Premiér strávil dvě hodiny se svým britským protějškem a mluvili o Evropě. Kdy se odehrála debata mezi vámi a Petrem Nečasem na stejné téma a jak dlouho trvala?
Už si ani nepamatuji.
Byla to ta čtvrthodina na začátku února, když jste si vyříkávali vzájemnou rozepři po summitu, kde premiér odmítl poslední evropskou smlouvu a vy jste se proti tomu postavil?
Ano, teď si uvědomuji, byla to naše poslední diskuse mezi čtyřma očima k Evropě. A historicky jedna z nejdelších.
Nepožádal jste premiéra, aby vám věnoval dvě hodiny svého času?
Ne, nikdy jsem ho o to nepožádal. Kdykoli jsem požádal o podobný hovor, byly to vždycky krátké a nic z něho vlastně nevylezlo. Já nejsem kazatel, abych před prázdným kostelem kázal. To musí být dialog. Ale když z druhé strany nic neslyším, tak co z toho? Když se mnou premiér nechce mluvit, já se mu cpát nebudu.
Jenže vy chcete, aby změnil názor, tak by bylo přirozené, kdybyste si o ten čas řekl vy.
Podívejte, i kdybych s ním dnes dvě hodiny mluvil, tak on stejně nezmění názor. Jeho postoj například k fiskální smlouvě je nevyvratitelný fakty. Odvíjí se výslovně od jeho vlastní scény v ODS a ve vztahu k Hradu. Proti tomu je těžko argumentovat.
Takhle podáno jste docela v pasti.
Máme před sebou ještě tak rok a poté bude smysluplné tyto věci zase prodiskutovat.
Na co chcete čekat? Na nového prezidenta?
Samozřejmě. Podívejte, pan premiér se odvolává na to, že by od prezidenta musel dostat mandát k jednání o fiskální smlouvě. Já jsem sice právního názoru, že to není nutné, že to s tím nemá co souviset, ale prosím, je to takový jeho formální argument, tak dobrá tedy.
Do té doby budete dělat co?
Teď vyčkám a uvidím, jestli a jaká změna nastane, žádný jiný plán nemám. Na každý pád se změní situace na Hradě, tak doufám, že příští prezident nebo prezidentka bude vstřícnější vůči Evropské unii. Podívejte, poté co jsem zjistil, že pro odmítání toho podpisu nemá premiér věcné důvody v té smlouvě, že ani referendum o přijetí eura není to, co by skutečně chtěl, nýbrž že je to v pupečním napojení ODS na Hrad, tak jsem si řekl, že tedy dobrá. Vyčkám, až se vnitropolitická situace změní.
Jak jste zjistil, že to celé stojí a padá s Václavem Klausem? Vždyť proti smlouvě, proti euru, proti české účasti na integraci Evropy jako takové stojí celá ODS.
Řekněme, že to bylo na základě mých poznatků. To je moje záležitost, jak jsem k tomu dospěl, moje přesvědčení. Já jsem prostě přesvědčen, že až současný prezident sejde z Hradu, sejde z ODS její kromobyčejná nenávist k Evropské unii. Na tento moment počkám. Ale pak ovšem očekávám také změnu politiky, kdy přestaneme být zatvrzelí vůči Evropě a chovat se jako vyžírkové. Podpis té smlouvy je jen jedním krokem tímto směrem.
Když jste komentoval premiérovo poslední „ne“ na summitu, řekl jste, že vás samotného jeho postoj překvapil, že podle mandátu měl zastávat středovější pozici. Vysvětlil vám, co se tehdy v lednu v Bruselu během těch několika hodin změnilo?
Ne. Myslím, že až do konce přemýšlel, co by bylo pro něj užitečnější a co by mu do budoucnosti prospělo nebo uškodilo. Že byl od začátku proti tomu a během té debaty si řekl, vlastně z toho nemám žádnou výhodu, když to podepíšu.
Ale to si jen dovozujete. Nebavili jste se o tom během té čtvrthodiny nebo někdy jindy?
Ne. Nezeptal jsem se ho a on se k tomu sám nevrátil.
Proč jste se nezeptal? Jste ministr zahraničí a tohle byla tehdy nejdůležitější a vlastně jediná otázka.
Premiér vystupoval vždycky kriticky, jen to nebylo tak razantní, jak potom doopravdy vystoupil. A co mu mám vysvětlovat?! Řekl by mi, že byl vždycky proti. Jsme lehká váha
Souhlasíte s tím, že se premiér rozhodl vyvést Česko z Evropské unie?
Ne, myslím, že ne.
V článku pro LN premiér nedávno řekl, že se EU vydala cestou federalizace, již on nechce, považuje ji za špatnou, a tudíž odmítl českou účast na tomto směru. Jak jinak to chápat?
Nečas je v zásadě rozumný člověk. Mám dojem, že si uvědomuje, že kdybychom se dostali mimo EU, byla by to pro nás katastrofa. Na druhé straně chce zůstat v čele ODS, chce zůstat premiérem a to je možné pouze cestou těchto kompromisů.
Každý ale přece vidí, že premiér za poslední rok směrem k Evropě hodně přitvrdil.
Souhlasím. Ale opět – je to dáno domácí politikou. Myslím, že je mu jasné, že jeho pozice ve vlastní straně není tak jistá, a proto ustupuje tvrdému národně socialistickému křídlu. Tohle mu vyčítám, ale mnoho s tím dělat nemohu.
To říkáte opakovaně, vaše pozice přitom není tak slabá. Jste místopředseda vlády a bez vaší strany by tato koalice neexistovala. Proč si nezařídíte, aby vám premiér naslouchal?
Petr Nečas se cítí jistý v kramflecích od té doby, co je naprosto spojen s Věcmi veřejnými, takže má pro každé hlasování bezpečnou většinu. My jsme pravidelně v menšině. Můžeme samozřejmě jít od toho a tím je koalice u konce. Ale my jsme ještě úplně nedotáhli reformy. Když budou hotovy, potom si mohu klást otázku, kdy odejdu. To vždycky musí člověk pečlivě zvážit. Dokud tady ale je naděje na změnu evropské politiky za rok a některé reformní zákony ještě nespatřily světlo světa, měli bychom koalici udržet.
Několikrát jste přitom už pohrozil odchodem z vlády. Stalo se tak i v situaci, kdy to vypadalo, že fiskální smlouvu nepodepíšou jen Češi a Britové. Tenhle scénář už nastal a vy zůstáváte. Vaše strategie je nesrozumitelná. Jak může brát premiér vaše požadavky vážně?
Měl bych si víc dát pozor na hubu, to je moje slabost, přiznávám. Tím, jak se to u nás vyvíjí, kam se řítíme, moje radost býti v téhle vládě mizí a občas to takhle vybuchne.
Dobře – co tedy teď bude s Českem v EU? Viděno zvenčí: Evropa ani svět na nás asi čekat nebudou.
Bude pokračovat to, co už zjišťujeme nyní, a sice že se naše váha v Unii snižuje.
Můžete dát příklad?
Moji kolegové se mě například neptají na český názor, což dříve bylo běžné. Raději si to vyřizují mezi sebou. Totéž mi říkají naši úředníci. Nemůžete lidem stále říkat „my na vás nedbáme, my budeme dělat opak toho, co od nás chcete“ a potom od nich očekávat vstřícný postoj.
Co si máme myslet o tom, že vám kolegové z Evropy ze dne na den přestanou brát telefony jenom kvůli, tomu že vaše vláda něco – prozatím – nepodepsala?
To je pozvolný vývoj. Začalo to, když jsme si trochu překvapivě ukončili své vlastní předsednictví. Od té doby jsme bráni jako lehčí váha. Máme dílčí úspěchy, nic podstatného jsme ale neprosadili. Nepodpis té fiskální smlouvy tohle jenom umocnil.
Vládou teď zakymácel spor o pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu, odvolaného a zase navráceného do křesla. Premiér označil situaci v justici jako „válku klanů“. Jaký je váš názor?
Nesouhlasím s panem premiérem. Nelze to bagatelizovat na válku dvou klanů. Co je ve hře, je očista justice a uvolnění prostoru pro stíhání korupce. Můj dojem je, že ministr Pospíšil měl s odvoláním pana Rampuly stoprocentně pravdu. Bohužel to udělal poněkud nešikovně. Měl to ve svých argumentech dovést tak, aby pan pražský zástupce nemohl uspět u soudu.
Proč se podle vás premiér takhle vyjádřil?
Nevím, mně to není úplně jasné, ale myslím, že je pod velkým tlakem některých zájmových skupin v ODS okolo „Bém networku“ a podobně, a to je velmi dobře fungující síť, jak veřejně známo. Myslím, že premiér je proti nim příliš slabý, než aby opravdu povolil očistu justice a očistu politiky. Nicméně doufám, že se nakonec vzmuží a svého ministra podpoří. Já jsem Jiřímu Pospíšilovi řekl, že považuji za správné, že se do toho boje pustil, nicméně tohle je věcí jen mezi ním a premiérem.
Respekt, 12. 3. 2012, Rubrika: Politika, str. 30
