Vítězem hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny by se v březnu tohoto roku stala opět ČSSD, která si však ve srovnání s únorovým šetřením společnosti SANEP pohoršila téměř o tři procentní body. Vyplývá to z březnového šetření společnosti SANEP, podle kterého je možné si pokles preferencí ČSSD dát do souvislostí s posilováním Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ), která v čele s expremiérem Milošem Zemanem oslovuje právě voliče sociální demokracie a která aktuálně překročila tříprocentní hranici. Druhou nejsilnější stranou by se v teoretických březnových volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR stala, i přes mírný pokles oproti únorovým hodnotám, ODS. Pozice třetí nejsilnější strany by pak obhájila TOP 09, která si oproti únorovému šetření společnosti SANEP polepšila o dvě desetiny procentního bodu. Mírný růst volebních preferencí zaznamenala i KSČM, která však i nadále zůstává v těsném závěsu za TOP 09.
Do sněmovny by se v březnu s těsným výsledkem dostali lidovci, kteří mají širokou stranickou základnu a snahu opět zaujmout své místo v dolní komoře Parlamentu ČR. Se stejným výsledkem jako KDU-ČSL by své místo v březnu v poslaneckých lavicích zaujaly i Věci veřejné. Voliči VV tak dávají nejmenší vládní straně, kterou do svého vstupu na půdu Poslanecké sněmovny provázejí skandály a korupční kauzy, stále šanci. Aktuální probíhající soudní proces s předsedou poslaneckého klubu VV Vítem Bártou a poslancem Jaroslavem Škárkou pak může do jisté míry řady voličů VV posílit, ovšem na druhou stranu i naopak výrazně oslabit. To se však ukáže až podle konečného rozsudku a informací, které v tomto procesu vyplují na povrch. V případě KDU-ČL a VV je však nutné počítat i se statistickou odchylkou, která vhledem k těsnému překročení pětiprocentní hranice znamená, že se obě politické strany pohybují na hranici zvolitelnosti do Poslanecké sněmovny.
Do volebního boje o poslanecká křesla hodlají nepochybně zasáhnout i další politické subjekty. Mezi těmi je i Strana zelených, která i v březnu překročila tříprocentní hranici. Tu však překročila i Zemanova SPOZ, která ubírá hlasy zejména ČSSD. Své šance na volební úspěch SPOZ zvýšila ohlášením prezidentské kandidatury bývalého předsedy ČSSD Miloše Zemana, který se stále těší popularitě u rozhodně ne bezvýznamné části voličů. To ostatně potvrzují i výsledky únorového šetření společnosti SANEP zaměřeného na prezidentské kandidáty, podle kterého by Miloši Zemanovi dalo přímé prezidentské volbě hlas 6,3 procenta voličů.
Své voliče si však hodlají najít i další politické subjekty jako např. Suverenita - blok Jany Bobošíkové, strana Jiřího Paroubka NS-LEV 21, nebo rodící se strana miliardáře Andreje Babiše a další, které rozhodně nejsou bez šance na kýžený volební úspěch.
Z pohledu volebního modelu je zřejmé, že vítězná ČSSD by v březnu mohla sestavit většinovou koalici s ODS nebo ve spojení s TOP 09 a VV popřípadě KDU-ČSL, což by zcela jistě narazilo na složité povolební vyjednávání. Pouze s KSČM by sociální demokraté v březnu většinovou koalici nesestavili. Oproti tomu druhá nejsilnější strana ODS by v březnu mohla, kromě velké koalice s ČSSD, sestavit většinovou koalici pouze ve spojení s TOP 09, VV a KDU-ČSL. Jiná možnost se ODS nenabízí.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 1. - 7. března 2012 na vybrané skupině 14.533 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 27.108 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 57,3% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.
V případě konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny by po zisku 27,3% rozhodnutých voličů zvítězila ČSSD. Sociální demokracie si tak ve srovnání s únorem tohoto roku výrazně pohoršila, a to o 2,8 procentního bodu. Takový úbytek preferencí patrně souvisí nejen s fluktuací voličů, kteří mohli v tomto měsíci dát přednost například SPOZ, za kterou hodlá kandidovat bývalý předseda sociálních demokratů Miloš Zeman, ale i vnitrostranické půtky.
Pozici druhé nejsilnější strany obhájila po zisku 21,2% ODS, která si tak ve srovnání s minulým měsícem pohoršila o 0,5 procentního bodu. Úbytek občanskodemokratických voličů může souviset s problémy na Nejvyšším státním zastupitelství, které se prozatím nedaří ministru spravedlnosti za tuto stranu Jiřímu Pospíšilovi vyřešit. Svou roli mohl sehrát i fakt, že ODS uvažuje v rámci dalších úspor o vyšším zdanění bohatých, což může být pro část příznivců této strany neakceptovatelné.
Ziskem 14,3% obhájila TOP 09 třetí pozici a ve srovnání s únorem tohoto roku si opětovně polepšila, a to 0,2 procentního bodu. Pokračující růst volebních preferencí této strany může nadále souviset s proevropským postojem, který je také příčinou slovních přestřelek mezi premiérem Petrem Nečasem, který odmítl podepsat fiskální smlouvu EU a předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, jenž se domnívá, že tento krok přivede ČR na periferii EU.
Čtvrtá pozicie náleží KSČM, která získala 14,1% hlasů. Komunisté si tak oproti minulému měsíci polepšili o 0,2 procentního bodu. Komunisté posilují svůj voličský elektorát zejména o řady sociálně nejslabších skupin obyvatel, což nepochybně souvisí s vládními návrhy vládních úsporných opatření, mezi které patří zmrazení důchodů na tři roky či zvýšení a sjednocení DPH.
Na další příčce se umístila KDU-ČSL, které by v březnovém šetření společnosti SANEP dalo svůj hlas 5,1% voličů. Lidovci si tak ve srovnání s letošním únorem opětovně pohoršili, a to o 0,2 procentního bodu. KDU-ČSL si však i nadále drží reálnou šanci znovu usednout v poslaneckých lavicích. Lidovci, kteří již představili svého oficiálního prezidentského kandidáta, europoslankyni Zuzanu Roithovou, se pak ve srovnání s ostatními subjekty usilujících o vstup do Poslanecké sněmovny, mohou opřít o silné regionální a členské zázemí.
Poslední stranou, která by překročila pětiprocentní volební práh a usedla tak v parlamentních lavicích jsou Věci veřejné, které obdržely 5,1% hlasů, tedy stejně jako lidovci. VV se tak daří udržet přízeň alespoň části svých bývalých voličů. Ti s největší pravděpodobností kvitují roli VV, coby sociální pojistky nynějšího vládního kabinetu. Tu pak aktuálně plní svým odmítavým postojem vůči dalším úsporným opatřením, a sice navrhovanému zmražení důchodů, či vyššímu DPH. Otázkou však zůstává, jakým způsobem potenciální voliči zareagují na průběh soudního procesu, kde je jedním z obviněných předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta.
Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.
Mezi strany, které mají reálnou šanci překročit pětiprocentní volební práh a usednout v poslaneckých lavicích, se po zisku 3,2% řadí SPOZ nebo Strana zelených (3%).
Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany naznačuje, že by hlasy voličů vedly i v březnu tohoto roku k velmi složité povolební situaci. ČSSD coby vítěz březnových hypotetických voleb by tak v rámci hledání možného koaličního partnera či partnerů mohla sestavit pohodlnou většinovou vládní koalici ve spojení s TOP 09, KDU-ČSL nebo VV. Jak pro ČSSD, tak i pro ODS by bylo jistým východiskem sestavení velké koalice. Koaliční uskupení dvou levicových stran, tedy ČSSD a KSČM by k sestavení většinové koalice nestačilo. Druhá nejsilnější strana ODS by kromě velké koalice s ČSSD měla pouze jednu možnost, a to sestavení většinové koalice s TOP 09, VV a KDU-ČSL.
Do povolebního vyjednávání po řádných volbách do PSP ČR však mohou významným způsobem promluvit i další politické strany s potenciálem překročit pětiprocentní volební práh. Kromě lidovců a aktuálně i VV tak mohou politickou mapu dolní komory Parlamentu ČR ovlivnit i nové politické strany jako např. NS - LEV 21 v čele s bývalým premiérem Jiřím Paroubkem nebo protikorupční iniciativa s politickými ambicemi ANO 2011, v jejímž čele stojí podnikatel Andrej Babiš. Do povolebního vyjednávání pak mohou zasáhnout i případně úspěšná Strana zelených a SPOZ.
sanep.cz, 8. 3. 2012
