Česká vláda se nedávno rozhodla k dalšímu pokusu pozastavit činnost KSČM. Podle nedávné analýzy ministerstva vnitra by měl přitom podobný krok mizivou šanci na úspěch. Kabinet toto zjištění vzal na vědomí, zároveň ale pověřil ministra vnitra Jana Kubiceho, aby do konce října připravil příslušný nový návrh. Pak se kabinet rozhodne, zda se skutečně obrátí s tímto návrhem na pozastavení KSČM na soud. Senátor za TOP 09 Jaromír Štětina, s nímž hovořila kolegyně Jana Šmídová, rozhodnutí kabinetu ale jednoznačně vítá.
Ten pokus je potřeba podniknout už proto jen, že ta vůle to udělat se objevila ve třech velmi významných orgánech politické scény. V roce 2008 celá horní komora, nikoliv nějaká komise, přijala usnesení, kde podezírá KSČM z toho, že porušuje ústavu. Čili horní komora. Nedávno po tom slavném projevu Grebeníčka se ozvali poslanci.
To už bylo příliš.
To už bylo příliš. A teď najednou jednomyslně všichni ministři naší vlády odmítli tu analýzu ministerstva vnitra.
Vy jste ji četl, pane Štětino.
Já jsem ji četl, tu analýzu.
Řekněte nám o ní, jaké mají tedy nedostatky, protože patrně není dobrá, protože jinak by ji neodmítli.
Já vám to hnedka řeknu. Jenom bych chtěl doplnit, že prostě když o to usiluje vláda, velká skupina poslanců Poslanecké sněmovny a horní komora parlamentu, tak jaksi už to má jistou sílu a k tomu budou nějaké důvody. Vláda, a to byl ještě ministr vnitra John, zadal tomu příslušnému odboru na ministerstvu vnitra úkol, aby vypracoval analýzu, jaký by to mělo úspěch, kdyby se to podalo. Já předesílám, že když tento útvar za pomoci advokáta Sokola vypracovávali správní žalobu na Dělnickou stranu, tak si nikdo nenechal vypracovat nějakou analýzu. Ti do toho šli rovnou, ta vláda, rovnejma nohama, i s tím riskem, že to ta vláda prohraje. A najednou u jiné partaje nejdřív opatrnická analýza a potom teda se uvidí, jestli do toho půjdeme. A to vláda odmítla. A vláda řekla jednu velice důležitou věc. Mimo to, že se bude zpracovávat přímo návrh žaloby, tak je tady potřeba, aby tu žalobu zpracoval externista. To nebude jenom to oddělení pana magistra Bačkovského, který to zpracovával, ale prostě zkušená advokátní kancelář. Co se týče té analýzy, tak ta analýza má podle mého názoru dvě základní chyby. Ona vychází z precedentu Dělnické strany, kde šlo úplně o něco jiného. Tam šlo o rozpuštění té strany, kdežto petit toho návrhu Senátu mluví o pozastavení činnosti do doby odstranění nedostatků, to je první takový závažný nedostatek. A druhý závažný nedostatek je chybné posouzení článku pět Ústavy České republiky, na kterém je ta naše správní žaloba postavena.
Tam je právě zajímavé to pozastavení, tak co by to znamenalo. Tak nejde o zrušení, jde o pozastavení, tak když se podaří v té době pozastavení napravit situaci, tak Komunistická strana Čech a Moravy pod stejným názvem zase může pokračovat dál. A jak by ten proces podle vás měl vypadat, té změny, nepůjde jen o změnu fasády?
Nepůjde o změnu fasády. Já bych teda především jako chtěl říci, co to je ten článek pět. To je velice důležité. Ten článek pět tam vsunul ještě, když se vytvářela ústava, zesnulý pan profesor Cepl. A on k nám chodil na tu komisi, která to zpracovávala a říkal, chlapci, my jsme tam tenkrát ten článek pět dali proto, protože jsme věděli, že zase náckové a komunisti budou vystrkovat růžky, abyste měli něco k ruce. Ten článek pět je ojedinělý v české ústavě a říká v podstatě to, že součástí našeho politického systému mohou být pouze ty strany a hnutí, které odmítají, které odmítají násilí jako prostředek k dosažení svých cílů. A Senát a řada poslanců a pravděpodobně i vláda se domnívá, že KSČM ne zcela jasně a zřetelně ono násilí odmítá.
No, ona ovšem tvrdí, že odmítá, že už přerodili, že se už omluvili, omluvili se hned na začátku devadesátých let, přejmenovali se a jsou demokraticky zvolenou partají s novými lidmi. Pan předseda Filip tvrdí, že každý rok vstoupí do KSČM pět set, šest set nových osob, které už s tím vývojem předlistopadovým nemají vůbec nic společného. Tak, jak byste argumentoval na tohle to. Oni přece nevyzývají k ozbrojenému převzetí moci. A že někde existuje jistý dokument jako Komunistický manifest a podobně, oni to považují v podstatě za historické haraburdí.
V tom petitu té správní žaloby jsou ty nedostatky formulovány jasně. Sám název komunistická, respektive to adjektivum v tom názvu, já si myslím, že z mnoha sjezdových dokumentů šestého, sedmého sjezdu KSČM, mezinárodních konferencí, všech výroků nejvyšších představitelů KSČM vyplývá, že komunismus, který nesou ve svém štítě, není komunismus Platonovský nebo komunismus židovských kibuců, anebo komunismus křesťanský. Ale je to právě onen marxisticko-leninský komunismus, který se právě vyznačuje vůči ostatním komunismům použitím násilí. A není pravda, že Komunistický manifest je nějaké haraburdí, to je základní ...
Někteří komunisté tvrdí, že už je to překonaný spisek.
Když u soudu řeknou komunisté, my odsuzujeme Komunistický manifest a jasně prohlásí, my se distancujeme od Komunistického manifestu, který využívá, vyzývá k násilí, tam ta poslední věta je zcela jasná, svých cílů můžete dosáhnout jenom tím, když použijete násilí. Když to řeknou, možná že splní jeden z těch požadavků. Ale to musí rozhodnout soud.
Český rozhlas 6, 28. 7. 2011, Pořad: Studio STOP
