Stát dá 80 tisíc za nápad

O práci přišla Romana z Olomoucka ze dne na den. Firma, u které pracovala, ztratila zakázky na jihu Evropy, část výroby proto zavřela. Ze slušně placené manažerky se rázem stala žena bez práce. A tento stav trvá už tři roky. Dnes 46leté Romaně mezitím ochrnula maminka, doma tak zůstává i kvůli ní. Aby utáhla rodinný rozpočet, plánuje rozjet vlastní podnikání, které by zvládla řídit i z obýváku. „Z domu se hnout nemůžu a peníze chybí. Chci proto zkusit finanční poradenství,“ maluje si žena.

A doba jí k tomu nahrává. Právě snaha nalákat lidi bez práce, aby se místo hledání volných míst vrhli do podnikání, je jednou z vizí, jimiž chce ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) zkrotit hrozivě rostoucí čísla nezaměstnaných.

Konkrétně: až 80 tisíc korun slibuje ministerstvo na rozjezd lidem, kteří se rozhodnou zaměstnat sami sebe a předloží smysluplný záměr na vlastní živnost. A pokud se podnikání skutečně rozjede, příspěvek státu se nevrací. Třeba právě Romanin záměr má podle úředníků šanci uspět. „Byznys plány se ale budou posuzovat individuálně, na každém úřadu práce na to bude komise. Lidé v ní znají poměry v regionu a dovedou posoudit konkurenceschopnost záměru,“ přibližuje náměstek ministryně Roman Chlopčík.

Právě podpora drobného podnikání hraje důležitou roli ve snaze ministerstva práce znovu rozhýbat trh se zaměstnáním. Sedmibodový plán, který mají LN exkluzivně k dispozici, Počítá dále s výraznější podporou mladých a absolventů, zmírněním podmínek pro tzv. kurzarbeit či s příspěvky pro obce a neziskové organizace, které zaměstnají nové lidi. Na zmírnění rekordní nezaměstnanosti resort vyčlení až 7 miliard korun. „Máme dost financí, abychom pomohli udržet a vytvořit nová pracovní místa,“ tvrdí ministryně Müllerová. Slibuje, že plán zaručí práci desetitisícům lidí.

 „Je to jen pokus. Pokud obstojí, tak nakrátko,“ obává se stínová ministryně práce Ivana Stráská (ČSSD). Kritici se také pozastavují nad tím, že o tom, kdo bude podnikat, mají rozhodovat úředníci. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) záměr může uspět, byť má k plánu výhrady. „Materiál projednává porada ekonomických ministrů. Musí být ještě dopracován,“ vzkázal LN. Spíš než dopracování pak odborníci zmiňují, že pro efektivní boj s nárůstem nezaměstnaných nemůže zůstat jen na jediném resortu. „Chybí mi tam větší spolupráce s dalšími složkami hospodářské politiky. Jako doplňkové kroky to může fungovat, ale vyřeší to jen okrajové problémy na trhu práce,“ soudí ekonom David Marek.

Ministryně Müllerová si toho je vědoma. „Řešíme důsledky nezaměstnanosti a ekonomické krize. Je třeba, aby se k problému postavili i kolegové z vlády. I ti mohou rozhýbat trh práce, podpořit firmy a pomoci vytvořit pracovní místa,“ tvrdí.

Z jejího plánu Marek vyzdvihuje snahu motivovat lidi, kteří nemohou sehnat práci, aby se vrhli do podnikání. Upozorňuje však, že problém může nastat při posuzování toho, co má šanci obstát a získat státní příspěvek. „Od toho je tržní ekonomika, ta oddělí dobré nápady od špatných. Aby měl přidělování dotací v rukou úředník, je sporné,“ dodává Marek. Stejnou výhradu má i Milan Mostýn ze Svazu průmyslu a dopravy. „Úřady práce nemají přehled o profesní struktuře nezaměstnaných, nesbírají přehledy o volných místech a neví o uplatnění rekvalifikovaných nezaměstnaných,“ říká.

Stínová ministryně práce Ivana Stráská zase namítá, že kdo chtěl podnikat, už svůj byznys rozjel. Nabídka nové lidi podle ní příliš nezaujme. Vedení ministerstva se takového scénáře však neobává. Opakuje, že investice do nových živnostníků se vyplatí, dokládají to prý analýzy úřadů práce. „Zhruba 85 procent lidí v podnikání podle nich skutečně vydrží,“ tvrdí Chlopčík. A přidává další trumf: podnikání nebude vázáno na konkrétní region. Nezaměstnaný z Karlových Varů si klidně může s příspěvkem otevřít kadeřnictví v Praze.