Tesař: Vznik Národního parku Křivoklátsko místní nijak neomezí

Lidé se nejvíc bojí toho, že nebudou moci chodit tam, kam jsou zvyklí, když tady místo CHKO bude Národní park, kam budou moci chodit a kam ne?

Se zřízením Národního parku tak, jak je územně navržen a starostové jsou s tím seznámeni, se nezmění vůbec nic, co se týká přístupu do toho území. Na území Národního parku se klidovou zónou stanou Národní přírodní rezervace, které jsou už dnes v režimu, kdy je možné do nich vstoupit pouze po vyznačených cestách.

Další obava místních plyne z nekontrolovatelného turismu, náporu lidí, kde, kteří nemají kde zaparkovat, hory odpadků... Je toto reálná obava? jak tomu předejít?

Toto jedna z obav, kterou i my si uvědomujeme a regulace overturismu je naším společným zájmem. Dneska vidíme například Sněžku, kam všichni jedou, přitom v Krkonoších je spousta území, která jsou zajímavější. A byly to právě orgány ochrany přírody, které dlouhodobě bojovaly, aby kapacita byla omezena. Ale místní autority, říkají: „Ne, my sem potřebujeme ty lidi dovézt, my potřebujeme, aby tady byli a utratili své peníze." Takže v rámci zájmu regulace rozprostření turismu jsme na stejné lodi jako starostové. Já jsem rád, že to říkají.

Ani lesníci nejsou z nápadu zřídit Národní park Křivoklátsko příliš nadšeni. Vám se nelíbí, jakým způsobem tam hospodaří? Je opravdu lepším řešením nechat ty lesy bezzásahové?

Princip Národního parku v dnešní době vnímáme tak, že na nějaké části území necháme přírodu v klidu, abychom pozorovali a vědecky studovali, jak například reaguje na současné extrémní sucho. To je jedním z důvodů, proč nějakou část území opouštíme. Mimochodem národní parky zabírají 1,5 procenta území České republiky a tam, kde se skutečně nehospodaří, to jsou bezzásahové první zóny, které zabírají půl procenta území státu. Ty smrkové monokultury, který se nám rozpadají a které na území budoucího Národního parku Křivoklátsko nejsou, ty jsou právě v těch hospodářských lesích. Všichni vidíme, jakým způsobem smrkové monokultury v obrovských stovkách tisíc hektarů na území celé České republiky dopadly. My musíme ten přístup změnit a opět to je ochrana přírody, která od revoluce říká, že musíme změnit způsob hospodaření a dneska jsme situaci, kdy vidíme, že ho skutečně změnit musíme a i lesníci to vědí.