Šlechtici jdou do politiky

Po úspěchu Karla Schwarzenberga lákají strany slavná jména z dalších šlechtických rodů. Nejvíce jich přitahuje právě Schwarzenbergova TOP 09

Češi rádi volí „modrou krev“. V politice proto zřejmě budeme kromě Schwarzenberga čím dál častěji potkávat jména jako Czernin, Sternberg nebo Buquoy. Část strany TOP 09 zkusí po úspěchu Karla Schwarzenberga nabídnout voličům i dalšího potomka slavného šlechtického rodu.

Potomci šlechtických rodů získali v Česku v posledních dvaceti letech dobrou image i proto, že začali trpělivě opravovat navrácené zámky, často v otřesném stavu, a podporovali různé kulturní akce.

Ve stranických primárkách TOP 09 se příští týden utká o možnost kandidovat na senátora za Nymbursko a Jičínsko Tomáš Czernin. Jeho rodina vlastní zámek Dymokury. Czerninovi je 48 let, v Dymokurech se s otcem stará o restituované hospodářství včetně lesů. „Motto strany - tradice, odpovědnost a prosperita, to je přesně to, co mi v politice chybělo,“ vysvětlil motivaci Czernin. Prozatím se snažil svůj zájem kandidovat spíše tajit. „Věděl o něm jen omezený okruh lidí,“ přiznal Czernin.

Barvy TOP 09 hájí v parlamentu nově i Czerninův strýc Jaroslav Lobkowicz z Plzeňska, který už byl poslancem za KDU-ČSL v letech 2002 až 2006.

Plzeňský Lobkowicz se rád chlubí hlavně tím, že doma v Křimicích vyrábí proslulé křimické zelí. „Napoprvé vám jméno Lobkowicz může vstup do politiky usnadnit. Pak už se ale lidé dívají, co jste dokázal a jak jste se choval,“ mluví o svých zkušenostech.

Ani jím však výčet lidí s erbem a rodokmenem mezi poslanci TOP 09 nekončí.

Do Sněmovny byl zvolen i historik a proděkan Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Zdeněk Bezecný, který mimochodem patří mezi největší odborníky na českou šlechtu. Napsal monografie třeba právě o rodu Schwarzenbergů. Jeden z Bezecného předků byl povýšen v 19. století do šlechtického stavu. „Náležel k vídeňské větvi naší rodiny. Proslul jako mecenáš kultury a v dnešním slova smyslu byl finančním expertem,“ vypráví poslanec Bezecný. Jeho předek se však nemohl pochlubit žádným hradem, „jen“ domem ve Vídni.

Mezi aktivní příznivce TOP 09 patří i Jiří Sternberg, který hospodaří na zámku Jemniště u Benešova. „Se stranou jsme jednali o uspořádání předvolební akce na Jemništi, nakonec jsme to nedotáhli do konce. Ale klidně zase TOP 09 nebo jinou stranu, která je mi sympatická, podpořím,“ řekl včera Sternberg. Za KDU-ČSL chce zase do Senátu Jan Berwid Buquoy.

Středočeská předsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová si myslí, že potomky slavných rodů táhne do politiky právě jméno Karla Schwarzenberga, kterému důvěřují.

Historik Bezecný však upozorňuje, že vztah Čechů k šlechtě je trochu schizofrenní. „U části voličů mají šlechtici výhodu, protože lidé jim přisuzují čest, nezištnost a další pozitivní vlastnosti. Na druhou stranu v Česku přetrvávají i názory, že šlechta je cizího původu, a někteří takhle pochybují i o Karlu Schwarzenbergovi,“ vysvětluje Bezecný.

Angažmá české šlechty v politice má velkou tradici: namátkou, Felix Schwarzenberg působil na začátku 19. století jako ministerský předseda. Bratr pradědečka Tomáše Czernina z TOP 09 Otakar Czernin byl rakouským ministrem zahraničí za první světové války.

„Tomáš Czernin mi zase říkal, že jeho dědeček spolu s dědečkem Karla Schwarzenberga společně protestovali v roce 1938 proti okupaci. Mají v krvi hájení zájmu státu,“ říká poslankyně Langšádlová.

Pokud se u TOP 09 inspirují lidovci, mohou na Táborsku postavit do senátních voleb svérázného majitele zámku v Měšicích, už zmíněného Jan Berwida Buquoye, jinak politologa a autora literatury faktu, vycházející převážně v němčině.

Buquoy se nedávno v rozhovoru pro Reflex rozpovídal o údajné homosexualitě Jana Žižky a o tom, že jeho předek Alexandr Buquoy, řečený Šílený, byl vypuzen z rodiny, když si vzal statkářku. „V regionu Tábor budou ještě nominace zvažovat. Buquoy je jeden z navržených kandidátů, mezi kterými se bude ve straně vybírat,“ potvrdila včera úřadující šéfka KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

Do vítězného tažení Karla Schwarzenberga byli asi nejznámějšími potomky šlechty v politice dva Lobkowiczové, kteří spojili své jméno s kdysi úspěšnou stranou Unie svobody. Michal Lobkowicz zasedal jako ministr obrany v 90. letech ve vládě Josefa Tošovského.

Milovníci vína budou asi spíš znát bývalého místopředsedu Unie svobody Jiřího Lobkowicze, kterému patří zámek Mělník a tamější vinice. Lobkowicz přešel později do strany Cesta změny, která však neskončila příliš šťastně. Loni na sněmu podle rejstříku ministerstva vnitra odhlasovala své vlastní zrušení a Lobkowicz se proměnil v jejího „likvidátora“. MFDNESmu zaslala e-mailem dotazy přes jeho asistentku, odpovědi zatím nedošly.

Paradoxem je, že šlechtické tituly oficiálně zrušil zákon už za první republiky. Češi je přesto dál spontánně používají, třeba Karlu Schwarzenbergovi se běžně říká kníže.

Mimochodem, není to správné oslovení podle bontonu. „Kdybychom žili před rokem 1918, tak byste musel Schwarzenberga správně oslovit Jasnosti,“ říká Bezecný.