Perspektiva pro obchod s Ruskem neexistuje. Situace na Ukrajině připomíná rok 1938. I tyto názory zazněly na besedě se špičkami TOP 09 v Ostravě. Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg tvrdí, že nastala nová éra: Jistota a bezpečnost v Evropě je pryč.
Moderátor nejdříve vyzval ekonoma Luďka Niedermayera, bývalého viceguvernéra ČNB a dnes i kandidáta TOP 09 na poslance do Evropského parlamentu, aby vysvětlil, jaké mohou mít dopady sankce EU vůči Rusku. “To, o čem budeme dnes mluvit, je vážnější než HDP nebo miliardy korun,“ uvedl ve své reakci na začátek Niedermayer. “To, čemu čelíme, a nejde jen o situaci na Ukrajině, ale o chování Ruska, je tak závažný problém, že se dá těžko měřit penězi, jakkoli je například otázka nezaměstnanosti velmi vážná věc. Není to ale to, co by mělo determinovat naše chování. Když se teď nepodaří postavit tomu, co se děje, tak nás v budoucnu čeká problém ještě větší a podstatně nákladnější,“ doplnil.
Dále se už Niedermayer věnoval ekonomice. “Sníží se nám možná v případě ekonomických sankcí náš vývoz do Ruska. Rusko je významný partner České republiky, poslední data za rok 2012 hovoří o tom, že 4 % exportu jdou na vývoz. Bavíme se o částce nad 100 miliard korun. To se zdá, že je mnoho peněz, pracovních míst, daňových příjmů, ale zároveň výrazně méně, než dovážíme na Slovensko, do Velké Británie, Francie nebo Německa. Hovoří se o riziku, že si pokazíme vazby k významnému ekonomickému partnerovi. Můj názor je, že vazby byly už nenapravitelně poškozeny a nikoli našim rozhodnutím, ale chováním Ruska,“ vysvětlil s tím, že k obchodu je potřeba elementární důvěra a právní pojistky. “Když se zaměříme na chování Ruska, tak vidíme, že se mu podařilo porušit snad veškerá psaná i nepsaná pravidla soužití mezi státy,“ upozornil ekonom. “Důvěra není a proto nemůže být perspektiva pro obchod,“ dodal.
Pak už přišli na řadu v podstatě hlavní hosté debaty. “Během posledních 25 let jsme v Evropě mohli žít v relativním bezpečí a jistotě,“ uvedl exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který vysvětloval, že při konfliktech probíhá většinou dlouhé jednání před tím. To se ale v případě Ukrajiny nestalo. “Tentokrát žádné jednání neproběhlo, prostě vnikla na Krym ruská vojska, pouze bez odznáčků na uniformách. Tvrdili, že je to obrana, to je blbost. Novináři, kteří tam byli, tvrdili, že to byli čistokrevní Rusové,“ uvedl Schwarzenberg. “Poprvé po dlouhých desetiletích tu máme jasné přepadení státu a odebrání jeho teritoria. To je nehorázné porušení mezinárodního práva, které jsme desetiletí neviděli,“ dodal s tím, že vždycky měly konflikty nějakou předehru. “Proč je to tak důležité? Nejen kvůli Ukrajině, ale jde také o stejný osud, jaký se nám stal v roce 1938. Sousední velmoc obsadila jejich území. Od té doby můžeme říct, že nastalo jiné období. Už neexistuje jistota v Evropě, už není bezpečí pro každého. To je výsledek posledních měsíců,“ upozornil.
Hostem debaty byl i senátor TOP 09 Jaromír Štětina. “Na příkladu bych chtěl ukázat, jaké nebezpečí může vyplývat z toho, když budeme ruským státním orgánům věřit. Já jsem byl naposledy na Majdanu v únoru. Byl jsem tam náhodou 20. února, kdy začalo to veliké krveprolití. Vím přesně, kdy ta velká provokace nastala. Bylo to v 8 hodin a 3 minuty ráno 20. února. Podíval jsem se na hodinky, když jsem začal vidět padat první mrtvé, které jsem viděl ze vzdálenosti asi 50 metrů z hotelu. Komando, které tam bylo, zlikvidovalo během půl hodiny víc než 25 lidí a shodou okolností ze spodní části našeho hotelu se stalo obvaziště, kam vozili raněné a mrtvé. Dělal jsem léta válečného zpravodaje, ale nikdy jsem neviděl to, čemu se česky říká tratoliště krve,“ uvedl Štětina. Podle jemu dostupných informací stáli za útokem příslušníci jednotek Alfa, jednotek založených Federální službou bezpečnosti. “To jsou vlastně následovníci KGB jako protiteroristická jednotka. Byli to oni, kteří byli najati k tomu, aby destabilizovali situaci a aby byla ta potřebná krev a hromada mrtvol, aby se mohla spustit celá záležitost, která zahájila okupaci Krymu,“ uvedl Štětina. “To, co se stalo mně, velmi připomíná provokaci, kterou byl zahájen útok nacistů na Sovětský svaz,“ dodal.
Rusku poroste apetit a bude hledat další cíl
Diskutující se pak ptali na to, jak vyvážit hájení lidských práv a ekonomické zájmy republiky. Podle Schwarzenberga není v těchto vztazích přímá závislost. Pak se lidé ptali na prognózy do budoucna. “Myslím si, že nejsme ani v roce 1914, ani v roce 1938. Kam až Vladimir Putin může zajít?“ zazněl další dotaz. “Doufám, že ho zastaví. Mně to až strašlivě připomíná rok 1938,“ reagoval Schwarzenberg. “Teď obsadili Krym, jsou silnější protesty Západu a existují mírnější sankce. Pochoutkami ale roste apetit. Očekávám, že když se mu podařila Abcházie a Jižní Osetie, teď Krym, tak se podívá, co by byl příští cíl. Může to být Gruzie,“ uvažoval šéf TOP 09. “Západ a celý svět musí říct jasně Putinovi, že touto cestou to nejde. Říct: Nemůžeš se spoléhat na to, že když máš jaderné zbraně, tak můžeš obsadit, co se ti zachce. Musí nastoupit velmi tvrdé sankce,“ dodal. Vzápětí ale potvrdil, že sankce mohou ublížit české ekonomice. “Promiňte, ale za svobodu a demokracii se musí bojovat vždy. Vždycky to něco stálo. Dokud to ale stojí jenom peníze a ne krev, tak buďme za to vděční,“ dodal.
Zajímavé dotazy zaznívaly s ohledem na případnou hrozbu pro Českou republiku na téma, zda se něco podobného jako na Ukrajině může stát i u nás. “Samozřejmě, že se to může stát. Vždyť máme silnou politickou stranu KSČM, jejímž hlavním zahraničně-politickým požadavkem je, abychom z NATO vystoupili. Když nabudou na síle a podpoří je další politické strany, tak se to klidně může stát,“ uvedl Štětina. “Trochu strachu nám nezaškodí,“ dodal.
Beseda se konala v naplněném sále kina Art v Ostravě při příležitosti ukončení festivalu Jeden svět.
parlamentnilisty.cz, 22. 3. 2014, rubrika: Aréna
