„Vražda na dětské duši.“ Tak nazývá poslanec a dlouholetý ředitel školy Pavel Klíma (TOP 09) známkování nejmenších dětí. Právě zrušení známek v prvních a druhých třídách má být součástí klíčových změn, které mají zásadně omezit odklady školní docházky. Doporučení k nim nově nebude moci poradnám dávat pediatr, vždy bude potřeba názor specialisty. Klíma jako hlavní autor návrhu, který bude projednávat Sněmovna, v rozhovoru popisuje, co vše se má změnit.
Co má navrhovaná novela řešit?
Problémy zhruba dvaceti pěti procent českých odkladů v ročníku, což je absolutní anomálie. V rámci celé Evropy mívá odklady maximálně čtyři až pět procent dětí. Systém, který jde obcházet, což se u nás děje, není systém.
Co se změní?
Návrh obsahuje legislativní změny, které budou jasně definovat, za jakých podmínek se může dát odklad. Půjde to pouze v případě, že ten rok opravdu pomůže dítěti ve vývoji.
Zjišťuje se totiž, že čtyřem pětinám dětí, které odklad dostanou, rok navíc nic nepřinese. Nijak se s nimi totiž nepracuje. Jen pětina odkladářů má na to skutečně nárok a rok jim pomůže.
Já sám jsem dělal osmnáct let ředitele školy a školky a vím, jak se institut odkladů zneužívá. Stojí to energii i peníze. Kapacita školek potom nezbývá pro ty, kteří ji potřebují.
Přistoupili jsme k tomu ale realisticky, čerpáme z praxe a ze zkušeností. Nechceme, aby to byl úplný zákaz odkladů.
Připravili jsme zhruba deset systémových opatření, která mají novelu doprovodit. Jsou to dohromady tři balíčky.
Jeden je pro školky, kde se bude pracovat s depistážemi dětí (vyhledávání dětí, které potřebují nějakou podporu, pozn. red.). Už na začátku předškolní třídy bude proškolený personál školky, tedy učitelky, za podpory odborníků z poradenských zařízení pracovat s dětmi tak, aby byly schopny v říjnu udělat depistáž.
Na začátku roku tedy budou muset do školek chodit i odborníci?
Ze začátku ano, především v přechodném období. Celé to bude mít postupnou účinnost, s náběhy do roku 2027, aby tam byly proškolené učitelky, které budou schopny depistáž dělat i bez poraden.
Na druhou stranu, poradny se na to těší, chtějí tomu pomoct, protože se jim uleví. Nyní jsou tři čtyři měsíce na začátku jara úplně zasekané a zaneprázdněné tím, že posuzují odklady školní docházky. Nemohou se věnovat poradenské činnosti.
Už na začátku předškolního roku se vyhodnotí, co které dítě potřebuje? Že má třeba logopedické problémy, problémy s jemnou motorikou…
Ano, to je klíčové. Bude tam nastavený systém podpůrných opatření a s tím dítětem se bude následně pracovat. Bude zapojený i rodič, to je důležité.
Cílem je, aby dítě přešlo plynule do školy. Balíček práce, která se s ním bude dělat, povede k tomu, že dítě nepůjde do školy jako nepopsaný list.
To byl balíček pro školky. Co další dva balíčky?
Druhý balíček bude pro poradny. Zjišťujeme, že je velký rozdíl v posuzování v jednotlivých krajích, a dokonce v jednotlivých okresech v rámci jednoho kraje.
Bude z ministerstva připravená jednotná metodika pro všechny poradny a bude tady vymahatelnost toho, že to bude posuzováno stejně. Aby nám tady nefungovala takzvaná odkladová turistika – nedostanu odklad v jednom kraji, pojedu do poradny do druhého.
Třetí a největší balíček bude pro základní školy. Je potřeba vzdělávat a připravit na změnu učitele.
Leitmotiv všeho je česká klasika. Pořád máme pocit, že dítě má být připravené na školu. Ale všude ve světě je to tak, že škola, první třída, má být připravená na dítě.
Klíč je samozřejmě v učitelích. Chceme zároveň, aby platila povinnost asistentů pedagogů v prvních třídách. A zároveň aby se v prvních dvou ročnících neznámkovalo.
Pozor: neříkáme nehodnotit, to je samozřejmě v pořádku. Zpětná vazba a ohodnocení jsou důležité, ale nemůžeme první dva ročníky známkovat a děti hned zatížit tím, že se učí pro známku.
Co bude hranice? Kdy by dítě odklad mít nemělo, a kdy už naopak ano?
Jsou dva zásadní případy, kdy by odklad mít nemělo. Dnes máme případy, které nejsou ve statistikách, protože se nevykazují, ale rodiče chtějí prodloužit dítěti dětství.
Chtějí, aby si počkalo na jinou paní učitelku, aby šlo do školy až s kamarádem, který jde za rok. To se děje a nikdo vám to nevykáže. My jako ředitelé školy tyto případy známe.
Druhá skupina dětí, které odklad nepotřebují, jsou děti, které opravdu mají nějaký druh problému, nicméně ten se za rok nezlepší. Příkladem je třeba nízké IQ, pod sedmdesát. To je diagnóza, u níž odklad nepomůže.
Máme skvělé speciální školství, kde umí s takovým dítětem pracovat, jsou tam menší skupiny žáků, vyškolený učitel. A jsou i jiné případy problémů, kdy odklad nic nevyřeší.
Proto bude jasně definované, za jakých podmínek se může odklad udělit. To se týká zhruba pěti procent populačního ročníku.
Příkladem jsou třeba zdravotní problémy, nebudeme tam ale schválně stanovovat konkrétní diagnózy. Dítě je dejme tomu řadu měsíců doma kvůli nemoci, ale ví se, že to v následujícím roce dožene. Tam má odklad smysl.
U nás v Jihočeském kraji jsme řešili dítě, které má rok a půl kochleární implantát. Do té doby byl jeho vývoj zpomalený, protože špatně slyšelo, ale nyní se jeho vývoj tak urychlil, že víme, že jestli ho necháme ještě rok ve školce a bude se s ním systematicky pracovat, rok odkladu mu pomůže.
A tím se dostávám k další věci, kterou jsme nedělali. Dali jsme dítěti rok odklad, ale nikdo s ním systematicky nepracoval.
Často měly odklad děti, které měly třeba logopedické problémy. To je přece věc, která se dá za několik měsíců odstranit. Je ale potřeba na tom systematicky pracovat, mimo jiné i ve školce. To se mnohdy nedělo.
Často se dává odklad dětem narozeným v létě. Můj syn má narozeniny koncem srpna, a když jsem volala kvůli zápisům do škol, několikrát se mě ředitelé ptali, zda ho skutečně už chci dát do školy, když je narozený až úplně na konci prázdnin a navíc je to chlapec. Aniž ho viděli.
Jedna z původně zvažovaných variant byla, že by odklady mohly automaticky mít takzvané prázdninové děti. To je do budoucna nesmysl.
Použijeme to pouze nyní na přechodné roky, kdy to potřebujeme rozmělnit, aby nám najednou nenastoupilo 25 000 dětí, které jsou v odkladech, protože na to nemáme kapacity prvních tříd. Rozmělníme to do dvou tří let.
Ale zpět k těm prázdninovým dětem. Datum narození přece nerozhoduje o schopnosti přijímat informace, učit se a tak dále.
Zmínili jsme, že někteří rodiče chtěli odkladem dítěti prodloužit dětství, nicméně poradny jako důvod udávaly třeba potíže s jemnou motorikou či logopedické problémy. Jak se toto bude řešit? Protože rodič může říct: „Dítě má tyto a tyto problémy, chceme pro něj odklad.“
Nejprve je důležité říct, že řada těchto rodičů si neuvědomuje, že naopak dítěti přidává problémy do budoucna. Protože ono se pak mnohdy začne ve třetí čtvrté třídě nudit, může mít výchovné problémy. Navíc pak tyto děti maturují ve dvaceti letech.
Nicméně pokud dítě skutečně bude mít nějaký dílčí problém, dejme tomu logopedický?
Tak se s ním bude pracovat právě v průběhu předškolního roku. To je ten prostor, kdy bychom chtěli zapojit rodiče. Ve školce budou nastavená podpůrná opatření a programy, aby byl problém před nástupem dítěte do školy z velké části vyřešený.
Co tedy už nebude možné udávat jako důvod odkladu?
Už nebude možné, aby pediatr napsal „celková nezralost“. To byla velmi častá věc. Ze zdravotních důvodů to bude moci navrhovat pouze specialista z různých oborů. To bude zásadní změna.
Nechceme stanovit, kteří specialisté. Mohou to být skutečně různé důvody – vážná nemoc, pobyt v nemocnici. Bude to velmi individuální.
Rozhodovat bude nadále ředitel školy, doporučení mu bude psát poradenské zařízení, ale na základě stanoviska odborníka – třeba kardiologa nebo ORL. Nebude tam možnost doporučení praktického lékaře pro děti.
Těch doporučení by tak ředitelům už mělo přijít mnohem menší množství.
To znamená, že poradny budou mít jasně danou metodiku, na základě čeho mohou odklad doporučit?
Přesně tak. Na tom se teď pracuje. Chceme, aby byly připravené vyhlášky předtím, než legislativní změny půjdou do prvního čtení ve Sněmovně. Aby poslanci věděli, jak to bude vypadat. To bude nejtěžší.
Nechceme v tom být úplně detailní, nemůžeme vyjmenovat všechny diagnózy, je to opravdu strašně individuální. Musíme to ale formulovat tak, aby to nešlo zneužít, a přitom to odklad dětem, které ho potřebují, umožní. Teď naopak máme systém, který zneužít lze.
Kdo to bude kontrolovat, bude tam nějaká zpětná vazba? Aby se nadále nestávalo, že přijde rodič a řekne: „Moje dítě ještě špatně drží tužku a neumí Ř. Do školy ještě nepatří."
To chceme eliminovat tím, že se s takovými dětmi bude povinně pracovat už na podzim v předškolním ročníku.
Vím, že ne každé dítě je ve školce, ale pracujeme na tom, aby si rodiče uvědomili, že předškolní rok ve školce je pro jejich dítě to nejlepší, co mohou udělat pro jeho školní úspěch, pro další vzdělání.
Zároveň přesunete zápisy do škol na leden a únor?
Ano. Já jsem za svou kariéru ve školství zažil přesun ze začátku roku na duben, kdy se očekávalo, že to sníží počet odkladů. Jenomže se stal přesný opak.
Rodiče už chodili k zápisům s doporučením odkladu, paradoxně chodili na posouzení školní zralosti do poradny dříve než předtím.
Vracíme zápisy na leden a únor tak, aby byl čas s dětmi opravdu pracovat. Proto jsou tam depistáže na začátku předškolního roku.
Musíme rodičům dokázat, že nemá být dítě připravené na školu, ale škola na dítě. Vezměte si, kolik ředitelů a učitelů řekne: „Půjdeš do první třídy a teď ti to začne.“
A hned v září dítě dostane jedničku nebo třeba trojku. To je prostě vražda na dětské duši, tak jsem to bral i jako ředitel. Škola přece není něco, co děti nutí od prvního dne k výkonu. Je to jen pokračování vzdělávání ze školky.
V prvních třídách, pokud tam bude patnáct dětí a více, tedy bude vždy asistent pedagoga?
To je v návrhu. Rádi bychom, aby to tak bylo. Trochu to brzdí to, že není hotová parametrizace asistentů pedagoga.
A v první a druhé třídě by se všude přešlo na formativní hodnocení?
Ano. Děti by neměly známky a nehrozilo by také, že budou opakovat první třídu. Nechci ale, aby vznikl dojem, že se děti nebudou učit, to samozřejmě není pravda.
U nás ve škole v první třídě neznámkujeme, ale rozhodně to neznamená, že děti neumí číst, psát nebo počítat. Ale žádné z dětí nechodí do školy kvůli známce anebo se strachem, že nedostane jedničku.
Copak dítě potřebuje známku? Co pak je známka pro dítě? Zpětná vazba určitě potřeba je, ale je známka skutečná zpětná vazba? Není mnohem lepší říct „tohle děláš dobře“ nebo „tohle děláš špatně“?
Jaký je rozdíl mezi jedničkou a dvojkou? Dělá to dítě už špatně, když má dvojku? To jsou otázky, které si musíme klást.
To znamená, že i pedagogické fakulty musí začít učitele připravovat i s výhledem na tyto změny? Aby věděli, že škola musí být připravená na dítě, a ne dítě na školu?
Vy mluvíte o absolventech, tam je to nejjednodušší, o ty se nebojím. Věřím, že pedagogické fakulty už to dělají.
My tady ale máme ohromnou armádu učitelů, kteří ve školách už jsou, někteří i desítky let. Tohle je cílová skupina, o které mluvím, ty musíme připravit.
Když jsem u nás zaváděl, že chceme formativní hodnocení pro nejmenší žáky, kteří by neměli být motivováni – ať už kladně, nebo záporně – známkou, ale měli by mít jinou vnitřní motivaci, nešlo to celou sborovnu naučit ze dne na den.
Učitelé žili v paradigmatu, ve kterém vyrostli jako žáci a studenti, a pak tak byli formováni i jako součást nějaké sborovny. A najednou po nich někdo chtěl, aby opustili známky a motivovali děti jinak.
Kdo bude tedy učitele školit?
Ministerstvo to musí nějak nastavit; předpokládám, že to bude dělat Národní pedagogický institut. To je další moment, proč to musí být rozloženo do dvou let a začne to plně platit až od roku 2027.
Cílem je schválení s platností od roku 2025, ale s odloženou účinností do roku 2027, abych to popsal přesně.
Ten první rok by mohly mít odklad ještě děti narozené po dubnu, ten další ty prázdninové. Aby to nabíhalo postupně a nenastoupily najednou všechny, což by se kapacitně neutáhlo. Pomáhá tomu zároveň i současná demografická křivka.
Často slyším argument: „Vždyť se stejně školky kvůli demografii vylidní.“ To odmítáme. Dlouhodobě máme problém umístit tříleté děti.
Chceme, aby mohly jejich matky zpět do práce nebo na poloviční úvazek, ale my pro jejich děti nemáme kapacity ve školkách. Máme údaje, že na tom stát tratí až devět miliard ročně.
K roku 2027 se tedy zruší i přípravný ročník ve školách?
Ne. Ty budou až do roku 2029. Chápeme, že v některých regionech, třeba v Ústeckém kraji, je až přípravná třída mnohdy momentem, kdy se děti některých rodičů z vyloučených lokalit teprve dostávají do školní instituce, protože vůbec nebyly ve školce.
Věříme ale, že nový systém v první a druhé třídě bude nastavený tak, že přípravné třídy nebude potřeba už dříve. Nicméně zatím je v plánu je nechat až do roku 2029.
Pokud půjde vše tak, jak má, chtěli bychom, aby legislativní změny platily od 1. září 2025, aby se to stihlo do konce tohoto volebního období. Ale jak jsem popsal, bude tam postupný náběh řady opatření, klíčové datum je rok 2027.
Markéta Boubínová, Deník N, 4. 10. 2024
