho chce vláda dosáhnout, bohužel pořád chybí. Byla by tragédie, aby kvůli těmto omezením nakonec umřelo podstatně více pacientů než na covid-19.

Profesor Prymula jeden den předkládá plán chytré karantény. Další den mluví o změně taktiky a promoření části populace s tím, že v části republiky proběhne rozsáhlé testování. Takový postup silně připomíná vědecký experiment, ovšem za jakou cenu?

My ale od vlády a Ústředního krizového štábu musíme dostat informaci:

Jaký je krátkodobý a dlouhodobý plán boje s covid-19 a jak tento plán bude záviset na vývoji počtu nově nakažených a mrtvých?

Jakým způsobem hodlá vláda chránit rizikové skupiny (důchodce, nemocné s poruchou imunity)?

Jakým způsobem hodlá vláda co nejrychleji spustit standardní zdravotní péči o „obyčejně nemocné“ pacienty, kteří jsou již tři týdny prakticky bez péče?

Kdy opadnou restriktivní opatření týkající se např. rodiček?

Jak hodlá vláda sledovat a vyhodnocovat, že jsou její kroky úspěšné?

To jsou informace, bez kterých se nedá dál plánovat a bez kterých se nepohneme z místa. Všechno ostatní, co v této době zaznívá v médiích, jsou jen výkřiky do tmy, které mají s koordinovaným a promyšleným postupem pramálo společného.