Putnová: Rozdíly v úrovni jednotlivých škol jsou značné

"Myslím, že se tady lehce pozitivně mohly promítnout kroky z roku 2006, 2007, kdy se vytvářely Rámcové vzdělávací programy, ale především si myslím, že je to je přiznivá vizitka samotných škol," zmínil senátor Chládek. Podle Putnové by se ale výsledky neměly přeceňovat. "Já bych přivítala, kdybychom se mohli věnovat i otázkám, které jsou pro nás alarmující. Totiž to, že výsledky našich dětí se liší nikoliv v rámci jedné školy, ale výrazně se liší výsledky škol v porovnání mezi sebou. To je velký problém," řekla bývalá předsedkyně sněmovního výboru pro vzdělání a vědu Putnová.

V České republice se do srovnání, opakující se každé tři roky, zapojilo na 300 škol a kolem 6 a půl tisíce žáků. "Naše školství funguje stabilizovaně a relativně úspěšně se zvedá," komentoval výsledky na dnešní tiskové konferenci ministr školství v demisi Dalibor Štys. Výsledky označil za dobrý výsledek vzhledem k tomu, že české vzdělávací prostředí je "spíše konzervativní".

Testování se pokaždé více zaměří na jednu ze sledovaných dovedností. Tentokrát zacílilo na matematickou gramotnost. Ačkoliv za poslední tři roky se mladí Češi mírně zlepšili, ve srovnání výsledků z roku 2003 se jejich výsledky v matematice statisticky zhoršovaly. Nejhůř v průzkumu z roku 2012 dopadli žáci Jihomoravského kraje, nejlépe školáci z Pardubického kraje.

Vybrané postřehy ze studie PISA:

Menší sebedůvěra v řešení matematických úkolů

Lepší výsledky častěji u chlapců

Dívky naopak lepší ve čtenářské gramotnosti

Školu jako přátelské prostředí u nás vnímá nejméně dětí z OECD

Výsledky nyní bude analyzovat Česká školní inspekce, která navrhne řešení pro zlepšení. Školy také budou moci žáky průběžně testovat díky vznikající elektronické databázi úloh. Závislost školních výsledků na socioekonomickém zázemí žáka patří v Česku k jedněm z nejvyšších mezi vyspělými zeměmi. České školy jsou také podle průzkumu hodně selektivní.

V minulém šetření v roce 2009 se čeští žáci propadli nejvíc ze všech sledovaných zemí, podprůměrné byly hlavně jejich čtenářské dovednosti. V matematice a přírodních vědách byly děti průměrné. Stejně jako v minulém šetření si i v roce 2012 vedli nejlépe děti z asijských zemí.

U matematiky obsadili Asijci i 4. až 7. příčku před Lichtenštejnskem, Švýcarskem a Nizozemskem na 8. až 10. místě. U čtenářské gramotnosti je po asijských zemích na pěti prvních místech nejlepší evropskou zemí Finsko na 7. příčce před osmým Irskem. Například Polsko je 10., Německo 20., Francie 21. Ve znalostech přírodních věd asijské země obsadily první čtyři pozice před pátým Finskem a šestým Estonskem.