Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane premiére, vážení ústavní činitelé, ale především vážení pamětníci a milí spoluobčané,
ve 20. století poznamenaly naši společnost zásadním způsobem dvě krvavé totality. Nejprve nacistická a poté komunistická. Dvakrát ročně se také setkáváme před zdejší budovou Českého rozhlasu. Nejprve u příležitosti výročí květnového Pražského povstání a pak dnes – v Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.
Setkání právě zde není vůbec náhodné a je více než jen symbolické. Právě zde se totiž odehrával zápas o klíčové sdělovací prostředky své doby. Přesně před pětapadesáti lety šlo o zápas nerovný, ve kterém k nám pod rouškou údajné bratrské pomoci vtrhli – slovy básníka Karla Kryla – „poslové noci, která do zad bodá dýku“, aby zde „zavraždili víru“.
A zrovna v té nejtemnější chvíli zazněl ze zdejšího studia poprvé do éteru signál „Jsme s Vámi, buďte s námi!“. Signál, který o více než půlstoletí později v projevu před poslanci a senátory našeho Parlamentu zopakoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci v čele se svým prezidentem dnes hrdinně čelí brutální ruské agresi, která skutečně v řadě ohledů připomíná naše vlastní trauma ze srpna roku 1968.
Boj o sdělovací prostředky a jejich prostřednictvím boj o srdce a mysl zkoušeného národa se tenkrát odehrával také v někdejší Československé televizi. Před pětapadesáti lety v tamním studiu před hlavněmi namířených sovětských zbraní projevila neuvěřitelnou osobní statečnost známá hlasatelka Kamila Moučková. Ta se díky své odvaze stala zosobněním zarytého vzdoru vůči nezvaným sovětským okupantům. Nebyla ovšem zdaleka jediná. A nebyla také jediná, kdo se následně stal cílem velmi tvrdých represí a jehož život už nikdy nebyl jako dřív.
A právě kvůli všem těmto lidem nesmíme nikdy zapomenout. Nesmíme nikdy zapomenout na oběti invaze v roce 1968. Nesmíme nikdy zapomenout ani na bezpočet obětí následné vleklé okupace. Ta byla sice sovětská, normalizovali jsme se ale pak už my sami – Čechoslováci. A zapomínat nemůžeme a nesmíme ani na oběti trvající ruské agrese na Ukrajině. Nejlepší způsob, jak uctít památku všech obětí tyranií minulých, je vytrvat v podpoře bojovníků proti tyraniím současným.
Ukrajinští bojovníci jsou v tom s námi, buďme i nadále my s nimi!
Čest památce obětí totalit minulých i soudobých!
Děkuji Vám mnohokrát za pozornost.
