Schwarzenberg: Budu vesele bojovat. Když vyhraju, fajn...

Pane předsedo, co provedly s vaší novou stranou dva roky vládnutí?

Propadáme se v preferencích, samozřejmě. Ale to mi bylo jasné už ve chvíli, kdy jsme podepsali vládní smlouvu a kdy nám ODS dávala klíčové resorty, kde se budou dělat reformy: zdravotnictví, sociální věci, finance. Už tehdy jsem Kalouskovi říkal, že reformy provedeme a že na to doplatíme. Což se taky stalo. Asi všichni voliči nepočítali s tím, že vše, co jsme říkali, myslíme vážně a taky to splníme.

No, jsou věci, které jste říkali, že dělat nebudete, a děláte - zvyšování daní například.

To je pravda. Když se ale zhorší celková situace v Evropě oproti očekávání na začátku, tak je jasné, že se to udělat musí. I když bychom daně raději nezvyšovali.

Před volbami 2010 jste měl takový zajímavý projekt pro voliče, Pivo s Karlem se to jmenovalo. Kolik takových setkání s voliči jste udělal za poslední dva roky?

Takhle to nemůžeme dělat pořád. Vzhledem k našim poměrně skromným prostředkům, tak už...

... na to pivo nemáte peníze?

To ne, ale náš volební boj je teď soustředěný na podzim, kdy budou volby krajské, senátní a pak prezidentské. Uznávám ale, že jsem jako ministr zahraničí měl zatraceně málo času na nějaké setkávání s voliči, poněvadž tady je opravdu práce jako na kostele.

Zachytil jste vůbec takzvanou blbou náladu mezi lidmi? Doléhají na vás demonstrace za odchod vlády?

Podívejte se, protesty byly, jsou a budou. Když vlády dělají taková opatření, jako jsme nuceni dělat my - vyšší zdanění, lidi budou mít méně peněz, méně porostou důchody - to se lidem pochopitelně nelíbí. Ale je to nutné. Prostě některé léky člověk nežere rád. Tak to je. Ale v čem se s vedením odborů naprosto nemůžu ztotožnit, je jejich požadavek na svržení vlády a nastolení vlády nové. To je cesta do pekel. Na svržení vlády tady máme parlament. Odbory mají vést tvrdý boj za práva pracujících. To ano.

Rozhořčení řady lidí ale nepramení jen z horší životní úrovně, lidem vadí i korupční prostředí, se kterým se podle nich nic neděje.

To ale není pravda, že se nic neděje. Přece jenom se jisté věci podařily. Dokonce i paní Peake teď navrhla rozumné kroky. Ale je pravda, že se musí ještě změnit atmosféra ve společnosti.

Překvapil mě váš nedávný výrok, kdy jste srovnával Česko a Ukrajinu: „Na Ukrajině se děje to samé co u nás - korupce, zlodějna, soupeření mocenských struktur. Jen v olbřímích rozměrech a s dryáčnickými metodami, protože Ukrajina je větší a má plyn.“ Ono i bez toho plynu to pro Česko z úst vicepremiéra zní děsivě. Žádné pěkné poselství.

Přiznávám, že hezké poselství to není. Ale začalo to bohužel dávno předtím, v době opoziční smlouvy, kdy se všechny brzdy uvolnily a korupce začala bujet do nečekaných rozměrů. Máme ji tady a jde proti ní bojovat jen transparentností, žádný krok týkající se veřejných financí nesmí být pod pokličkou, každá smlouva musí být zveřejněna. Ale jak říkám, je to i o atmosféře ve společnosti, aby se nedělo to, co ve slavném případu jednoho takzvaného prominenta, kdy k němu policie přistupuje poněkud váhavě a se všemi ohledy.

Mluvíte o panu Janouškovi, že?

To jste řekl vy. (směje se) To je spíš zpráva o nemoci této společnosti. Štve mě i to, že když uveřejníte neskutečné kauzy, lidi se tomu chechtají a nic se neděje.

Je to ale spíš k pláči.

Ano, my Češi se umíme chechtat i v naprosto zoufalé situaci. A dokud tato společnost nebude přesvědčená, že se proti tomu musí bojovat, a ne jen remcat v hospodě, dokud proti tomu nebudou velké demonstrace, tak se bojím, že tolerance vůči zlodějně bude pokračovat.

Říkáte, že lidé se smějí a remcají v hospodě. A co děláte vy, členové vlády, aby policisté neměli pocit, že v Janouškově případě mají raději postupovat ohleduplně?

Upřímně řečeno, nespadá to do mého resortu a každá vláda by ztroskotala, kdyby se ministři míchali do resortu svých kolegů. Ovšem sleduji to a někdy se na vládě ozvu, co by bylo nutné. Některé důležité kroky nám tu ještě chybí: třeba nový služební zákon. Poněvadž jen úředníci, kteří jsou si jistí svým místem, nebudou pod tlakem rodiny, aby si někde šejdrem pořizovali peníze. Protože podle toho zákona by úředníka postihla mnohem větší sankce než každého jiného zloděje. Prostě důležitá je prevence a průhlednost.

Tomu rozumím, ale o účinném služebním zákonu se mluví dobrých deset let a ani vaše vláda ho neprosadila, když se opírala o 118 poslanců. Máte za to, že ho prosadí teď, když máte sto jistých hlasů plus pět volně pobíhajících, jak je nazval premiér?

Ten zákon je už v konečné fázi, tak snad už přijde a bude schválen. Je to zákon neutrální, takže by měl být přijatelný i pro valnou část ČSSD, pokud berou boj s korupcí vážně. Bez toho se neobejdeme.

Myslíte, že ČSSD nechá zakonzervovat současný stav úřednictva dřív, než přijde k moci a vymění si to zase podle svého?

Kdyby to mělo být takhle, tak se můžeme dohadovat donekonečna. A nikdy by se to nestalo. Bude nutné o tom s opozicí vyjednávat. Jinak by to byla katastrofa.

Pane předsedo, proč chcete být prezidentem?

Protože se dosud na scéně neobjevil nikdo, koho bych si vysloveně jako prezidenta přál. Václav Havel už je o poschodí výš. To byl ideální prezident. Už není. Některé z kandidátů znám, docela si jich vážím, nicméně nepovažuju je za ideální.

Sebe ano?

Tak za ideálního se nepovažuju, ale myslím, že ve srovnání s nimi obstojím. Tak namyšlenej jsem. Navíc myslím, že po vyslovení důvěry našeho stranického sjezdu mám povinnost do toho boje jít a nabídnout, co umím: zkušenosti, které jsem získával, možnosti, které mám. I jako ministr zahraničí mám velmi dobré kontakty v zahraničí, myslím, že by to bylo této zemi prospěšné.

Když premiér Nečas v lednu odmítl podpořit fiskální pakt států EU, jako ministr zahraničí jste to ostře kritizoval: premiér podle vás poškodil státní zájmy. Pak z toho byla známá přestřelka s „tancovačkou v Čimelicích“. To se asi máme připravit na častější pošťuchování, když vy teď na sebe budete upozorňovat coby prezidentský kandidát.

Podívejte se, někdy mezi námi prostě neshody jsou. I ve vládě.

Zeptám se jinak: nechcete z vlády odejít? Ať máte volné ruce.

Nechci.

Premiér před měsícem řekl, že si s vámi musí promluvit, protože by to mohl být střet zájmů.

Prozatím se mnou nemluvil. Ale kdyby chtěl pohřbít koaliční stranu, tak prosím... Ale nemám dojem, že by to chtěl udělat. Z vlády bych odešel, kdyby byl opravdu nastaven protievropský kurz. Pak bych řekl: Račte dělat blbosti, já u toho nebudu. A to bych nešel sám.

Nabízí se otázka, jestli si křeslo ve vládě nechcete nechat i proto, že svým nadějím v prezidentské volbě tolik nevěříte.

To spolu nesouvisí. Ale máte pravdu, že moje vyhlídky nejsou ideální. Převzali jsme vládní zodpovědnost, od té doby se to hospodářskou krizí vyostřilo a urychlilo. Tu krizi přežije sotvajaká vláda: španělská už padla, britská taky, padl Berlusconi, teď Sarkozy... Všechny vlády v tomto těžkém období, ať jsou levicové nebo pravicové, na to doplatí, neboť voličstvo dává veškeré zhoršení životních podmínek, snížení příjmů, stoupání nezaměstnanosti vládě za vinu, byť je to v dnešním globalizovaném světě pravda jen do menší míry. Naše vláda na to taky doplatí.

A vy jako kandidát na hlavu státu tudíž taky?

No samozřejmě. Jsem členem této vlády a vláda nemá valnou pověst. Navíc si sama nadrobila potíže spoluprací s véčky, korupčními kauzami, které propukly, i když kořeny mají v době dřívější... Image vlády není dobrá, to je mi jasné. Rozumíte mi?

Rozumím, ale přijde mi zvláštní, že si tak odevzdaně jdete do prezidentských voleb pro porážku.

Budu vesele bojovat. Když uspěju, tak fajn, když neuspěju, tak aspoň využiju příležitosti lidem jasně vysvětlit, o co nám jde. Rozhodně nepropadnu žádnému zoufalství.

Když vidíte poslední průzkumy a ta jména před vámi: Fischer, Švejnar, Zeman, Dienstbier, Bobošíková. Vy jste až šestý. Propadl byste po vítězství někoho z nich onomu zoufalství?

No, podívejte, kdybych opravdu s některými z nich prohrál, tak to už bych se na tom asi opravdu přestal podílet. (směje se)

S kým? S paní Bobošíkovou?

Například.

Co Jan Fischer, favorit průzkumů?

Není ideální. Kdybych já byl pan Fischer, tak bych asi nekandidoval zrovna na pozici hlavy státu.

vůli členství v KSČ?

Ano. Když bych v minulosti svedl patnáctiletou, tak bych asi neměl kandidovat na ředitele dívčí školy.

Co soudíte o Miloši Zemanovi?

To byl zajisté jeden z nejinteligentnějších premiérů, jaké jsme měli.

Zároveň premiér opoziční smlouvy, kterou jste před chvílí označil za počátek korupčního bujení...

To je pravda. Ale v tom byli dva (s V. Klausem - pozn. red.). To nebyl jen on. A taky se tehdy obklopil velmi podivnými lidmi, což se bohužel politikům někdy stává, že mají pro podobné typy slabost.

Taky ji máte?

Taky mám slabost, ale moji podivní lidé se nerekrutují z hospodářských kruhů. Mám kamarády v undergroundu, mezi umělci, s nimi rád diskutuju, ty mám rád... Ne že by mé veškeré okolí bylo naprosto seriózní. Bohudíky není.

Premiér Nečas by vám teď nejspíš připomněl slabost pro finančníka Zdeňka Bakalu.

Jo, to už jsem taky zaznamenal. Jest pravda, že pana Bakalu znám dlouhá léta, ale on na mě a naši stranu nemá sebemenší vliv. Oba máme jisté slabosti: dobré víno, jídlo, oba máme bystré oko... V téhle rovině se to pohybuje.

Nečas vás dva označil za mocenskou skupinu...

Podívejte se, když člověk vyrostl a pracuje ve straně, která je bohužel ovlivněna nejrůznějšími kmotry, tak si asi nemůže představit, že existuje politik, který se o takové vazby nezajímá, ba se proti nim ohrazuje. Takže to jsou takové kecy, že to není k vydržení!

Asi to ještě budete muset vydržet, když ve vládě chcete zůstat.

Ale rozumíte mi? Mě tohle vlastně nezajímá, protože vím, že jsou to jenom kecy.