Schwarzenberg má šanci u studentů, intelektuálů a "proevropanů"

Vyhraje třetí vzadu? Do prezidentské volby chce jít několik velmi podobných kandidátů. Karel Schwarzenberg, Jan Fischer a Jan Švejnar se tak mohou navzájem připravit o šance.

Je pátek 10. února 2013, ve dvě hodiny odpoledne začíná druhé kolo prezidentské volby. O příští hlavě státu se rozhodne mezi europoslancem za ODS Evženem Tošenovským a bývalým českým premiérem Milošem Zemanem. Expremiér Jan Fischer, šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg i věhlasný ekonom Jan Švejnar, ještě před dvěma týdny uchazeči o Pražský hrad, budou výsledky přetahované sledovat jen v televizi.

To není vůbec nereálný scénář. Zvlášť pokud by do klání o prezidentské křeslo šli jak Schwarzenberg, tak Fischer se Švejnarem, tedy momentálně často zmiňovaní adepti. „To bylo to první, co mě napadlo. Karel Schwarzenberg se sice trochu odlišuje, ale Jan Švejnar a Jan Fischer jsou si dost podobní. To by jejich podporu rozmělnilo,“ říká Jan Füle, který v roce 2009 vedl na Slovensku prezidentskou kampaň Ivety Radičové. Nynější premiérka sice nakonec Ivana Gašparoviče neporazila, ale získala překvapivě velkou podporu.

Občanští demokraté se sice s výběrem svého kandidáta na prezidenta teď trápí, ale proti trojici liberálních, proevropských politiků by byli ve výhodě – měli by jistotu zhruba dvaceti procent voličů, kteří jsou straně věrní a k urnám přijdou za všech okolností. Zeman zase může získat levicové voliče, kteří odmítnou příliš pravicového Švejnara (o němž nyní uvažuje ČSSD) a zároveň svým charismatem osloví i příznivce komunistů. „Fischer, Švejnar, Schwarzenberg by se seřadili těsně za sebe a byla by z toho naprostá loterie,“ říká sociolog Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Daniel Kunštát. Kdo s koho Duo Tošenovský–Zeman ve finále prezidentské volby je strašákem politických stratégů v Lidovém domě, sídle ČSSD. Právě jim přijetí přímé volby způsobilo nejvíce starostí: mezi sociálními demokraty je sice několik adeptů na prezidentský post, ale každý z nich má řadu nevýhod.

Logickým kandidátem, který by se vzhledem ke své popularitě stal ihned favoritem, je mladý senátor a čerstvý místopředseda strany Jiří Dienstbier. Má image bojovníka s korupcí, není spojen s žádnou aférou, pochází z respektované disidentské rodiny. Má tak všechny předpoklady pro to, aby narušil v úvodu textu zmíněný scénář. S jedinou vadou – sám Dienstbier o kandidatuře nechce zatím ani slyšet, uvědomuje si totiž, že by jej připravila o možnost budovat si dobře nastartovanou kariéru ve straně.

Druhým v řadě je ekonom Jan Švejnar, jehož ČSSD podpořila už v roce 2008, kdy byl soupeřem Václava Klause. Jenže v Americe usazený vysokoškolský pedagog k sobě sice přitáhne mladé a městské voliče, zároveň ale odláká tradiční levicové sympatizanty sociálních demokratů. Švejnar je totiž – podobně jako expremiér Jan Fischer – prototypem středového politika. A právě s bývalým šéfem českých statistiků by se hodně přetahoval o hlasy.

Uvnitř ČSSD pak ještě padají jména senátora Zdeňka Škromacha či předsedy ústavního soudu Pavla Rychetského. Jejich efekt by ale byl velmi podobný jako u Švejnara, jen v opačném gardu – zalíbili by se jen starším, převážně mimo města usazeným voličům. Navíc by pro ně ČSSD těžko našla podporu u některé z jiných stran. Švejnar má alespoň sympatie Věcí veřejných. „Podle mě je velká strategická chyba ČSSD, že přímou volbu prezidenta podporuje,“ upozorňuje sociolog Lukáš Linek, který dlouhodobě sleduje chování českých voličů.

Občanští demokraté mají naproti tomu situaci o něco lehčí. Mohou se totiž spolehnout na své vzdělané a disciplinované příznivce – oněch dvacet až dvaadvacet procent voličů. A pokud by ODS dokázala nasadit do kampaně zajímavou tvář, nespojenou se skandály ani s tuzemským politikařením, mohla by jen získat další hlasy. Proto se stále častěji hovoří o bývalém moravskoslezském hejtmanovi Evženu Tošenovském. On sám se ale dosud nerozhodl.

Nové kampaně

Moc času na rozhodování už přitom stranám nezbývá. Předvolební kampaň k prezidentským volbám má totiž úplně jiné parametry než sněmovní či krajská klání. „Horká fáze kampaně je mnohem delší. Uchazeči musí svou kandidaturu oznámit nejlépe rok předem, aby mohli včas vysvětlit, jaké je jejich poselství. Když se tak nestane, budou mít problém,“ varuje ODS i ČSSD slovenský expert Jan Füle. Už teď je přitom jasné, že ani jedna z největších českých partají neoznámí jméno svého adepta dřív než na jaře.

V tomto směru mají náskok jak TOP 09 s Karlem Schwarzenbergem, tak nestraník Jan Fischer, který už dokonce začal skládat svůj volební štáb. „Rozhodně nepovedu žádnou kampaň v americkém stylu. Lidé jsou unaveni politikou a politiky a já k tomu nebudu přispívat,“ tvrdí expremiér, toho času viceguvernér Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Právě způsob, jakým budou kandidáti oslovovat voliče, bude klíčový. A nové zkušenosti na něm získají jak politici a strany, tak reklamní kreativci a konzultanti. „Prezidentská kampaň je z pohledu lidí, dělajících reklamu, takový hezký dárek. Nikdo ji tady ještě nikdy nedělal, takže to bude poprvé. Je to pole neorané,“ říká Martin Charvát z komunikační agentury Konektor. Stranám moc času na výběr kandidátů nezbývá. Předvolební kampaň k prezidentským volbám má totiž zcela jiné parametry než krajská či sněmovní klání.

Mapa kandidátů na prezidenta

Miloš Zeman

Výrazný levicový kandidát, který může zaujmout i voliče ČSSD a KSČM. Zeman zatím neřekl jasné slovo, rozhodne počet podpisů pod jeho nominací.

Kandidát KSČM

Nejpravděpodobnějším kandidátem je bývalý kosmonaut, dnes europoslanec Vladimír Remek. Šanci má především u voličů této strany.

Jan Švejnar

Uvažují o něm sociální demokraté, podporu má i u části VV. Sám chce být nadstranický, ale stojí o podporu širokého spektra politických stran.

Jan Fischer

Jeho výhodou je, že může oslovit prakticky všechny voliče. Odmítá podporu jakékoli politické strany.

Jana Bobošíková

Kromě příznivců Suverenity na sebe může nabalit protestní hlasy z pravice i levice a euroskeptiky. Pomoci by jí mohla podpora od Václava Klause.

Karel Schwarzenberg TOP 09

Kromě příznivců vlastní strany má šanci u proevropsky orientovaných voličů, studentů a intelektuálů.

Kandidát ODS

O kandidaturu si řekl Přemysl Sobotka, váhá Miroslava Němcová, uvnitř strany se mluví i o Evženu Tošenovském. Šanci má hlavně u voličů ODS, byť Němcová může zabodovat například i u příznivců VV. Kdo s kým soupeří HN sestavily mapu přímé volby prezidenta v Česku. Kandidáty jsme rozdělili podle toho, zda do volby půjdou s jasnou podporou jedné politické strany, nebo sami za sebe (straničtí kandidáti jsou umístěni níže, nezávislí výše). Druhým kritériem byla pravicovost či levicovost kandidátů. Velikost terčů označuje, jakou má podle HN ten který kandidát šanci na zvolení. V místech, kde se plochy překrývají, budou kandidáti bojovat o voliče.