Diktátorský stát Rusko chce referendem legalizovat svou okupaci, ale je mu třeba dát do zubů. Rozumí totiž jenom síle. O právu na sebeurčení se na Krymu vůbec nedá mluvit. Takhle mluvil o vypjaté situaci na Ukrajině senátor Jaromír Štětina při debatě na Fóru Karla Schwarzenberga.
"Můj sedmačtyřicetiletý táta se přihlásil do ukrajinské armády. Říkal, že si ještě dost dobře pamatuje, jak se ničí tanky," prohlásila sólistka baletu Národního divadla a rodačka z Kyjeva Ivanna Illyenko na Fóru Karla Schwarzenberga. Návštěvníci se zasmáli, ale ono to k smíchu, jak baletka poznamenala, moc není. V Centru současného umění DOX v Praze, které zevnitř připomíná spíše labyrint, se debatovalo o vývoji situace na Ukrajině.
"Rusko vždy toužilo mít přístup k teplým mořím, proto útočilo na Afghánistán, proto obsadilo Abcházii a chce Krym, ale i Oděsu," zdůraznil Štětina. "Pro vyšší třídu v Rusku je Krym prestižní destinací. I to bude hrát svou roli," řekl Schwarzenberg s tím, že příběh Krymu opravdu připomíná Anšlus Rakouska v roce 1938, tedy jeho připojení k nacistickému Německu.
Rusko se, jak zaznělo při debatě, snaží svou okupaci pseudoreferendem na Krymu zpětně legalizovat, ale Vladimir Putin se tím chová hůře než Leonid Brežněv, protože ten zvací dopis v roce 1968 od zdejších komunistů k okupaci Československa dostal, kdežto Putin si jej od Viktora Janukoviče opatřil až zpětně.
Když padla otázka ohledně práva národů na sebeurčení, Štětina odvětil: "V Rusku vládne autokratický režim co spěje k diktátorství. Vzpomeňme na vraždy v Čečensku či Osetii. Když se takto okupačně chová diktátorský stát, je třeba mu dát do zubů. Tady bych o právu na sebeurčení nemluvil."
Fotograf Eugen Kukla, který dokumentoval události na Ukrajině už třikrát, prohlásil, že euforii, kterou zažil na kyjevském majdanu nezažil ani v Praze v roce 1989. Jak dále řekl Štětina, Rusko umí vyhrávat informační války. Nicméně komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák k tomu podotkl, že sice ano, ale směrem dovnitř, tedy směrem k samotným Rusům. "Tím, co se stalo na Ukrajině, kde bylo porušeno mezinárodní právo, skončilo zlaté období evropské politiky, které trvalo od roku 1989," sdělil Schwarzenberg a dodal, že ukrajinští oligarchové, o jejichž pohnutkách si netřeba dělat iluze, určitě nemají chuť pobývat v pensionu, kde strávil léta Michail Chodorovskij.
Novinářka Petra Procházková také poznamenala, že v přímém ohrožení nyní nejsou pobaltské země, ale Moldávie, kde Rusové ovládají samozvaný stát Podněsteří. Zmínila, že v autotomní oblasti Moldávie Gagauzku se při nedávném referendu osmdesát procent obyvatel vyjádřilo proti vstupu do Evropské unie.
Starší muž z publika naznačil jasnou, ale dost temnou prognózu: "Krym se připojí k Rusku, protože nikdo nebude mít dost síly tomu testosteronovému alfasamci odporovat. A poměry na Ukrajině dopadnou jako v Rusku. Lidé se v politicích zklamou, protože demokracii nelze koupit jako polotovar, na chvilku ohřát v teplé vodě, a mít ji hotovou."
Na otázku, jak by se měl svět nyní ve vztahu k Ukrajině a okupaci Krymu Ruskem chovat, ale moc jednoznačné odpovědi nepadaly? "Západní Evropa by měla být připravena obětovat část svého blahobytu třeba ve zdražení ropy či plynu a Ruské zdroje odstřihnout," zazněl jeden hlas. "Babiš by neměl říkat, že nesmíme pustit ukrajinské produkty na evropský trh, protože jsou nekvalitní. Ha, ha, ha. Víme, co tím sleduje," podotkla Procházková.
Prezident Miloš Zeman je podle Karla Schwarzenberga populista a z jeho současného chování to jasně vyplývá. "Řídí se podle většinového názoru a médií. Janukoviče nejdříve chtěl pozvat na Pražský hrad, ale pak obrátil. Kdyby totiž Janukovičovi nabídl Hrad jako exilovou daču, tak si slízne spoustu kritiky," řekl Schwarzenberg. Při minulém fóru ParlamentníListy.cz kritizovaly, že si pozve hosty k debatě a při tom tvrdě spí. Nutno dodat, že v Centru současného umění DOX byl pozorným a vnímavým debatérem.
parlamentnilisty.cz, 13. 3. 2014, rubrika: Poslanecká sněmovna
