Válek: Očkování proti covidu bude pravidelně
Tento týden Česko překonalo smutnou hranici 40 tisíc mrtvých s diagnózou covid-19. Například zájem o očkování ale už několik týdnů v řadě opadá. Jaká jsou aktuální doporučení ohledně očkování – jít se očkovat teď před dovolenou, nebo počkat na podzim?
Myslím, že těch 40 tisíc mrtvých je velmi podstřelené číslo. V určitém období zemřelo mnoho lidí v domovech pro seniory. Řada z nich ani nebyla testována. Počet mrtvých tedy odhaduji někde kolem 60 tisíc, možná 70 tisíc. Zároveň pořád denně umírají pacienti, kteří se covidem nakazí. Ano, jsou to staří lidé a mívají další nemoci, ale není to tak, že by umřeli ve stejnou dobu, i kdyby se covidem nenakazili.
Pokud jde o očkování a cestování, zatím na to moc nedovedu odpovědět. V současné době se jako Česká republika snažíme a žádáme Francouze, kteří předsedají EU, o sjednocení pravidel. Aby nebyla v každé zemi jiná. Teď se dá říci, že kdo má třetí dávku, tak má medicínskou výhodu – prakticky nulové riziko úmrtí na covid. Může ho chytit a mít nepříjemný průběh, ale s vysokou pravděpodobností nebude na intenzivní péči nebo ECMO (mimotělní oběh, pozn. red.) a neumře.
V každém případě danému člověku covid pass bude platit a bude moci cestovat – určitě v červnu, červenci, srpnu, září a tak dále. Ale v nějakém horizontu se bude muset přeočkovat. Ten horizont bude, řekněme, začátek příštího roku.
Takže už se definitivně počítá s pravidelným očkováním, podobným tomu proti chřipce?
Očkování vyvolává univerzální balík protilátek a čím vyšší jejich hladina je, tím více je organismus chráněn proti vážnému průběhu. Ukazuje se, že protilátky po třetí dávce drží zhruba čtyři až pět měsíců ve vysoké hladině. Covid má podobně jako chřipka podzimní křivku a menší jarní křivku nákaz. Proto se budeme muset proti covidu očkovat vždy už před podzimní vlnou.
Tak aby protilátky byly dostatečně vysoké v tom kritickém období. A to i v případě, že dojde k nějaké nebezpečné mutaci, jakou byla delta, nebo že se bude pouze rekombinovat omikron. To znamená, že se bude zvyšovat riziko nákazy, ale ne vážného průběhu.
Bude očkování před podzimní vlnou doporučené pro všechny skupiny obyvatel, nebo se bude týkat jen seniorů a chronicky nemocných?
Obecně to bude platit pro všechny. Ale očkování – podobně jako u chřipky – se musí soustředit na ty, kteří jsou nejvíc ohrožení. A to jsou senioři a starší lidé asi od 55 let, kteří mají komorbiditu (přidruženou nemoc, pozn. red.). Čím starší a čím více dalších rizikových faktorů, tím je riziko větší. Ale to skupinové riziko je ve skupině 55+ a ti by se měli každý rok pravidelně očkovat.
Očkování samozřejmě musí být na dobrovolné bázi a v podstatě podobně jako u chřipky zabrání vážnému průběhu. Čím více lidí se nechá naočkovat jednou za rok, tím menší riziko, že budou umírat stovky, desítky lidí a dramaticky se sníží riziko plošných opatření.
Jestliže mi tedy ještě není 30, covid jsem prodělala a mám tři dávky očkování – letos na podzim už se mě očkování týkat nebude, nebo ano?
Jste mladá a nezdá se, že byste měla komordibidity. To znamená, že na podzim vám vřele doporučím, abyste si nechala aplikovat další dávku, pokud jste třetí měla v lednu či únoru. Pokud byste ji měla květnu nebo červnu, řeknu, že je to zbytečné. Nebo ještě lépe – záleží, co děláte. Vy jste novinářka a s vaší profesí se setkáváte s mnoha lidmi, střídáte prostředí. Pokud máte velké množství rizikových kontaktů, doporučím vám čtvrtou dávku a opakovaně se očkovat.
Pokud nemáte množství rizikových kontaktů, tak vzhledem k vašemu věku a stavu řeknu: je dobré se naočkovat, ale pokud budete nosit respirátor v době těch kritických měsíců a omezíte rizikové kontakty, tak to není nezbytně nutné.
Pomineme-li zdravotní hledisko, řada lidí řeší očkování s ohledem na cestování a covid pass. Budou ho ještě potřebovat?
V červnu bude Evropská unie a další země debatovat o tom, jaká má být další strategie s covid passem. Pandemický zákon jsme chtěli především proto, aby dál byla funkční Tečka a Čtečka. To znamená, abychom cestujícím mohli nabídnout ten servis, že tam dostanou online aktuální informace.
Takže Tečku v mobilu ještě nemám mazat?
Tečku v žádném případě z mobilu nemažte, ten certifikát je něco jako elektronický pas a stát ručí za to, že informace v něm jsou správné.
Nicméně Tečka funguje v každé zemi jinak. Řada zemí má svá vlastní opatření dle svých zákonů a ta mimořádná opatření mohou říkat, že musíte mít očkování takové, nebo makové. Někteří k tomu chtějí ještě antigenní testy nebo PCR.
Já bych chtěl, aby v rámci Evropské unie – protože tady je cestování možné bez pasu a beze všeho, tak aby ta pravidla byla jednotná. Přijde mi nekorektní, aby občan České republiky, který si chce jet zalyžovat do Francie, si musel zjišťovat, co zrovna zavedli v Rakousku, co Italové, co Francouzi a co další země, přes které jezdí. Přitom tam nikde nejsou hranice a žádná omezení. A když tam jede autem nebo vlakem, jede individuálně, ani nemá moc jednoduše jak to zjistit. Je to jedna z priorit našeho předsednictví.
Už víte, jak bude vypadat kampaň na podporu očkování na podzim a kolik bude stát?
To ještě dáváme dohromady. Ale tuhle debatu vlastně také vedeme i napříč Evropou. My teď soutěžíme agenturu, která to bude dělat. Je to tak závažná záležitost a je v tom tolik dezinformací, tolik vyhrocených postojů jednotlivých skupin, že tady bude opravdu potřeba pokorně požádat profesionály přes marketing v celé republice, zapojit do toho všechny. A udělat kampaň tak, jak odborníci poradí, aby byla co nejkvalitnější.
Chci, aby v ní nebyly nepřesnosti a falešné sliby. Ani se nechci bavit o čtvrté dávce – tak to není. Covid nezmizel a musíme se psychicky připravit na to, že se bude holt každý rok pravděpodobně přeočkovávat jako proti chřipce.
Proti chřipce se ale nechává každoročně přeočkovat jen okolo osmi procent populace…
To je problém, který vidím jako doktor: jsou země, kde se každý rok nechává na chřipku přeočkovávat 50 nebo 40 procent seniorů, jsou země jako Česká republika, kde je to osm procent.
Z mého pohledu se zcela bude muset změnit i přístup doktorů k respiračnímu onemocnění. Když vaše maminka nebo babička půjdou k praktikovi, že mají teplotu a kašel, tak buď lékař řekne, ať leží, nebo předepíše antibiotika, někdy pošle na snímek plic.
Teď bude muset zjistit příčinu nachlazení – zda je to bakterie, nebo virus. A když virus, zda je to covid nebo jiný virus. V podstatě všichni pacienti, kteří budou nachlazení, budou muset být testováni, tak jak se to učíme na škole teoreticky, tak se to bude muset v praxi realizovat a bude se podle toho nasazovat léčba. Za mě to bude znamenat naprosto dramaticky jiný přístup a součástí bude muset být daleko intenzivnější vysvětlování pacientům. Je to obrovská výzva i pro tu reklamní agenturu a pro ty, kdo to budou dělat, nejde jen o covid.
Také myslím, že bude třeba debatovat o nových typech vakcín. Které budou, podobně jako hexavakcíny, kombinací vakcín proti respiračním závažným onemocněním, která u nás zbytečně zabíjejí seniory.
Už dříve jste zmínil, že na podzim nejspíš nebude povinné nošení respirátorů. Zatím povinnost zůstává ve zdravotnických či lůžkových zařízeních sociální péče. Kdy skončí?
Problém nejsou nemocnice jako takové a ta lůžková oddělení, ani by nebyl problém mezi zdravotníky. Problémem jsou ambulance. Dnes se ukazuje, že respirátor v ambulancích a na akutních příjmech, kde jsou lidé nachlazení a kašlají, nebo v ambulancích praktických lékařů, je strašně důležitý.
Má to velký efekt a kdybych uměl jednoduše vymyslet jak nařídit, že v ambulancích a na akutních příjmech bude muset respirátor být, tak v tom zbytku bych to zrušil. Ale teď řešíme, jak to vymyslet. Ale toto jsou místa, kde se ukazuje, že je to velmi efektivní prostředek jak zabránit šíření jakékoliv nákazy a chránit pacienty.
Tam, kde je riziko potkání s nákazou vysoké, by měly být respirátory delší dobu a postupně bych chtěl ve velmi rychlém horizontu uvolnit ta pravidla v domovech pro seniory a postupně i v nemocnicích na lůžkových odděleních na pokojích. Jde o to, jak to legislativně udělat, aby to bylo možné a opatření bylo v pořádku.
Když se vrátím k vakcínám proti covidu-19, jak je na tom Česko nyní se zásobami? Polský ministr zdravotnictví například avizoval, že jeho země další dávky už nechce a neodebere je. Bude se to týkat i nás?
Polsko se především k ničemu takovému nerozhodlo, protože samo smlouvu nepodepsalo. V rámci Evropské unie věc řešíme. Smlouvy se podepisovaly s výrobci vakcín před dvěma lety v situaci, která byla velmi dramatická a vakcín byl nedostatek. Udělal se tedy nějaký rezervační systém a smlouvy se podepsaly na tři roky dopředu. Už některý z předchozích ministrů podepsal objednávku i na příští rok a mám tedy na příští rok objednané vakcíny. Je dobré, že je zafixována cena na tu před třemi lety. My ji ale zaplatit musíme, i kdybychom vakcíny nechtěli.
Máme teď několik milionů vakcín na skladech, ty ale mají dostatečně dlouhou expirační dobu, zlikvidovali jsme jich poměrně málo. Část darujeme a teď je využíváme i pro naočkování Ukrajinců a dalších. A v příštím roce dostaneme ještě asi 10 milionů dávek.
Některé firmy říkají, že na podzim by mohly mít látku na kombinaci delta a omikron nebo rekombinované mutace omikronu. Nemůžeme si ale představovat, že bude dramaticky účinnější a nebude to tak, že se dá jedna dávka a už jste navždy za vodou.
Chci, abychom měli dostatek mRNA a proteinových vakcín. Nechci, abychom se dostali do situace, že budeme likvidovat desítky milionů vakcín. Dělám vše pro to, abychom se do té situace nedostali.
Zdroj: Seznam Zprávy, Daniela Přádová, 22. 4. 2022