Selektivní paměť hradního pána
Ekonomický diář
Václav Klaus má s přibývajícím věkem stále selektivnější paměť. Zcela jasně to například vyplývá z jeho komentářů ke schválenému rozpočtu a dnešní situaci české ekonomiky. „To, co se dnes stalo v naší ekonomice, je také produkt toho, jak se naplánoval rozpočet minulý, a to je veliká chyba, která je dnes zamlčována, a moc se o tom nehovoří. Já vím, že tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek nechtěl moc říkat, že letos bude krize, a proto ten rozpočet je špatně naplánovaný. Z toho vyplývá všechno další,“ prohlásil český prezident. Jenže přesně před rokem Klaus nemluvil jinak než dnes kritizovaný Kalousek.
Když ho poslední prosincový den loňského roku ve Špindlerově Mlýně zpovídal reportér TV Nova, Klaus mu prozradil, o čem se chystá druhý den promluvit k občanům. „Abysme se nenechali pobláznit všema těma povídáníma o těch krizích a nezačali svou panikou a svým neklidem a svou opatrností to kazit ještě daleko víc, než to být musí. Já myslím, že to je hlavní poselství do roku 2009,“ řekl prezident. Pokud byl už loni přesvědčen, že krize dopadne na českou ekonomiku velmi tvrdě a je nutné začít šetřit hned, měl to občanům oznámit zcela jasně nejen formou silvestrovského vzkazu ze Špindlerova Mlýna, ale i v novoročním projevu. Ani to však prezident neudělal. Rok 2009 jen označil za „náročnější“. Pasáž věnovaná vývoji ekonomiky a úloze vlády zní: „Zpomalení ekonomického růstu se bohužel nepříznivě dotkne některých našich podniků, jejich vlastníků, jejich zaměstnanců i jejich rodin. Proto bude právě začínající rok pro vládu a další orgány státu, pro podnikovou sféru i pro občany náročnější. Potřebujeme silnou, rozhodnou, dobrou a efektivní vládu, která bude vůči občanům přátelská, která se nad ně nebude povyšovat a která je nebude omezovat spoustou byrokratických opatření, zákazů a příkazů. Vládu, která s nimi bude umět komunikovat a o které bude mít občan pocit, že je to vláda jeho. Přejme v tom naší vládě úspěch“. O úsporách v rozpočtu ani slovo. Ale je to pochopitelné. Prezident, jehož cílem je co největší podpora u veřejnosti, si dává pozor na jazyk. Proto si u každé Klausovy věty musíme připomínat, že platí pouze pro chvilku, v níž byla vyřčena.
To platí i pro jeho podporu vyjádřenou včera na Hradě ministru financí Eduardu Janotovi. „Pan prezident mě podpořil. Naznačil, že ví, v jaké obtížné situaci dnes veřejné finance jsou a v jaké obtížné situaci se rozpočet sestavuje, projednává, schvaluje,“ řekl Janota. Ale právě tato slova by měla vést ministra financí k jedinému správnému rozhodnutí, a tím je rezignace. Kdoví, zda ho totiž Klaus navzdory všemu tomu pochopení za rok neoznačí za skutečného viníka rozpočtové krize.