Třetím dnem se Norové a společně s nimi celá Evropa snaží vyrovnat s brutálním útokem dvaatřicetiletého norského střelce na vládní budovy v Oslu a politicky angažované děti na ostrově Utoya. To vše ve jménu "boje proti muslimské imigraci".
Podle českého šéfdiplomata není pochyb o tom, že negativní reakce provázejí migraci ve všech státech Evropy. Norsko však podle jeho slov bylo - na rozdíl třeba od Středozemí - po tisíciletí uzavřenou společností, kde žili místní převážně sami.
Zemí, která ve větší míře vstřebávala přistěhovalce z jiných zemí, se pak Norsko stalo až v posledních desetiletích.
"Je to trošku jako s rýmou. Evropská rýma je u nás lehké onemocnění, když ale před sto lety dorazila na Eskymáky, tak ti na to umírali, protože neměli potřebnou imunitní zábranu," ilustruje svou tezi ministr.
Podle v těchto dnech nejvýše postaveného úřadujícího představitele vlády Česku bezprostředně nehrozí násilí hnané xenofobií, jaké propuklo na severu.
"Jsme v menším ohrožení, poněvadž větší imigrace tady nebyla. Jediné, co už také vedlo k hrůzným činům u nás, se týká Romů. I tady došlo k několika vraždám. Uvědomme si, že v tomto Češi nejsou úplně čistí," dodal Schwarzenberg.
Už v sobotu poslal vicepremiér osobní i státní kondolence do Norska. "Je to ohromná tragédie, naše soustrast patří Norům."
Považujete útoky v Norsku za ojedinělý akt? Nebo se musí Evropa, včetně Česka, připravit na nový typ domácího terorismu vycházející z extremistického prostředí?
V zásadě si myslím, že je to ojedinělý akt někoho, kdo se delší dobu pohyboval v extremistickém prostředí. Pak je očividně nějak psychicky vyšinutý, tak se odhodlal k tomuto hrůznému činu. Takový blázen se v zásadě může objevit kdekoli na světě. Za druhé se bohužel rozmáhají různé extremistické skupiny na světě. Musí nám býti povědomé, že lidé se někdy zblázní. Dokazují to vraždy střelců v Německu, v Americe. Takoví lidé jsou.
Proč v Evropě sílí extremisté, kteří mají pravicové zázemí? Lze vysvětlit, proč právě v Norsku?
To jsou různé důvody. Imigrace v Evropě stoupala velice rychle v posledních desetiletích. Méně u nás, ale v některých zemích velmi silně. Právě do Norska, které bylo po tisíc let dosti uzavřené a Norové tam žili mezi sebou, se najednou v poslední třetině dvacátého století nastěhovalo spoustu lidí, kteří byli naprosto odlišní. To vyvolalo i velmi nešťastné reakce. Nesmíme zapomenout, že obdobné reakce byly ve všech zemích, kde máme výraznou emigraci. Někdy extrémnější, někdy méně extrémní. Že ty reakce byly všude, je bohužel pravda.
Severské země, včetně Norska, jsou známé coby tolerantní liberální společnosti. Mnohé zaskočilo, že se tato nenávist projevila tak silně právě v Norsku.
Bylo to samozřejmě překvapení. Myslím, že to bylo právě tím, že Norsko nikdy nebylo zvyklé na větší migraci, tudíž ta reakce je mnohem silnější. Ve středomoří naopak byla vždy migrace, taky v naší části Evropy bylo mnohem víc pohybu. Je to jako s rýmou, evropská rýma je u nás lehké onemocnění, když ale před sto lety dorazila na Eskymáky, tak ti na to umírali, protože neměli potřebnou imunitní zábranu. Trošku je to tomu podobné.
Není to příznak selhání evropských snah o multikulturní společnosti?
Nemluvil bych o evropské politice. Politiky, koho do země vpouštět a koho ne, si prosazovaly jednotlivé státy samy. Že je to ale celoevropský fenomén, s tím souhlasím. Ta agresivita existuje v Anglii, ve Francii, v Holandsku, Belgii, všude možně, kde byla výrazná imigrace z jiného kulturního prostředí.
Jak tragédie v Norsku ovlivní pojetí imigrační politiky v Evropě?
Bude to mít vliv, ale jaký bude, to ještě nemůžu odhadnout. Na jedné straně budou lidé, kteří budou říkat, že odpovědí musí být větší snažení o integraci. Jiní budou naopak tlačit na to, aby se imigrace co nejvíc omezila. Aby se všichni vykázali, jak o to usiloval i tento vrah.
K jakému receptu se přikláníte vy?
Nemám žádný recept. To je práce, která vyžaduje jistý čas, žádné mávnutí kouzelného proutku v tom neexistuje. Potřeba je výchova na obě strany. Je potřeba přimět imigranty, aby se přizpůsobili co nejvíc, aby děti posílali do školy, aby se naučili jazyk a neuzavírali se. Na druhé straně je potřeba také osvěta domácího obyvatelstva.
Britský premiér David Cameron v pondělí řekl, že Británii kvůli útokům v Norsku přezkoumá svou domácí bezpečnostní strategii. Provede Česko něco podobného? Podniká Česko dostatečné kroky proti extremistům?
Pravděpodobně bude nějaká zpráva na příštím zasedání Bezpečnostní rady státu. Ale bezprostředně jsme v menším ohrožení, poněvadž větší imigrace tady nebyla. Jediné, a to už také vedlo k hrůzným činům u nás, to se týká Romů. I tady došlo k několika vraždám. Uvědomme si , že v tomto Češi nejsou úplně čistí. Osvěta by mohla být větší a silnější, i u nás se bude zvyšovat migrace v příštích desetiletích.
Lze vůbec těmto teroristickým útokům předejít?
Ne. Nemůžete každého pošuka pohlídat. Tedy když se někdo pomátne, tak se pomátne. A je to vždy nečekané. Ty nemůžete pohlídat. Můžeme se pokusit pohlídat to podhoubí, nicméně jsou i velmi malé skupiny, které proklouznou. Úplně možné to pohlídat není. Musíme si uvědomit, že se to může stát kdekoli a že se nedá vyloučit, že se najde někdo, kdo se tohoto nešťastníka pokusí napodobit.
aktualne.cz, 26. 7. 2011, Rubrika: Domácí/Politika
