(editovaný přepis rozhovoru s čestným předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem)
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jednání francouzského prezidenta s premiéry Slovenska a Česka a s rakouským kancléřem vzbudilo rozruch v Maďarsku a Polsku, se kterými se zatím nesešel. Je z toho čitelné, jak jsou tyto země vnímány základními členy Unie? Nebo byste tomu nepřikládal takovou váhu?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Já bych to nepřeceňoval. V odlišné situaci je pouze Slovensko. Je totiž známo, že Slovensko rozhodlo o tom, že jistý počet migrantů nebo uprchlíků přijme. Proto Slovensko nebylo žalováno Evropskou komisí. Česká republika sice svého času slíbila, že přijme 1550 lidí, ale nedodržela to. Ministr vnitra nakonec prohlásil, že do voleb nepřijme jednu dušičku. Je to zvláštní situace. Premiér signalizoval, že nějaké uprchlíky přijmeme. Jinak bychom se dostali do řízení, a to by mohla být dosti drahá záležitost.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Právě téma uprchlíků a migrace připomínal francouzský prezident Macron už v dubnu, kdy znovu mířil na Polsko a Maďarsko nejenom kvůli vnitřním změnám a reformám, které se tam odehrávají, ale právě i kvůli migraci. Říkal: „Musíme hájit a respektovat práva a hodnoty Evropské unie. Země, které to nebudou dělat, musejí počítat s tím, že mohou být sankcionovány.“ Může to být do budoucna tématem, které rozdělí některé členy Evropské unie?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Samozřejmě to rozděluje některé členy už nyní. Polsko a Maďarsko jsou nejrozhodnější. Slovensko už se odhodlalo přijímat uprchlíky. Česko klasicky neví, co má dělat. Na jedné straně vysíláme vstřícné signály, na druhé ministr vnitra před volbami prohlašuje, že nikoho nepřijmeme. To je taková česká obvyklá bramboračka.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Slovenský premiér Fico dává teď jasně najevo, že chce udržovat s Bruselem dobré vztahy a říká, že pro něj není Visegrádská skupina tak důležitá. Jak v tomto ohledu hodnotíte český postoj, kdy naopak včera premiér Sobotka znovu připomínal, že je pro něj nejdůležitější platforma Visegrádské skupiny. Jak moc je zásadní ta platforma pro Vás?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Nejdůležitější je pro nás Evropská unie. To je klíčový zájem České republiky. Jsem jeden z mála aktivních, kteří byli u zakládání Visegrádské skupiny. Je to užitečné uskupení. Svou neformálností, jak známo, ani nemá vlastní zaměstnance. Předsednictví se střídá vždy po roce. Myslím, že bychom měli členství udržet a někdy taky říci, že se svými sousedy v něčem nesouhlasíme, že jsme v této oblasti jiného názoru a budeme se toho držet. Bylo by dobré, kdybychom teď taky řekli, že jistý počet migrantů přijmeme, což jsme svého času sami řekli, jak to udělalo Slovensko. Blbost je ale Visegrád rozpustit, protože je to užitečná sousedská spolupráce. Většina práce Visegrádské skupiny se nikdy nepublikuje. Je to spolupráce mezi ministerstvy. Jsou to velmi věcné záležitosti, kdy vyměňujeme materiály, názory a tak dále. Takže bychom neměli z té skupiny vystoupit, ale když je to nutné, tak říci: „Máme jiný názor a budeme dělat vlastní politiku.“
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
V čem se liší český a rakouský přístup, co se týče vyjadřování loajality a solidarity vůči Evropské unii?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Rakousko je starším členem než my. Tvrdí, že jsou vzorní členové. Odvolávají se na Evropskou unii, protože právě Rakousku by kvóty vyhovovaly. Jako každý stát má Rakousko ale také určité výhrady proti některým evropským krokům. Neřekl bych, že by však byly lepší Evropané než my. Zajímavé je vystupování ministra zahraničí, který se zasloužil o uzavření balkánské cesty. Stal se spíše ministrem pro bariéry proti uprchlíkům a migrantům. Rakousko nemá navíc na sousedské politice tak velký zájem jako my. My chceme mít se všemi svými sousedy nejlepší vztahy. Rakousko, které je bohaté, tvrdí, že to nepotřebuje. Zajímá je totiž mnohem více Švýcarsko. Chudí bratranci na severu a na východě nejsou tak zajímaví.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Co si myslíte o přístupu, když se konaly ústavní změny v Polsku? Obrovská kritika přicházela ze strany Evropské komise. Jsou politici, kteří říkají, že je to přílišné zasahování do integrity a politiky jednotlivých zemí. Je tady Evropská unie od toho, aby upozorňovala na změny, které se v jednotlivých zemích konají, se kterými nesouhlasí?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Mohlo to proběhnout diskrétnějším způsobem. Je velký rozdíl mezi Maďarskem a Polskem. To podceňujeme. Taky bych lišil postoje Orbána a Kaczynského. Mám pocit, že se na západě všechno dramatizuje. Před jedním německým známým politikem, který se rozčiloval nad polskou politikou, jsem řekl, aby se podíval na program Práva a spravedlnosti. Je velký rozdíl v tom, co předáci CDU zvěstovali před 60 lety. Je to to samé, jako když my jsme byli v područí Sovětského svazu. Německo se ale vyvíjelo svobodně, a tak pokročilo ve svých představách a demokratizaci mnohem silněji. Nemůžeme vyžadovat, aby byli na stejné úrovni jako ti, kteří se v demokracii cvičí mnohem déle. Takže bych z toho nedělal takové drama.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Dnes si nezapomněl do Evropské unie rýpnout současný prezident Miloš Zeman. Jaká kritika vůči Evropské unii má smysl a jaká kritika už zbytečně umocňuje celkovou skepsi vůči Evropské unii?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Proslov pana prezidenta na Země živitelce v Budějovicích jsem si přečetl. On ovšem zapomíná, že od první světové války jsou zemědělská výroba a trh naprosto regulovány. Není tam volný trh jako v jiných komoditách. Co se týče mléka, obilí a tak dál, tak je už dávno strašně regulované. Někdy to samozřejmě vede k dosti podivným koncům, protože právě ta regulace místo, aby se odbourala, se nadále udržuje. Měl by tady být volnější trh. Proti tomu ale všechny zájmové svazy protestují. Pak se dostáváme k těmto otřesným výsledkům. To není zásluha nebo vina Evropské unie, to je vývoj, který trvá už skoro sto let.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Americký ministr obrany dnes na Ukrajině prohlásil, že bude Washington pokračovat v tlaku na Rusko a bude čelit jejímu agresivnímu chování. Mluvil o tom, že Spojené státy nikdy neuznají anexi Krymu. Když se podíváme na to, jak přitvrzování v podobě sankcí rozděluje i americkou politiku, jak účinná je politika současné administrativy Donalda Trumpa vůči Rusku?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
To teprve uvidíme, abychom to mohli posoudit. Především se poněkud změnila. Na začátku šla jedním směrem, teď odlišným. Uvidíme, až se zahraniční politika ustálí. Nemůžeme nikde očekávat výsledek během týdne nebo 14 dní. Chvályhodné je, že se zastávají Ukrajiny. Vzpomněl bych na jednu velmi šlechetnou tradici Spojených států. Málokdo ví, že Spojené státy nikdy neuznaly okupace baltských zemí Sovětským svazem v 60. letech. Pamatuju si, že když jsem byl už před 40 lety ve Washingtonu, tak tam bylo litevské velvyslanectví, estonské vyslanectví a lotyšské vyslanectví. Pořád se drželi názoru, že neuznávají okupaci. Po roce 1990 se tyto vyslanectví naplnily životem. Existovaly ale pořád. Takže si můžu velmi dobře představit, že se Spojené státy budou držet neuznávání okupace a následující anexe Krymu a budou trvat na tom, že je to dle mezinárodního práva na území Ukrajiny.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jak věrohodně působí nová administrativa ve světle toho, když se neustále objevují nové detaily o infiltraci ruských vlivů do okolí Donalda Trumpa. Televizní stanice CNN dnes přišla s tím, že Trumpův tým usiloval už během volební kampaně o setkání právě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ohrožuje to důvěru okolí Donalda Trumpa?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Kandidát na prezidenta usiluje už během své volební kampaně o to, aby se setkal s velikými a mocnými tohoto světa. Chce se setkat s Putinem nebo s Merkelovou. Musí se prokázat jako člověk světaznalý a v důvěrném styku se všemi veličinami. Někdy to vede k dosti groteskním výjevům a obrazům, to je taky pravda. Nedivím se tedy, že se s ním pokusili setkat. Znepokojující je, jestli měli lidé z velvyslanectví nebo jiní ruští agenti opravdu vliv na jeho politiku a na jeho okolí. To je jiná otázka.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Z nedávného průzkumu vyplynulo, že s důvěrou v Trumpa to není tak slavné ani v zemích, kde jsou Spojené státy spojencem, jako v Německu, Francii, Itálii a Španělsku. Lidé většinou věří, že je pro světovou politiku prospěšnější Vladimir Putin. Čím si myslíte, že to je? Je se v současné době čemu divit?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Prezident Trump je svými politickými kroky rozporuplný. Stanoviska mění během 24 hodin, a tak ztratil důvěru. Nicméně u mě Putin větší důvěru nemá. Ruská federace pořád ještě okupuje území sousedního státu. To Spojené státy nečiní. To si musíme uvědomit. Politika prezidenta Trumpa je jen nešikovná a velkohubá a jsem z ní někdy zoufalý. Nebezpečnější pro nás ale je tichá, ale konsekvenční politika Putina, kde rozšiřuje svůj vliv a pokud možno své území.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
K odchodu z postu velvyslance v Ruské federaci se chystá český zástupce Vladimír Remek. Nebyl příliš vidět, ani příliš slyšet. Jak zvládl svoji misi?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Většinu jeho působení jsem už nezažil. Myslím, že bylo dobře, že nebyl příliš mnoho k vidění. Původně byl astronaut. Stal se hrdinou Sovětského svazu. To je všechno hezké a taky mu to pomohlo. Nepovažuju ho ale za politickou osobnost.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Americký prezident má co dělat i se Spojenými státy a s domácí politikou. Probudil se tam teď občanský střed poháněný rasistickými silami jako je Ku-klux-klan, silami spojovány s bigotním extremismem po násilnostech v Charlesville. Trump nejdříve řekl, že zlo je na obou stranách. Poté dodal, že musí odsoudit zastánce bělošské nadvlády a zastánce neonacismu. Předevčírem nakonec zaútočil na média. Turbulence ve Spojených státech jsou obrovské. Následovaly pochody v mnoha městech. Je tato etapa pro Spojené státy a zbytek světa nebezpečná?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Nepřeceňoval bych to. Bohužel vidíme nejenom ve Spojených státech, nýbrž také v Evropě sílící extrémní strany. Českou republiku nevyjímaje. Známe také jinou hlavu státu, která s oblibou nadává na novináře. Není tak daleko od nás jako Trump. Takže to berme opatrně. Samozřejmě ale není dobré, když prezident nejvyšší velmoci a obránce svobody a demokracie na světě takové věci říká. Že je ale v každém státě dostatečně lidí, kteří jsou rasisty nebo jsou nakaženi nacismem nebo jinými ideologiemi, je mi jasné. Ať je to u nás, ať je to v Německu, Holandsku, Finsku, Spojených státech, Rakousku. Všude tací jsou a čekají jenom na příležitost, kdy můžou vystoupit. Média jim do jisté míry pomáhají, protože chtějí senzaci. Mají radost z toho, když o tom všichni novináři píší a všude v televizi je, jakou demonstraci měli a jak se tam chovali.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Včera předseda senátu oznámil termín českých prezidentských voleb. Byl jste jedním z finalistů první přímé volby prezidenta. O čem příští volba bude?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Bude to boj prezidenta Zemana proti protikandidátovi, který se probojuje na prvním místě. Nepochybuju o tom, že to bude stejně tvrdý boj, jako svého času se mnou. Že se objeví nejrůznější pomluvy, nepravdy a podobně. Doufám, že pravděpodobný kandidát profesor Drahoš má hroší kůži a on ani jeho rodina tímhle nebudou trpět.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Vzpomínáte na volby s odstupem s pachutí? Nebo je to pro Vás už dávná minulost?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Lidi se chovali tak, jak jsem očekával. Veliké překvapení to nebylo. Od začátku bylo nanejvýš nepravděpodobné, že bych vyhrál, a to z různých důvodů. Osobně jsem s procenty, které jsem dostal, měl velký úspěch. Očekával jsem míň hlasů. Že bylo volby pana prezidenta dosaženo podivnými prostředky, tak vzhledem k protivníkovi jsem tak překvapen nebyl.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jak moc jste prožíval rozpad Československé federativní republiky?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Narodil jsem se v Československu. Přes polovinu století jsem byl po celý čas československým občanem. Pro mě je pořád ještě Československo můj stát. V Žilině nebo v Bratislavě se necítím jako v cizí zemi. Nejsem toho schopný. Uznávám, že se to rozdělilo. Uznávám, že jsme rozdělením ztratili předsudky, které jsme měli vůči sobě. Tudíž máme dneska skvělé vztahy. Češi nežijí v předsudku, že Slovensko žije na jejich úkor a na jejich útraty. Slováci už nemají dojem, že se k nim Češi chovají jako starší bratři, kteří mladšího bratra trochu potlačují. To všechno vymizelo. To je dobrý výsledek rozdělení. Horší je, a to jsem cítil jako ministr zahraničí, že dva ministři zahraničí dvou malých států nemají takovou mezinárodní váhu, jako ministr zahraničí prostředně velikého státu. Ztratili jsme vliv. Samozřejmě je ale výhoda, že vůči sobě už nemáme předsudky. Slovensko se vyvíjí dobře, my taky. Pravý důvod rozdělení ale je, že chtěli kohouti každý vládnout na svém teritoriu bez kompromisu. Málokdo ale ví, že ani na Slovensku ani v České republice nedosáhly hlasy k rozdělení ani třetiny hlasů. Tedy byla více než dvoutřetinová většina proti rozdělení. To nesmíme zapomenout.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Patřil jste tam i Vy?
Karel SCHWARZENBERG, předseda zahraničního výboru, PS /TOP 09/
Ano. Když Václav Havel odstoupil, protože viděl, že ho vyřadili z boje o celistvost Československa, tak jsem musel jako jeho kancléř na Hradě stáhnout vlajku československého prezidenta. Popravdě řečeno jsem bulil.
Zdroj: Interview, ČT24, 24. 8. 2017
