Politické strany se ve volebních programech shodují na potřebě stabilizovat veřejné finance, liší se ovšem v prostředcích, jak toho dosáhnout. Strany rovněž deklarují snahu zjednodušit daňový systém, přičemž kromě ODS a TOP 09 chtějí strany obnovit progresivní zdanění. Podle analytiků oslovených ČTK se nejvíce představám ekonomů blíží program TOP 09 s důrazem na okamžité snižování schodků veřejných financí.
"Strany se evidentně řídí poznatkem, že propracovaná ekonomická politika volby nevyhrává. Zbývá naděje, že detailní propočty a návrhy vznikají aspoň ve stranických sekretariátech a po volbách budou vytaženy ze šuplíku," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj se velmi blíží představám makroekonoma teze TOP 09. "Stav tuzemských veřejných financí je dlouhodobě špatný a čím později jejich náprava začne, tím bude bolestnější," dodal.
V ekonomické části má nejkvalitněji zpracovaný program i podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka TOP 09 a částečně i Strana zelených. "TOP 09 se jednoznačně přihlásila ke snižování schodku a kromě obecné proklamace, kterou se ohání všichni, předložila také konkrétní kroky, byť často bolestné a nepopulární," uvedl. Strana zelených pak podle něj přichází s několika užitečnými myšlenkami jako například vhodnou a snesitelnou reformou daní.
Z programů je podle Sobíška přitom téměř jisté, že se daňový systém po volbách změní. Strany se shodují na potřebě vytvořit jednotné místo na výběr daní i na snížení počtu daňových výjimek. Kromě TOP 09 a ODS chtějí strany obnovit progresivní zdanění, ale liší se jejich představa o nejvyšší sazbě daně z příjmu. ČSSD uvažuje o 38 procentech, Strana zelených o 30 až 31 procentech, KSČM o 40 procentech a KDU-ČSL o 18 procentech odvozených od superhrubé mzdy.
Sociální demokraté v programu slibují, že změnou daňového systému zaručí vysokou konkurenceschopnost české ekonomiky. Podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové by se ovšem Česko snahou zvýšit konkurenceschopnost obnovením progresivního zdanění stalo první zemí na světě, která toho takovým způsobem dosáhla. Naopak za správné považuje Šichtařová právě zjednodušení daní právnickým osobám nebo sjednocení výběru daní, cel, zdravotního a sociálního pojištění.
Program sociálních demokratů rovněž podle Šichtařové povede k nárůstu problémů s veřejnými financemi. Například rozporem je v programu ČSSD podle ní snaha zachovat sociální stát a vyrovnané veřejné rozpočty. "Vyrovnaný státní rozpočet není možný bez změn v sociální oblasti," upozornila. Naopak vítá snahu ODS prosadit ústavní zákon o rozpočtové kázni. "Dnešní zákon o státním rozpočtu je nefunkční, nemusí se dodržovat, protože nemá vynucovací mechanismus," uvedla.
Program KDU-ČSL, který také navrhuje stabilizaci veřejných financí zastavení růstu mandatorních výdajů nebo zvýšení slev na děti v daňovém systému, je podle Šichtařové v zásadě z ekonomického hlediska pozitivní. Měl by být ovšem podle ní více ambiciózní při snaze omezit zadlužení.
Naopak program KSČM by podle ní vedl k útlumu investiční aktivity a drastickému nárůstu veřejného dluhu. KSČM navrhuje vedle progresivního zdanění i snížit až na nulu daň z přidané hodnoty u potravin. "Růst veřejného dluhu se zrychlí ještě nad stávající úroveň, takže stát se dostane do potíží se splácením dříve než za osm let," uvedla.
Pro žádnou ze stran není hlavním tématem zavedení eura. ČSSD ve svém programu uvádí, že jejím cílem je přijmout euro v letech 2015-2016. O roce 2015 hovoří i program ODS. To, že žádná strana nemá euro jako hlavní téma, může být podle Sobíška paradoxně základem k relativně snadnému dosažení povolebního kompromisu. Musí ovšem podle něj dojít ke shodě v otázce veřejných financí. Volby do Poslanecké sněmovny se konají 28. a 29. května.
