Jaké jsou vaše plány na důchod po odchodu ze Sněmovny?
„Žádné plány nemám, budu teď mít víc volného času, takže doufám, že budu moct víc vidět děti a vnuky, na to se těším.“
Počítáte s tím, že budete pořád aktivně promlouvat do politického dění?
„Jestli o to lidi budou stát. Budu nadále psát články, ale už nebudu příliš aktivní. Mírně budu ještě lidem chodit na nervy.“
Spoléhá TOP 09, kterou jste zakládal, na vaše rady?
„Někdy se někdo zeptá na něco, ale nejvyšší čas, aby byli samostatní. Založil bych jinak blbou stranu, kdyby se nemohla osamostatnit. Je navíc nejvyšší čas, aby dědci jako já odstoupili.“
Máte nějaké výhrady k tomu, jak Markéta Adamová Pekarová vede TOP 09?
„Nemám žádné. Myslím, že to dělá dobře, o čemž svědčí taky ty podlé útoky, které na ni měl teď Klaus. Pro dotyčného politika je nejlepší vysvědčení, když na něj Klaus útočí.“
Proč podle vás exprezident Klaus tvrdí o vaší předsedkyni, že má zlé oči?
„Poněvadž on má zdravý politický instinkt a cítí velice dobře, že zosobňuje opačný způsob politiky, než on dělal a zastává. Že ona opravdu představuje něco úplně odlišného a on to ví.“
Jak hodnotíte koaliční spojení s ODS a lidovci po roce?
„Podle mě to zatím dobře funguje, mnohem lépe, než jsem se obával. Trochu blbý je, že Piráti si stěžují na STAN. Já jsem přesvědčený, jak znám Jana Farského a Starosty, že nic podlého záměrně nedělali. Piráti lidem byli sympatický, ale i díky té velké kampani, kterou proti nim Babiš vedl, měli strach. Člověk v politice nesmí být ublížený. Myslím, že mají jít se SPOLU a neobávat se toho. Každý je v politice někdy překvapen a zažije nečekanou porážku. A je důležité nebrat to vážně.“
Bylo by moudré, kdyby se Piráti vzepřeli a do vlády nešli?
„Byla by to blbost. Slíbili, že budou v té koalici, tak ať to dodržují. Myslím, že všichni ostatní jim budou vycházet vstříc.“
Má podle vás ta koalice šanci přežít, když je tam tolik rozdílných názorů?
„Pět stran je sice komplikace, ale pokud všichni chtějí něčeho společně dosáhnout, tak toho dosáhnou.“
Jaký je pocit vidět svého největšího politického rivala, prezidenta Miloše Zemana, v nemocnici?
„Je mi ho srdečně líto. Doufám, že ten pobyt v nemocnici nebude příliš bolestný. Samozřejmě kritický pohled je, že hlava státu, která není úplně funkční, je veliká vada. Doufám, že nevznikne nějaká větší krize. Je to ale opravdu vážná nemoc a doufám, že vojenská nemocnice je bezvadná a dají ho do pořádku.“
Proč jste varoval před aktivací článku 66 ústavy, který by mohl načas odebrat prezidentovi jeho pravomoci?
„S článkem 66 si člověk nesmí hrát. Pokud je prezident schopný pracovat, tak se nesmí použít k politickým účelům. Jen pokud toho nebude schopen.“
Myslíte si, že už nic takového nezažijeme, formovat stát jako začátkem 90. let?
„To byl jedinečný zážitek bezpochyby. Ale to se vůbec kdy málo stane. Jednou za sto let. To byla opravdu krásná doba. A zajímavé je, že skupina kolem Havla, několik z nás těch klíčových, jsme dodnes přáteli a jsme vždy rádi, když se vidíme.“
To byli všichni tenkrát naivní?
„Samozřejmě, že jsme byli, ale byla to zajímavá doba.“
Nebyla chyba, že jste neprosadil stavbu amerického radaru v Brdech?
„Byla to veliká škoda. Myslím, že ti kteří tehdy byli proti tomu, snad dneska rozumí, proč jsme o to tenkrát usilovali. Ale znáte moji historku s Lavrovem?“
Neznám.
„V rámci předsednictví EU jsme měli návštěvu v Moskvě. Jednání byla bezvadná, věcná, v dobré náladě. Pak byla tiskovka s ruským ministrem zahraničí Lavrovem, který si vybral pohlednou blondýnku, která se ho ptala, jak je to s těmi raketami, a Lavrov řekl, že kdyby se americký radar umístil ve východní Evropě, tak z toho musí Rusko vyvést důsledky. Já jsem se ozval a pravil, že podle mých skromných zeměpisných znalostí jsme od kanálu La Manche kratší cestu než na Ural, což je konec Evropy. Řekl bych tak, že jsme střední Evropa a ne východní. Vítězoslavně se Lavrov usmál a řekl: v OSN jste ve skupině východoevropských států – vy jste východní Evropa! (smích).“
Jak jste na tom zdravotně vy sám?
„Já pajdám strašně, mám tu stejnou nemoc co prezident Zeman, kdy vám vypovídají nervy službu. Taky jsem ohluchl a jedno oko mi odchází. Takže stav je blbý ale přiměřený k věku. Člověk v 84 není obyčejně zdravý a prostě někdy v příštích letech budu muset taky odejít. To je normální vývoj. Ale je to nudný, když neslyšíte. Kokos ještě ale funguje poměrně docela dobře.“
Předáváte hlavu rodiny svému synovi?
„Už dávno. Předal jsem mu to, když jsem se stal ministrem zahraničí. Řekl jsem si, že to není slučitelné a během týdne jsem mu všechno předal.“
Pokud byste mohl říct, na jakou část kariéry nejraději vzpomínáte?
„Když jsem sloužil prezidentu Havlovi. To byl výjimečný člověk a musím říct, že služba pro něho byla veliká čest a potěšení, protože on byl osobnost, která člověku udělala radost. Poté jsem si užil i to ministerstvo zahraničí, ale to už nebylo tak krásné jako být spolupracovník Václava Havla.“
Na co by se podle vás měla soustředit nová vláda v zahraniční politice?
„Máme být aktivní spolupracovníci v Evropské unii a nebát se konečně si přiznat, že Evropská unie jsme my. Abychom přestali být takový věčně překážející a stali se aktivní. A ne člen, který čerpá fondy na podivné účely, ale jinak proti všemu bojuje.“
Litujete zpětně, že jste šel do prezidentské volby?
„Ne, ten boj mě vždycky těšil. A souboj se Zemanem mě taky bavil. Já jsem věděl, že ho nemůžu vyhrát popravdě řečeno. Ten den voleb přišla moje rodina, šli jsme do italské hospůdky na oběd a oni se mě ptali, jak to vidím. A já řekl, že když to bude třetina hlasů, tak to bude slušný výsledek. Ale zpětně se nemám za co stydět. Že jsem vyhrát nemohl, mi bylo jasný. Já jsem vycházel z velmi nepopulární vlády.“
Proč jste podle vás nevyhrál?
„Pro mě byli mladí lidé, což je sice hezké, ale důchodci byli pro Zemana a těch bylo více. A nemohl jsem používat i různé metody, například ten slavný výrok o Sudetech. On to úplně změnil a říkal něco jiného, než jsem říkal já. Taky jsem nevěděl, že má Zeman víc prostředků jak já. Tehdy jsme skutečně nevěděli, odkud je má. Dnes už víme, že kvůli Nejedlému. To všechno bylo v můj neprospěch. Já jsem přesvědčený, že do toho boje se musí jít, i když víte, že prohrajete. Ale bojovat se musí.“
Koho byste na Hradě jako svého favorita pro příštího prezidenta viděl vy?
„Je několik lidí, které bych považoval za dobré prezidenty, ale nevím o nikom, kdo by byl dobrý kandidát na prezidenta, páč to je něco odlišného. U všech, co teďka vystoupili, mi něco chybí. Moje matka na to měla krásný výraz – plebs appeal. Buď to člověk má anebo nemá. Nejrůznější sympatičtí i nesympatičtí to měli. Velcí populisté to většinou mají. Měl to Klaus i Zeman.“
Měl to Havel?
„Trochu. Ale on působil spíš jinak. Nebyl to populistický člověk. Lidi cítili jeho slušnost a poctivost. V Německu to měl svého času Helmut Kohl, v Rakousku Kurz, máte to nebo ne. Vlastnost, kterou měli velcí hajzlové i slušní lidé. Ani jeden z těch, co se teď přihlásili, není takový, aby přišel na náměstí a lidé jásali.“
Co třeba Miroslav Kalousek, mohl by on být prezidentem?
„Podívejte se, já znám Kalouska poměrně dobře, spolupracovali jsme, je to nejvíc pomlouvaný politik v české politice. Ať už kvůli těm padákům nebo něčemu jinému. Je to velmi slušný politik, velmi rozumný. Byl by dobrý prezident, nicméně obávám se, že ty pomluvy o něm se tak rozšířily, že by neměl šanci. Spousta lidí věří, že byl korupčník, nebyl.“
Litujete zpětně nějakého svého kroku v politice?
„Asi jsem měl být bezohlednější, tvrdší v té prezidentské kampani. Já jsem ale měl blbou ctižádost vést slušnou kampaň.“
Zdroj: Blesk.cz, Maxmilián Nový, 8.11.20221
