Česko včetně prezidenta Václava Klause už vyjádřilo představitelům Norska svou soustrast. Zvažovali jste i nějakou pomoc?
Tady nejde o nějakou přírodní katastrofu nebo něco, kde můžeme pomáhat. Pomáhat se dá v Somálsku. Norsko je bohatá země a oni od nás nic nepotřebují. To je na tom to strašné.
Jaký vliv to může mít na Evropu?
Lidé si zas jednou uvědomí, že život je nebezpečný. Každý život končí smrtí a blázni, vyšinutí a extremisté mohou udeřit vždycky. Navíc si snad uvědomí to, co jsem zažil již ve dvacátém století - že lidé se navzájem prostě rádi zabíjejí. Stačí, když se podíváte na historii. Naposledy jsme to viděli na Balkáně, předtím u nás.
Může to změnit přístup evropských států k extremismu?
Bojujeme proti extremismu už teď, ale obávám se, že si spíše musíme dávat pozor na konkrétní lidi, kteří k tomu mají blízko.
Co si o extremismu myslíte vy osobně?
Nezapomeňte, že extremismus je pro lidi, kteří chtějí zabíjet, jen taková výmluva pro ně samé. Namlouvají si, že to dělají za vyšší ideál bílé rasy, dělnické třídy a já nevím čeho ještě. Jde jim o to zabíjet, ale potřebují pro sebe a pro lidi nějakou výmluvu. Protože jenom jít a říct 'Já chci vraždit' jde těžko. Ale říkat 'Vydávám se do boje za to či ono' zní mnohem lépe. I před jejich vlastním svědomím.
Co se bude dít teď? Mají se lidé bát, že útoků podobných tomu v Norsku bude přibývat?
V poslední době se to děje. Ti lidé, kteří k tomu mají sklon, podobné činy napodobují. Ono se to vždycky děje ve vlnách.
Hrozí, že se něco takového stane i v Česku?
Všude se to může stát. Samozřejmě i u nás. Jak ale řekl Alfons XIV., král španělský, když byl proti němu spáchán atentát: 'Je to politikova nemoc z povolání.' Když se útočí na politiky, je to jedna věc. Co mě ale opravdu straší, je to, když se útočí na děti a mladistvé - jako nyní na tom ostrově nedaleko Osla.
tyden.cz, 23. 7. 2011
