Prezident České republiky může významně ovlivnit ekonomiku celé země. Má totiž právo jmenovat členy bankovní rady České národní banky, kteří pak rozhodují o měnové politice státu - různými nástroji mohou ovlivnit výši inflace či kurz koruny.
HN se v anketě ptaly prezidentských kandidátů, jak by měla vypadat činnost centrální banky i její vedení.
Všichni prezidentští kandidáti vyjma Jany Bobošíkové kandidující za stranu Suverenita odmítli uvést konkrétní jména svých favoritů do bankovní rady. Bobošíková by v ČNB ráda viděla Aleše Michla, analytika Raiffeisenbank, Markétu Šichtařovou z firmy NextFinance a Vlastimila Tlustého, bývalého ministra financí za ODS. Tedy ekonomy hlásící se k pravici, kteří ale nejsou známí svými odbornými články o měnové politice.
Většina ostatních prezidentských kandidátů zdůrazňuje jen obecně vyváženost složení bankovní rady a jejich odbornost. Například podle Ladislava Jakla, tajemníka současného prezidenta Václava Klause kandidujícího za Stranu svobodných občanů, by měl být v bankovní radě akademik, bankéř a politický ekonom. Neměli by prý mít ani stejný názor na vztah inflace a hospodářského růstu. Miloš Zeman zase jmenoval bankovní radu půl na půl ze „zastánců dvou nejvýznamnějších ekonomických škol, zjednodušeně „keynesiánce“ a „friedmanovce“. Co čekat od takové bankovní rady, není jasné.
Něco ale napovídá to, že všichni prezidentští kandidáti jsou proti „nekonvenčním“ opatřením centrální banky. Přitom některé z nich - například tak zvané kvantitativní uvolňování, zkráceně označované jako tištění peněz - jsou stále populárnější. A i v České republice přestávají fungovat „normální“ nástroje centrální banky, jako je pohyb úrokových sazeb. „Přimlouval bych se za konzervativnější pojetí práce ČNB,“ říká Přemysl Sobotka, kandidát ODS.
Pouze Vladimír Dlouhý by si dokázal „nekonvenční“ politiku české centrální banky představit, ale jen jako „skutečnou a velkou výjimku“. Nikdo z kandidátů by si přitom výslovně nepřál, aby centrální banka zvýšila inflaci, a umazala tak státu část jeho dluhů. „Řešení problémů tištěním peněz či zvyšováním deficitu by se dalo přirovnat k léčbě rakoviny transfúzí. To bych nechtěl,“ okomentoval to kandidát TOP 09 a současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Přesto by někteří kandidáti byli rádi, kdyby ČNB podpořila svojí politikou i růst české ekonomiky. Zeman například upozorňuje na to, že podporu růstu ekonomik má jako jeden z cílů německá centrální banka. A Zuzana Roithová, kandidující za KDU-ČSL, by umožnila centrální bance, aby zohledňovala ve své politice i stav hospodářského cyklu a nezaměstnanosti.
O hlavním cíli centrální banky, tedy udržování měnové stability, ale kandidáti nepochybují. Nyní to znamená malou, ale nenulovou inflaci. Chtějí tedy držet ceny na uzdě a přitom podporovat ekonomický růst, což bývá často v rozporu. Důležitý bude i vztah nově jmenované bankovní rady k případnému zavedení eura. Právě současnému prezidentovi Václavu Klausovi někteří politici vyčítali, že jmenoval do bankovní rady osoby se skeptickým pohledem na Evropskou unii a společnou měnu. Jistá skepse k přijímání eura je patrná i u většiny uchazečů o post hlavy státu. Tvrdí poněkud nekonkrétně, že euro by v Česku zavedli, ale až se zlepší situace v eurozóně a „Česká republika bude připravena“.
Současní kandidáti v podstatě navazují na své předchůdce ve funkci, Václava Havla a později Václava Klause. Jimi jmenovaní členové bankovní rady prováděli většinou měnovou politiku bez velkých překvapení a snažili se zachovat určitou kontinuitu bankovní rady. Například Václav Klaus prodloužil v roce 2005 mandát bývalému guvernérovi ČNB Zdeňku Tůmovi. Přestože proti jeho jmenování Václavem Havlem v době opoziční smlouvy protestoval. Spolu s Milošem Zemanem tehdy prosazoval dokonce změnu ústavy, která by prezidentovy pravomoci v tomto směru omezila.
Většina prezidentských kandidátů si dnes ovšem myslí, že jmenování členů bankovní rady by mělo zůstat ve výhradní pravomoci prezidenta republiky. Prezident je přitom dnes při jmenování kandidátů do bankovní rady omezen zákony jen minimálně. „Omezovat pravomoci prezidenta v době, kdy získá přímý mandát od občanů, by bylo proti veškeré logice,“ prohlásil Karel Schwarzenberg, dnes ministr zahraničí a kandidát TOP 09. Miloš Zeman se k této otázce přímo nevyjádřil. Když v roce 2000 poprvé kandidoval na post prezidenta, řekl, že navrhované kandidáty by měla hlava státu nejprve prodiskutovat se zástupci parlamentních politických stran.
Naopak, nezávislý kandidát Jan Fischer by si své pravomoci rád omezil. Chce, aby byli kandidáti do bankovní rady jmenováni se souhlasem Senátu. O něčem podobném uvažuje i kandidát sociální demokracie Jiří Dienstbier. I když nevidí změnu ústavy, která by k tomu byla nutná, v dohledné době jako reálnou. Ladislav Jakl by si na toto téma dokázal „představit akademickou debatu“.
Je tedy pravděpodobné, že první členy bankovní rady jmenuje nový prezident ještě bez jakékoliv další kontroly.
Hospodářské noviny, 19. 10. 2012, rubrika: Byznys, str. 16
