Schwarzenberg: Neuhnu z cesty

I dnes pro vás máme profilový rozhovor s jedním z uchazečů o prezidentský úřad, Karlem Schwarzenbergem, kterého do boje vyslala TOP 09, dobrý večer. Dobrý večer, pane ministře.

Dobrý večer přeji.

Vy jste se nemusel stresovat přepočítáváním hlasů, respektive počtu podpisů na petičních arších jako jiní kandidáti. Tři z nich zaregistrováni ale nebyli. Nebylo to chybou prováděcího zákona, kterou jste jako vláda schválili?

Já mám o tom zákonu jisté pochyby. Ale není to, abych vyvrátil předsudky, chyba ministerstva vnitra, který původní zákon napsal, nýbrž to poslal do sněmovny a tam zapůsobila lidová tvořivost a poslanci ten zákon zpotvořili tak, že opravdu dal tyto výsledky.

Ale i TOP 09 má v Poslanecké sněmovně svoje zástupce.

Ale samozřejmě. My jsme proti tomu protestovali, ale byli jsme přehlasováni.

Bude podle vás se konat přímá volba prezidenta v řádném termínu?

Nejsem si jist. Podívejte se, to je teď u soudu a u soudu nikdy nevíte, jak dopadnete.

A jste na tuto variantu připraven, případně že by se nestihla tato volba?

Musím se na to připravit. Bylo by to nepříjemný, pač volební boj by se táhl do nekonečna, tak ztrácí šťávu, začíná lidi nudit, kandidáti budou unavenější a unavenější a bude to strašný. Ale může být, co já vím.

Ale taky může být Česká republika bez prezidenta několik měsíců.

Byla by nějaký čas bez prezidenta, ano.

Nebyla by to pro Českou republiku mezinárodní ostuda, protože senátorka Eliška Wagnerová například prohlásila, že je to ostuda, že si tady neumíme napsat ani zákon.

My jsme jediný textilní průmysl, který v Čechách funguje, je šití kabátů z ostudy. My už jsme jaksi přerušili předsednictví, jsme svrhli vládu, tak jsme se pokryli různými korupčními skandály, který pronikly ven, různými výroky našich politiků. Tedy o ostudu máme postaráno, tak jedna víc už by nám tolik neškodila. Lidi už jsou na to zvyklí, že je tu máme.

Pojďme si vás představit. Tady je krátká vizitka Karla Schwarzenberga. V pondělí mu bud 78 let, je ministrem zahraničních věcí, předsedou TOP 09. Vystudoval gymnázium ve Vídni. V 70. a 80. letech podporoval československý disent a exil. A na konci 80. let byl předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. V letech 1990 až 92 vedl prezidentskou kancelář Václava Havla. V letech 2004 až 2010 byl senátorem. Za zelené byl ministrem zahraničních věcí v letech 2007 až 9. Od roku 2010 je ve stejné funkci, jen za jinou stranu, TOP 09 a je taky vicepremiérem. TOP 09 předsedá od roku 2009. Proč vlastně kandidujete na post prezidenta této republiky?

To je několik důvodů. Za prvé mě tím vlastní strana překvapila, když jsem přijel na ten sjezd v Hradci Králové a já jsem měl někde jinde práci, tak jsem přijel trošku opožděně a oni mi sdělili, že se na tom usnesli, což bylo bezvadné překvapení. A pak jsem se na tom zamyslel a řekl si, když člověk se v té české politice pohybuje nějaký čas, tak má už tušení, kdo bude kandidáty ostatních stran, že vlastně mezi všemi mám nejlepší přípravu nebo průpravu na to, neboť jsem byl dlouhá léta činný v politice u nás i v zahraničí. Pracoval jsem mnoho jako šéf kanceláře prezidenta Václava Havla na Hradě. Takže Hrad a co s tím souvisí, docela dobře znám. Prostě jsem měl možnost se naučit to řemeslo.

Právě proto, že jste ale stranickým kandidátem, jak docílíte toho, abyste byl nestranickým kandidátem, když teď jste předsedou vládní strany?

Já jsem měl sice pravdu, že jsem si stranu založil a do té doby vedl, nicméně já jsem nikdy nebyl příliš stranický člověk. Kdybych byl zvolenej, tak samozřejmě složím funkci ve straně, složím taky členství, pač pak by člověk měl být opravdu úplně nezávislý.

Ale názor zřejmě nezměníte.

Názor nikdy jsem nezměnil, celý svůj život, ač jsem byl v různých spolcích v mým životě.

Takže nebudete nadržovat třeba TOP 09 nebo současné vládě?

Ne, nadržovat nebudu. Doufám, prezident, který bude dobře spolupracovat s vládou, jakákoliv bude, ať je to tahle obměněná nebo nějaká příští, myslím, že prezident se má snažit vytvořit co nejlepší vztah s vládou.

Jiřímu Dienstbierovi, kandidátovi sociální demokracie, je často předhazováno, že je na tento post příliš mladý. Ale vaše jméno se zmiňuje v souvislosti s úplným opakem.

Každý má své výhody a nevýhody. Já mám asi mnohem víc zkušeností, snad i v některých věcích vědomostí, než má Jirka Dienstbier. On má výhodu mládí, to je naprosto pravda. Já jsem byl stejný ročník s jeho otcem, mladýho Dienstbiera znám ještě z doby, kdy sotva dospíval, tak to chodí. Ale ač jsem celkem zdravý, cítím se velice dobře zatím, tak mi to nevadí. Jestli to jiným lidem bude vadit, to je jiná otázka.

Máte švýcarské občanství a včera na vašem místě Přemysl Sobotka podtrhnul, že by měl na Hradě sedět český prezident. Což by mohlo být vedeno jako výtka vůči vám i vůči Jiřímu Dienstbieru, který má americké občanství. Neberete to tak?

To je takovej malý podrázek, jak je u nás obvyklý. Já jsem, mám od narození tato občanství, od narození jsem byl československý občan, vždycky zůstal. Jsem v životě žádný občanství nepřijal, ani jsem nějakého se vzdal. Ale my máme starorodinné právo švýcarskýho občanství, původně to bylo vlastně občanství města Curychu, se potom měnil na švýcarský a přiznávám, že za totality jsem toto občanství a hlavně švýcarský pas velice využíval a za to jsem taky Švýcarsku velice vděčný.

Byl jste nejprve členem ODA, za US-DEU jste kandidoval do Senátu, pak jste do Senátu kandidoval i za zelené, za zelené jste byl ministrem zahraničních věcí, nakonec jste zakotvil v TOP 09. Jak tomu máme rozumět, hledal jste se takto dlouho?

Ne. Jsem byl vždycky stejnej a jeden čas jsem viděl, že co si můžu, co jsem si představoval, můžu uskutečnit v rámci ODA, pak právě jako senátorem jsem byl vděčný za podporu tehdá Unie svobody. Taktéž za podporu zelených, se kterými leckteré ideály samozřejmě sdílím. Ale přiznávám, že mě zařadit podle těch českých škatulek pravicový - levicový a tak dále nelze.

Vy jste zde zmínil sám korupční skandály, koneckonců ani TOP 09 se nevyhnuly některé ze skandálů, ať už máme jmenovat odstoupení ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, který odnesl vše, tedy alespoň takto je to interpretováno, za náměstka Šišku. Vlasta Parkanová, bývalá ministryně obrany, členka TOP 09 je teď vyšetřovaná kvůli nákupům letounů CASA. Poškozuje to TOP 09 a potažmo s tím i vás samotného?

V obou případech jsem o nevině dotyčných přesvědčen. Kdo Vlastu Parkanovou zná, kdo se poptá v jejím sousedství, tak ví, že má vynikající pověst, že ona opravdu se neobohatila ani o stokorunu. Jaromír Drábek, je pravda, bohužel příliš důvěřoval svému náměstku, o něm jsem nikdy nebyl úplně přesvědčen, pač právě například on doma neměl tak bezvadnou pověst, jako má Vlastička Parkanová.

A když jste o něm nebyl tak dokonale přesvědčen, proč jste třeba neapeloval na Jaromíra Drábka, aby s tím něco udělal?

My jsme velice pomlouvačný národ, o každém člověku skoro v české politice jsem slyšel pomluvy. Je to zodpovědnost ministra, koho si vybere za spolupracovníka. A Jaromír Drábek velice čestně vyvedl důsledky z jeho osudného omylu, že on si ho vybral, a odstoupil, ačkoliv s tím neměl v nejmenším co dělat. Ale to musíte někdy právě v politice zaplatit tu cenu.

O detailech kampaně i o tom, jakým prezidentem by byl Karel Schwarzenberg už za malou chvíli v Interview ČT24 - volbě prezidenta. Pane ministře, věříte si, že vaším dalším působištěm bude Pražský Hrad?

Doufám. Já jsem byl vychován v přísné věrouce a znám rozdíl mezi ctností víry, naděje a lásky. To jsou tři odlišné ctnosti.

Nicméně TOP 09 uspěla sice ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010, od té doby ale už nezaznamenala žádný výrazný úspěch. Spíše přízeň voličů ztrácí. Nebojíte se, že se totéž odrazí, protože jste stranickým kandidátem, u prezidentské volby?

Je to možné. My jsme samozřejmě doplatili na to, že jsme byli součástí reformní vlády, která musela podniknout velmi nepříjemné kroky. Když musíte šetřit, tak samozřejmě každý se bouří, pač šetřit by měl soused a nejen on sám.

A stojíte si za vším, co...

Na to se velice, na ty zákony doplatili. A nutné reformy jsou prováděny, i na to jsme doplatili.

Je ale otázkou, zda si stojíte za obsahem těchto reforem. Do teďka tvrdíte, že jsou správné, že to byl krok správným směrem?

Za obsahem ano, že mohli být ve formě někdy šikovnější, to je pravda. My jsme mizerně prodávali jako celou práci vlády veřejnosti. Je taky pravda. Ale že nutná byla reforma důchodu, že nutná byla zdravotnická reforma, pač to prostě ten systém se nemohl už ufinancovat, to je pravda.

Aktuální věc, o které jste dnes ráno jednali. Jmenoval byste Karolínu Peake ministryní obrany, pokud byste byl prezidentem?

Je to milá kolegyně, o které bych se nerad vyjadřoval.

Můžu tomu rozumět tak, že sdílíte výtky prezidenta Václava Klause, který řekl, že Karolína Peake přes noc se odbornicí na armádu nestane?

No, on řekl, že je to útlá dívka.

Dívenka dokonce řekl.

Dívenka. No, já jsem studoval dějiny a zjistil jsem, že spousta vynikajících velitelů armád, maršálků, hrdinů poslouchali útlé dívky, které ve skutečnosti velely, o to nejde. Mně spíše vadí, že klíčové ministerstvo, které je pro stát veledůležitý, dostane strana, která je nejslabší, přičemž, když musíme bránit v budoucnosti rozpočet armády a tak dále, by měl být na ministerstvu někdo, kdo má sílu peníze a prostředky v rozpočtu pro armádu dosáhnout. Na to potřebujete politickou váhu.

Takže byste byl spíše pro to, aby si tento resort nechala ODS?

Byl bych velice pro to, ano.

Pojďme k detailům vaší kampaně. Jaké zní vůbec vaše motto a čím oslovujete voliče?

Já se pokouším je o tom přesvědčit, že prezident by měl být konečně člověk, který chce normální Českou republiku. Abychom žili a působili tak jako ostatní státy v západní Evropě. Abychom nebyli zlobivý dítě, abychom rozpoznali, že jsme součástí Evropy, můžeme už mluvit my a Evropská unie, my jsme součástí Evropské unie, abychom zaujali konečně místo, které nám tam sluší, totiž čelné místo, jak ve spolupráci, tak v působnosti.

To znamená, chápu vás správně, že se spíše budete zaměřovat na zahraniční politiku, nebo budete řešit i nějaké problémy v Česku?

Jak známo, že je jediné místo, kde dle ústavy má taky prezident jisté pravomoce. Na rozpočet a jiný věci nemá.

Ale můžete rozmlouvat s ostatními členy vlády, můžete se dostavovat do Poslanecké sněmovny, do Senátu.

To je klíčová část mé vize mého prezidenství, pokud k tomu dojde. Myslím, že hlava státu by měla vést intenzivní dialog jak s vládou, tak se všemi demokratickými stranami, jejich představitele si pravidelně zvát na Hrad a hlavně na tom pracovat, aby, řekněme, co se v poslední době děje, aby to politické protivenství u nás se nezměnilo v otevřené nepřátelství. Prezident má stmelit společnost, ne ji rozdělovat, a tudíž já bych všechny pozval, ať se u mě setkají a dělal bych to dosti pravidelně.

Na kolik vyjde vůbec vaše kampaň a z jakých zdrojů čerpáte? Kolik přispěje TOP 09, kolik si třeba přispějete vy sám? A odmítáte sponzorské dary od firem?

Já neodmítám sponzorské dary, pokaď vím, kdo to je. Já odmítám naprosto neznámé dárce, kdy nevím, kdo to je, pak se s tím rozloučím.

A ve spojení s určitou firmou nemáte problém, že byste jí třeba musel být do budoucna povinován a že by za to od vás chtěla nějakou protislužbu?

Podívejte se, každej soukromý sponzor by mohl vyžadovat. Dosavad jsou ty částky i ty největší nikdy takové, že by to ovlivnilo rozpočet celý kampaně. To nemůžu říci. Ale zajisté to by mě neovlivnilo v nejmenším. Bohudíky, já nevím, peníze mě nikdy tolik nezajímaly. Snad kvůli tomu, že jsem měl poměrně dost celý život.

A ještě abychom se vrátili k té původní otázce, kolik přispěje na kampaň TOP 09 a kolik si třeba přispějete vy sám?

Sám na ty čísla si nepamatuju. Asi se musím podívat, nějaký tady seznam těch peněz budu míti. Tak podívejte se, 5 milionů korun dala strana TOP 09, jo. Pak byli některý soukromníci. Jeden dal stejnou částku, pak už další dal 2,5.

A vy sám jste si přispěl?

Já jsem dal jen jeden milion a jeden milion dal můj syn.

Vy jste říkal, že byste chtěl být prezidentem sjednotitelem, že byste nechtěl v žádném případě republiku rozdělovat. A já jsem se ještě ve vašem programu dočetla, že se pokusíte o změnu politického stylu, vysvětlujete to: "Všechny nepravosti nazvu pravým jménem a podpořím příchod nových, morálně silných lidí do politiky." Jací lidé jsou v politice dnes? Nejsou tam morálně silní?

No, prozatím mám dojem, že by mohla být opravdu lepší u nás morálka v politice a hlavně že bychom měli, řekněme, ve výběru osobností, koho navrhneme jako poslance do parlamentu, do sněmovny či jako senátory více dbát o pověst dotyčných lidí.

A proč tedy jste o tento stejný bod neusiloval doteď? Vy jste ve vysoké funkci, vy jste předsedou TOP 09, vy jste vicepremiérem. Proč jste se také nesnažil o to podporovat morálně silné politiky? Nebo jste to dělal a nedařilo se to?

Já jsem se snažil.

Ale teď jste popsal situaci tak, že jste říkal, že vám morálně silní lidé chybí.

No, celkem v procentu české politice ano. Já můžu leda ovlivnit, a to do teďka to bylo jednou, výběr kandidátů při posledních volbách, před tím jsem nižádnou možnost neměl.

Myslíte si, že napřímo volený prezident má daleko silnější mandát, než jak tomu bylo doposud?

Má silnější, ale ne daleko silnější.

Jak naložíte s Hradem? Může se z něho stát mocenské centrum?

Opravdové mocenské centrum ne. Může mít velký vliv. Česká ústava neumožňuje, aby prezident přímo vykonával moc. Podívejte se na prezidentské pravomoci. Ale může tradičně, a to taky je, že může mít velký vliv. Ten bych ovšem rád využil.

K čemu?

Je rozdíl mezi mocí a vlivem.

Jak byste využil tento svůj vliv?

Jak jsem vám už předtím říkal, podle této politiky nejvíc právě, pač toho se toho obávám, to rozdělení společnosti u nás. Pak bych rád pozvedl trošku zájem o vědu a výzkum u nás, já bych se pravidelně setkal s vědci, členy akademie, univerzit, profesory a tak dále, taky, řekněme, povzbudil zájem o umění, setkal se s lidmi z kultury. Já bych vůbec rád udělal z Hradu něco, kde se lidi setkávají a kde bych já se z toho poučil, pač já jsem vždycky přišel na to, když jsem poznal různě inteligentní lidi, což se mi v životě často dařilo, jsem se toho dost naučil.

Vy jako předseda vládní strany máte dostatek zkušeností s vládními vety, ale spíše z té druhé strany, než co byste měl jako prezident. Jak byste nakládal s tímto instrumentem? Vetoval byste často zákony?

Myslím, že ten instrument je, není příliš účelný, hlavně v zemi, kde ústava káže, že vlastně může být velice lehce přehlasován. Podle... v jiných zemích ten rozdíl je mnohem větší, ta kvalifikovaná většina je mnohem větší než normální. Tudíž já bych spíše se pokoušel domluvit s dotyčnými politickými kluby či stranami, začal s nimi diskusi, jestli tento zákon v této formě s těmito ustanoveními je opravdu účelný, jestli bychom se neměli zamyslet a a tam něco pozměnit. Post festum, to veto málokdy má smysl.

Vy mluvíte o konsensu. Proč jste se o konsensus nesnažili třeba s opozičními stranami, abyste nemuseli přehlasovávat i senátorská veta?

Zde jsme najednou u té záležitosti, o který jsem se zmínil, že mám dojem, že právě se ty politické tábory u nás dosti rozkřížily, že domluva je mnohem těžší než dřív, zajedno. Zadruhé co se týče mého oboru zahraniční politiky jsem vždycky se snažil udržet živý styk, diskusi s opozicí, s těmi hlavními mluvčími pro sociální demokracii, jak panem Zaorálkem, jsem se vždycky bavil. Tam, kde se mě to týkalo, se mi to dařilo. Ovšem nezodpovídám za jiné obory.

Prezident Václav Klaus dnes prohlásil, že je téměř nesmysl, že je prezidentské veto přehlasováno 101. hlasem. O tom jste teď koneckonců před malou chvílí mluvil. Souhlasil byste s tím, aby byl počet navýšen? Měla by se hranice zvýšit, aby tedy prezidentské veto k něčemu bylo?

Já mám ten názor, že po 20 letech zkušeností se stávající ústavou bychom měli ji vůbec poněkud reformovat. Volební systém, právě to příliš lehké přehlasování prezidentského veta, což pochází právě z počátků ústavy, za to je z velké míry zodpovědný tehdejší ministerský předseda Václav Klaus, který chtěl eventuální veto Václava Havla lehce přehlasovat, a tudíž došlo k těmto poměrům. Ne, je několik věcí, kde bychom tu ústavu měli reformovat podle zkušeností. Potom by ale...

Byla další debata.

K tomu by musela opravdu přijít, aby opozice, vládní strany našly společný jazyk a řeč.

Ano, pojďme dál. Předpokládáte po vašem případném zvolení nějakou formu amnestie?

Spíše ano. Ano.

Jak velkou?

Ne převelikou, ale přece jenom část by se dotýkala ne těžkých zločinů, a která by taky, řekněme, snížila příliš velký počet vězňů v českých věznicích.

Takže spíše nějaká lehčí.

Máme věznice přeplněné.

Ale to přece nemůže být instrument, jakým způsobem vyprázdnit věznice. To amnestie přece nemůže být instrument, jak vyprázdnit věznice.

Ne, není to ten správný nástroj, ale u nás se zavírá do vězení za věci, kde v jiných zemích dostanete pokutu. A tyto věci bych opravdu zase...

A jenom stručně, abyste řekl, jak byste přistupoval k milostem?

Velice opatrně, ale považuji je za nutné. Když jsem byl šéfem kanceláře Václava Havla, tak každý akt těch milostí jsem musel podepsat, než šel k prezidentovi. Každý akt jsem teda, šanon jsem pečlivě četl a z těch osudů vím, to jsou někdy otřesné osudy, že tento prostředek, který je vlastně prostředkem jistého humanitního postoje, že paragrafy nikdy nemůžou postihnout celou tragédii člověka. Je to nutný, ale velice opatrný a každý případ opravdu prozkoumat.

Vy už jste prohlásil v některých rozhovorech, že vládu, která by byla zastoupena i KSČM, byste jmenoval. Můžete říct proč a zda by vám to jako bývalému...

Poněvadž může nastat situace, kdy jiná vláda nebude možná.

Vy jste ale podporoval disent. To by vám nevadilo?

Prosím?

Vy jste podporoval disent.

No, samozřejmě. Třeba já nejsem pro to, aby byli součástí vlády. Ale když volební výsledek je takový, že jiná vláda není možná, tak musím přijmout návrh potom jmenovaného premiéra, že bude mít v koalici komunisty.

A nenahrála náhodou současnému stavu i politika vládní TOP 09, ODS, LIDEM, předtím Věci veřejné?

To je těžko říci. Já nevím. Kdyby nahrála opozici, tak bych tomu úplně rozuměl. Nesmíte zapomenout, že teď při těch krajských volbách ztrácela i sociální demokracie, tedy...

Vypadá to, jako kdyby všechny strany se nezavděčily voličům.

Přesně tak. A zvítězí taková nostalgická totalitní strana, která působí jako neopotřebovaná.

Koho byste jmenoval za soudce Ústavního soudu?

To vám teď ještě neřeknu. Měl bych o tom důkladnou diskusi. Já bych opravdu...

S kým?

S čelnými právníky našimi. Asi bych oproti dnešnímu systému vzal více lidí z akademické oblasti, z univerzity, Akademie věd a tak dále, ne pouze z řad advokacie.

Vy jste teď momentálně ministrem zahraničních věcí. Pokud byste se stal prezidentem, kdo by byl nositelem zahraniční politiky? Stále byste trval na tom, že se tvoří v Černínském paláci?

Samozřejmě. Podívejte se, má se tvořit v Černínském paláci, musí získat souhlas vlády, pač vláda je koncemkonců odpovědná, a mělo by se hledat právě souznění s prezidentem.

A pokud byste třeba měl nějaký jiný názor na zahraniční politiku, jak byste to řešil jako prezident?

Asi bych zahájil diskusi předtím s ministrem zahraničí a jsou dvě možnosti. Buď je to věc, s kterou sice nesouhlasím, ale považuji za přijatelnou, to bude 90 procent všech věcí, nebo je to záležitost, kde bych viděl přímé ohrožení České republiky v tom kroku, pak bych se velice hlasitě ozval. Ale jenom kvůli odlišnému názoru ne. Já bych se pokoušel předtím s ministrem a vládou najít souznění.

Já vám, pane ministře, děkuju za rozhovor, na shledanou.

Bylo mi radostí, děkuju.