Systém místních samospráv v České republice je přehnaně rozdrobený a tím pádem neefektivní. V rozhovoru pro Echo24 to řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 a autor návrhu na „optimalizaci“ fungování obcí Jan Jakob. Samosprávy by se podle něj neměly nutit do slučování či rušení, spíše je na základě pozitivní motivace a nových povinností přimět k dobrovolné spolupráci. V ideálním případě by nicméně mělo docházet k rušení míst starostů, respektive zastupitelů a naopak posilování pravomocí. Jakob zároveň vysvětlil, jak chce argumentovat při jednání s odpůrci této změny.
Na jakém základě s touto iniciativou přicházíte?
Je zcela zjevné, že v České republice systém samospráv není úplně efektivní. V Evropě máme největší počet obcí na počet obyvatel a celý systém pak nefunguje, jak by měl. Cílem reformy je, abychom dosáhli moderních a efektivně fungujících obcí, které mají na jedné straně více pravomocí, ale také více povinností ohledně zajištění služeb a rozvoje. Já vždy uvádím příklad nejmenších obcí, protože jsem byl dvanáct let starostou středně velkého městečka, kde dává fungování úřadu smysl. Ale starosta v těch nejmenších obcích často bývá neuvolněný a dělá to ve svém volném čase. K ruce má jednu až dvě pracovní síly, které dělají úplně všechno, od samotného chodu úřadu, přes hlavní účetní až po drobné úklidové práce. A zároveň mají tyto malé obce tak malý rozpočet, že z něj nejsou schopné zajistit žádné rozvojové aktivity bez toho, aby obec měla nějakou dotaci. V mnohých vesnicích je často dokonce problém sehnat dost lidí, aby se složilo místní zastupitelstvo. Návrh tedy směřuje k tomu, aby se rozšířily služby v těch menších obcích, byla zachována místní samospráva, ale celý systém fungoval výrazně efektivněji.
Čili jde spíše o jakousi optimalizaci nebo modernizaci fungování obcí, nikoliv o slučování v pravém smyslu slova?
Já nepoužívám slova jako slučování nebo dokonce rušení. Cílem návrhu je optimalizace, respektive moderní fungování samospráv. Aby to bylo možné, tak obce musí spojovat své síly.
Nicméně součástí návrhu je tedy i reálné rušení míst starostů, respektive zastupitelstev těch dotčených obcí?
Obce mají být motivovány, aby tvořily celky, které budou výrazně efektivnější než ta současná rozdrobenost. Takže ano, v ideální variantě to vede i k tomu, že by například funkce starostů nejmenších obcí zanikaly. Na druhou stranu určitě nedojde k tomu, že by nebyla zajištěna jejich samospráva jako taková. Už v dnešní legislativě existuje institut osadního výboru a pokud by menší obec spojila síly s nějakou vedlejší, větší obcí, tak by určitě mělo zároveň dojít k tomu, aby na základě osadního výboru – který se může jmenovat i jinak, třeba místní výbor – docházelo k posílení pravomocí. Aby měly menší obce třeba jasná práva v územním plánování, aby jim větší celky nemohly dát do územního plánu třeba skládku.
V rozpočtu by měla také být garance v té části, která se týká jejich území – ať už na investiční výdaje, nebo na zajištění například sociálních služeb, jako je senior taxi a podobně. K úvaze je, zda by ten osadní výbor měl rovněž být volen přímo obyvateli té obce, já osobně si tento model dokážu představit.
Už jste naznačil, že kromě těch „pozitivních“ motivací by váš návrh zaváděl i nové povinnosti, které by obce musely plnit. O co jde?
Bolestí nejmenších obcí je to, že nedokážou zajistit mnohé ze základních služeb, které ve větších obcích či menších městech jsou v zásadě běžné. Hnacím motorem návrhu je to, že by obce měly povinnost tyto služby zajišťovat. Ať už je to v té naznačené sociální oblasti, třeba v podobě toho senior taxi, dovozu nákupů, ale také zajištění úředních úkonů u seniorů. Nebo v oblasti vzdělávání, kde malá obec pro dva předškoláky nebude stavět školku, takže jim opět spojení s dalšími obcemi může pomoci. Stejně to máte v oblasti dopravy, životního prostředí, nakonec i v bezpečnosti – ve fungování obecní policie, ale také v kultuře v podobě zajištění knihovnických služeb, rozvozu knih a tak dále. Tyto oblasti by obce měly povinnost zajistit a to se dělá samozřejmě lépe, když se síly spojí.
Dokážete říci, jaký typ obcí je jakýmsi „ideálním kandidátem“ na tuto formu spojování sil? Má to být dáno podle počtu obyvatel
Ono se dá chopit několika čísel. Náš současný zákon například říká, že nelze založit novou obec, která by měla méně než tisíc obyvatel. To máte jedno číslo. Mimochodem obcí pod tisíc obyvatel je u nás více než 4800 z celkového počtu 6254, což je velká část. Existuje mnoho studií, které naznačují, jaká je ideální velikost obce. Ty se v zásadě shodují na ideální minimální velikosti někde v rozmezí tři až pět tisíc obyvatel. V tuto chvíli bych žádné konkrétní číslo neříkal, nechal bych to na volném průběhu, aby se celý ten proces nastartoval. Přirozeně by se pak tvořily určité optimalizační celky. V různých částech republiky to totiž vypadá trochu jinak a zajištění služeb také funguje jinak. Nějaká vodítka tedy jsou, ale nechal bych to minimálně v té první fázi na přirozeném procesu.
Jedná se v tuto chvíli o konkrétní písemný návrh, se kterým už se dá zahájit politické vyjednávání?
Pokud bychom se bavili z legislativního hlediska, tak to máme zpracované ve formě základních tezí, které mohou být podkladem pro další rozpracování. V tuto chvíli si kladu ambici otevřít tu diskusi, protože ta debata není moc vidět. Pamatuji si před volbami na velkém sněmu Svazu měst a obcí, kde drtivá většina zástupců parlamentních stran byla velmi zdrženlivá v této věci. Já jsem byl tehdy snad jediný, kdo chtěl, aby se diskuse otevřela. Nicméně od té doby se situace posunula, měli jsme tady seznam doporučení NERVu, v němž se optimalizace samospráv jako jedno ze zásadních opatření objevila. Podle mě je teď ideální čas tu debatu otevřít šířeji. Jsem ale realista a nepředpokládám, že by se našla shoda, natož aby byl dokončen legislativní proces, v tomto volební období.
Čili by to spíše byla třeba priorita pro příští volební období?
Ano. A byl bych velmi rád, abychom teď využili čas a dopředu to prodiskutovali. Mohou se využít například i předvolební debaty, v nichž to téma chceme vytahovat.
Vy jste zmínil NERV, který navrhoval rušit obce do tisíce obyvatel a vypočítal, že by to znamenalo úsporu asi deset miliard. Máte k dispozici nějaký podobný odhad pro vaši variantu té optimalizace?
Nepochybně by ten dopad na veřejné rozpočty byl velmi pozitivní. V tuto chvíli se to ale konkrétně propočítává velmi těžko, nelze to úplně podložit. Nicméně odhaduji, že ten dopad by mohl být velmi podobný tomu, co odhadoval NERV.
Samotné obce, ale třeba hnutí STAN se proti rušení radnic velmi ostře vymezují, argumentují tradicemi, právem na samosprávu či místním patriotismem. Předpokládám, že vaším argumentem při vyjednávání bude to, že obce mohou spolupracovat dobrovolně?
Je to tak. Budeme argumentovat tím, že návrh je postaven na motivaci, na dobrovolném spojování sil. Já bych rád odboural i ten častý argument, který je opřen právě o místní patriotismus. Náš návrh chce jednak rozšířit v malých obcích ty služby, ale také posílit jejich pravomoci v územním plánování, ale i v investičním plánování a v zajišťování těch služeb. A myslím si, že když se nad tím v jednotlivých obcích zamyslí, tak jim dojde, že je pro ně a pro jejich obyvatele dobrý krok, když spojí síly. Nemusí se měnit místní názvy, nic podobného. Kdyby se ta možnost optimalizace zavedla a na prvních příkladech odvážných obcí by se ukázalo, jak to funguje, tak by to bylo pro ostatní obce další motivací. Jsou lidé, kteří vyznávají někdy až přehnaně místní patriotismus ve smyslu, že musí mít starostu, musí být samostatnou obcí. A i pro ně a jejich hrdost na svou obec to může nakonec být pozitivní, když se té vesnici bude dařit lépe než předtím.
