Tesař: Zákaz těžby břidličných plynů

Rozhovor s náměstkem ministra životního prostředí Tomášem Tesařem

14. 8. 2012

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka

Schůze senátního hospodářského výboru bude dnes projednávat návrh zákona zakazujícího těžbu břidličných plynů. Senátoři ODS a ČSSD připravili zákon týkající se zákazu těžby břidličných plynů metodou hydraulického štěpení. Podle senátorů se totiž jedná o jednodušší cestu, než novely řady zákonů, které se chystá do dvou let prosadit ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. U telefonu teď je náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Dobrý den, pane náměstku.

Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí /TOP 09/

Dobrý den.

Jolka KRÁSNÁ

Na druhé telefonní lince je senátor Petr Pakosta. I vám, pane senátore dobrý den.

Petr PAKOSTA, senátor /nez./

Dobrý den. Hezké ráno.

Jolka KRÁSNÁ

Začnu pane náměstku u vás. Pokud tomu správně rozumím, tak senátoři rezolutně nechtějí těžbu břidličného plynu, zatímco ministerstvo životního prostředí hodlá během dvou let povolit průzkumy výskytu břidličného plynu u nás a mezi tím vytvořit v zákonech jasná pravidla pro těžbu. Je to tak?

Tomáš TESAŘ

Tak je to skoro tak, jak říkáte. Ministerstvo životního prostředí připravilo materiál, který, pokud by byl přijat usnesením vlády České republiky, tak by dočasně pozastavil stanovování průzkumných území pro vyhledávání a průzkum nekonvenčních zdrojů zemního plynu. To je technická citace. V principu to znamená, že bysme v naší legislativě během tohoto časově omezeného moratoria nastavili parametry tak, aby bylo možné posoudit vliv životního prostředí, respektive těch metod průzkumů, které se v těchto nových metodách používají.

Jolka KRÁSNÁ

Dá se tedy říci, že ministerstvo je pro těžbu břidlicového plynu na našem území?

Tomáš TESAŘ

Ne, ne, to se, prosím pěkně, takhle říct nedá. My jsme dneska legislativně v situaci, kdy při stanovování průzkumného území a při průzkumu se používají na rozdíl od dřívějších konvenčních metod, metody, které jsou nové, které jsou, řekl bych zjednodušeně malinkou těžbou a my dneska nemáme nástroje, abysme mohli dostatečně posoudit vliv na životní prostředí této průzkumné činnosti.

Jolka KRÁSNÁ

Pane senátore Pakosto, v čem vy vidíte výhody návrhu vás senátorů, který dnes předkládáte, oproti tomu, co plánuje ministerstvo?

Petr PAKOSTA

Já bych si nejprve dovolil upřesnit tu informaci, která padla v úvodu, že senátoři ODS a ČSSD, já připomínám, že jsem hlavním nositelem toho zákona a jsem nezávislým senátorem. Ale pokud se týče toho vašeho dotazu, tak my jsme přesvědčeni, že je potřeba tu věc řešit rychle a rázně a průhledně a protože ministerstvo životního prostředí v této věci postupovalo, netýká se to pana náměstka Tesaře, ale jiných osob, postupovalo poněkud laxně, tak jsme se s kolegy senátory rozhodli, že předložíme vlastní návrh zákona. No a protože ten exkurz do těch zákonů, které se toho dotýkají, to jest horního geologického je poměrně složitý, rozhodli jsme se to řešit cestou samostatného speciálního předpisu, který by tu těžbu po nutnou dobu zakázal.

Jolka KRÁSNÁ

Pane náměstku, rychle, rázně a průhledně. Už to ministerstvo životního prostředí takto řeší a nebo, proč to tak neřeší, jak říká pan senátor?

Tomáš TESAŘ

Ne, tak ministerstvo životního prostředí to řeší. My samozřejmě komunikujeme s kolegy z ostatních resortů, hlavně s ministerstvem průmyslu a obchodu, protože jsme toho názoru, že zabránit jednorázovým krokem, jednorázovým zákonem, o kterém pan senátor říká, že je dočasný, zákon je dočasný po dobu své platnosti a musí ho zrušit nebo změnit parlament, my vytváříme časový proto, abysme mohli udělat řekněme změny v těch zákonech, o kterých mluvil pan senátor, ale hlavně i v zákoně o posuzování vlivu na životní prostředí, protože my dneska nemáme ten nástroj. To není vůbec o tom, jestli ta těžba bude nebo nebude povolena. My se teďkom bavíme, prosím pěkně, o průzkumu toho území. A stát jako odpovědný hospodář by samozřejmě měl vědět, jaké zdroje nerostných surovin se na jeho území nachází a ministerstvo životního prostředí jako odpovědný hospodář a správce a ochránce životního prostředí by měl mít relevantní nástroje pro to, aby umožnil tento průzkum. Ten průzkum není jenom použití té moderní technologie, ale je to i studium materiálů v archivech, je to i používání jaksi nedestruktivních metod, jako je geologický radar a podobně. Navíc je důležité připomenou, že, a když to teďka zúžím na tu hydraulickou frakci, což je jenom jedna z těch moderních metod, které se používají dneska k těžbě zemního plynu, tak to je metoda, která se dneska používá. Používá se na jižní Moravě. Samozřejmě není to úplně přesně ten typ těžby zemního plynu z břidlic, ale je to technologie, která se používá k otevírání zásobníků na plyn, která se používá k tomu, aby se vytěžilo ropné ložisko, které není sice vázáno na břidlice, ale na jiné geologické struktury tak, aby se vytěžilo. Při projednávání nebo při debatách s panem senátorem Pakostou a s ostatními kolegy, kteří mají zájem tuto věc řešit, jsme došli k závěru, že to není tak jednoduché, dát jednoznačný zákaz. Čili my jdeme tou cestou, abysme to skutečně odpovědně posoudili a na konci bude legislativa, která umožní jednoznačně a nezpochybnitelně případně velmi razantně vyloučit vliv, negativní dopad na životní prostředí a případně těžbu vůbec nepovolit.

Jolka KRÁSNÁ

Pane senátore, tedy v tomto úhlu pohledu, nemá tedy břidličný plyn i své nesporné výhody? Proč tedy nepovolit ten průzkum?

Petr PAKOSTA

Já připomínám, že například při stanovení průzkumného území Náchodsko, Trutnovsko bylo součástí také dva průzkumné vrty s použitím metody hydraulického štěpení. A už jsme přesně tam, kde jsme být nechtěli. Prostě tam se pod zem pumpují chemikálie a připomínám, že třeba v této oblasti je naprosto jedinečný zdroj kojenecké vody. Čili my cítíme ohrožení toho, těch, této vody. Já ale připomínám, že v Senátu je ten zákon už v této chvíli modifikován, respektive připraven pozměňovací návrh, který by, který tady o čem mluvil pan náměstek, to jest ta doplňková metoda v hornictví, při těžbě ropy nebo zemního plynu nebo vrty pro lázeňské účely, či při výstavbě podzemních zásobníků na plyn. Ta metoda prostě použít půjde. My se chceme specializovat výhradně na těžbu břidlicových plynů, protože tam jsou ty další doprovodné efekty, které my nechceme. A my proto ta cesta speciálního zákona je v prospěchu i tomu, co tady říkal pan náměstek. To znamená ministerstvo životního prostředí může bez problémů připravit ty potřebné legislativní úpravy, je toho tam víc, to bychom zabředli do příliš velkých podrobností a jedním řádkem u této veliké novely bude možnost tento zákon, který mi teďka předkládáme, zrušit. Čili my tady v podstatě jdeme stejnou cestou, jako navrhuje ministerstvo životního prostředí, ale chceme jít cestou zákona, protože to chceme jít jako parlament pod kontrolou.

Jolka KRÁSNÁ

Pane náměstku, jaké vy dáte záruky obyvatelům, kteří bydlí v lokalitách, kde by se břidlicový plyn těžil, že s jejich, ta těžba neovlivní jejich životy, životní prostředí kolem, neznečistí zdroje pitné vody?

Tomáš TESAŘ

Tak ta záruka je právě v tom usnesení vlády a hlavně ta záruka, a tady se shodujeme s panem senátorem, je samozřejmě v modifikaci těch zákonů. Já dá jeden takový krátký příklad. My dneska při posuzování vlivu na životní prostředí máme nástroj a ministerstvo životního prostředí je ten orgán výkonu státní správy, který toto povoluje, tak máme nástroj nařídit posouzení dopadu na životní prostředí při všech vrtech, které jsou hlubší než 30 metrů. S jednou jedinou výjimkou, a to jsou průzkumné vrty. Čili to je taková krátká ilustrace toho, že dneska ta legislativa není připravena na moderní technologie. Ta legislativa je stará v některých případech 20 let. A tak, jak se technologie vyvíjí, tak si myslíme, že zodpovědný hospodář by měl, neměl rezignovat na její využití, ale samozřejmě velmi bedlivě zkoumat a posoudit její vliv. My v průběhu těch dvou let nepochybně, které navrhujeme a součástí toho usnesení je i pasáž, která ukládá příslušným resortním ministrům, aby prozkoumali a zjistili dopady tohoto vlivu i v některých evropských zemích, není tajemstvím, že v Polsku už tyto vrty probíhají a my budeme mít šanci velmi bedlivě s kolegy z životního prostředí z Polska někde být při tom a přitom nehrozit nepochybně tak, jak pan senátor Pakosta říká, zdroje pitné vody a nejenom samozřejmě na Broumovsku a na Náchodsku.

Jolka KRÁSNÁ

Těžba břidlicového plynu je například zákonem zakázána ve Francii, nebo v Bulharsku. To jenom k těm okolním zemím. Mluvíme celou dobu o metodě hydraulického štěpení. Je ještě jiná možnost, jak břidličný plyn těžit? To je otázka pro vás oba, tedy řekněme nějaký lepší způsob?

Tomáš TESAŘ

Tak já musím říci a na začátku jsem citoval z té preambule usnesení vlády, že my pozastavuje stanovování průzkumných území pro vyhledávání a průzkum nekonvenčních zdrojů zemního plynu. Ten zemní plyn nekonvenční je například i metoda zplynování uhlí. Čili to je samozřejmě věc, kterou my chceme řešit komplexně. Přesto, že ty dvě technologie jsou absolutně odlišné, v tom prvním případě, jak říkal pan senátor Pakosta, pumpujeme jisté chemikálie nebo jistou hydraulickou tekutinu pod zem, kdežto v případě zplynování uhlí toto uhlí se pod zemí zjednodušeně řečeno zapálí a z druhého vrtu se jímá zplodina, která při tomto hoření zjednodušeně řečeno, nebo oxidaci vznikne a její využití je podobné. Čili získávám plyn. Čili těch metod moderních, na které naše legislativa je dneska v uvozovkách krátká, tak je víc.

Jolka KRÁSNÁ

Pane senátore, ještě vaše závěrečné slovo.

Petr PAKOSTA

Tak já bych chtěl říci, že co se týče břidlicových plynů, tak v této chvíli jiné technologie než je hydraulické štěpení hornin asi neexistují. Já si do budoucna dovedu představit například nějaké nanoroboty, kteří tu, nebo které tu horninu provrtají, ale to je asi hodně velká hudba budoucnosti. Ale chtěl bych říci, že vláda sice navrhuje moratorium, ale a slibuje jakési legislativní úpravy. Těch slibů už byla celá řada, já už jsem senátorem řadu roků a řada těch slibů je nesplněných. Proto jsme přesvědčeni, že zákon je víc než moratorium a proto jsme se rozhodli vyrazit touto cestou. Já doufám, že budeme úspěšní.

Jolka KRÁSNÁ

Senátor Petr Pakosta, náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Pánové, oběma vám děkuji za rozhovor, za váš čas. Na shledanou.

Petr PAKOSTA

Na shledanou. Hezký den.

Tomáš TESAŘ

Na shledanou, pěkný den.

ČT 24, 14. 8. 2012

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme