Kandidáti na prezidentskou funkci nechtějí, aby Česká národní banka (ČNB) pomáhala oddlužení státu. Přístup, který v zahraničí získává stále více stoupenců, není podle nich v zájmu českých střadatelů.
Uchazeči o Pražský hrad také prakticky jednomyslně vyjadřují spokojenost s hlavním úkolem ČNB, kterým je udržení jen mírného růstu cen. Stabilizaci inflace blízko dvouprocentního cíle ČNB považuje většina kandidátů za jasný úspěch současného vedení centrální banky.
Aktivnější měnovou politiku favorité prezidentské volby od ČNB vesměs neočekávají. Kandidát ODS Přemysl Sobotka preferuje spíše konzervativní pojetí práce centrální banky. Častý je názor, že politika zaměřená na růst a podporu zaměstnanosti je záležitostí vlády. Zastává jej i Jiří Dienstbier, kterého nominuje sociální demokracie.
Miloš Zeman zmiňuje jako možný další cíl povinnost podporovat hospodářský růst. Podobný názor má i kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Hlavním cílem je cenová stabilita. Hospodářský růst až tehdy, pokud jím nebude dotčen cíl hlavní,“ říká.
Ekonomové, které do bankovní rady ČNB vyšle budoucí prezident, budou řídit českou měnovou politiku ještě v následující dekádě. Tedy v době, kdy už bude jasné, zda a v jaké kondici euro přežije současnou krizi, a kdy se bude rozhodovat, zda se ke společné měně připojí i Česko. Sami kandidáti jsou však v názoru na přijetí eura a na eurozónu velmi opatrní.
V odpovědích převládá mírný eurooptimismus - opakovaně se například objevuje mínění, že se Česko musí na formování podoby eurozóny podílet. Když však dojde na termín vstupu, schovává se většina politiků usilujících o post hlavy státu za věty o nutnosti dát nejdříve do pořádku české veřejné finance, počkat, jak se vyvine situace v eurozóně, a vstoupit do ní až tehdy, kdy to pro nás bude výhodné. V tom se ostatně neodchylují od linie, kterou sleduje současná vláda premiéra Petra Nečase.
I kandidáti, kteří v zásadě nejsou proti euru, nevítají změny, kterými chce eurozóna zvýšit svou stabilitu. Jde například o bankovní unii či posílení záchranných fondů. Důvod opatrnosti je jasný: pro Česko by znamenaly další výdaje. „K vytváření dalšího záchranného fondu se stavím skepticky,“ říká například Jan Fischer, kandidát favorizovaný průzkumy veřejného mínění.
Prezidentské volby by musely skončit velkým překvapením, aby v dalším období z Hradu zněly podobně euroskeptické názory, jaké zastává současná hlava státu. „Jsem proti přijetí eura. A jsem proti vzniku bankovní unie a proti naší účasti v ní dvojnásob,“ říká tajemník současného prezidenta Ladislav Jakl, který kandiduje za Svobodné. Jana Bobošíková, další z účastníků prezidentského klání, s jejichž účastí v druhém kole se příliš nepočítá, dokonce prosazuje, aby se Česko z povinnosti přijmout euro zcela vyvázalo.
Česká republika, byť se zavázala v přístupové smlouvě k Evropské unii, že jednou zavede euro, nemá důvodu nyní spěchat. Nyní není vhodná doba k jeho přijetí. Pokud jde o bankovní unii, neznáme dosud přesná pravidla. Je předčasné toto řešit.
Hospodářské noviny, 19. 10. 2012, rubrika: Byznys, str. 15
