(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s europoslancem Jiřím Pospíšilem)
David BOREK, moderátor
Evropská komise chce v Africe investovat miliardy eur. Má to být jakási pojistka proti opakování událostí posledního roku, kdy neřešené konflikty na Blízkém východě vyslaly do Evropy miliony migrantů. Co je nejhorší a nejlepší na tom plánu Evropské komise, který byl prezentován v Evropském parlamentu?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Začnu tím, co je nejlepší. Tím je konečně pochopení, že je třeba pracovat se zeměmi, odkud uprchlíci pocházejí nebo kde jsou velké uprchlické tábory, kde jsou statisíce uprchlíků, kteří žijí často ve velmi těžkých ekonomických podmínkách. Myslím si, že po dohodě s Tureckem, o které můžeme také debatovat a která má určité chyby, ale která vedla k omezení přísunu uprchlíků do Evropy, je nutné debatovat také s ostatními zeměmi. V tuto chvíli Evropská komise navrhuje devět partnerských zemí. Na stole je plán, který by měl těmto zemím ekonomicky pomoci a pomoci lidem, kteří tam žijí v podmínkách, které mohou vést k tomu, že se budou chtít přesunout do Evropy. Co je zatím nejhorší, je to, že ty dohody nebyly uzavřeny. To znamená, že je to pouze úmysl Evropské komise, a jak víte, k dohodám je třeba i druhé strany. Hlavně zde ale není jasný mechanismus, jakým budou peníze přerozděleny, aby byly využity opravdu pro trpící lidi, aby neskončily v kapsách různých překupníků, převaděčů a ne vždy demokratických vlád. Na to dneska na plénu upozorňovali poslanci. Podle mého názoru jsme na počátku dobré myšlenky. Pracovat se zeměmi, odkud uprchlíci pocházejí, aby se snížil jejich přítok do Evropy.
David BOREK, moderátor
Poprosím vaší reakci mimo jiné na slova, která zaznívají dost často, když se něco řeší ve Štrasburku nebo v Bruselu, slova jednota a evropská řešení. Jak se díváte na fenomén evropských řešení? Docela zaklínadlo posledních měsíců.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Já jsem skeptický k tomu, aby se na úrovni Evropy prosazoval jednotný azylový systém, kvóty a tyto věci. Ve vztahu ke třetím zemím však Evropská unie musí vystupovat jednotně. Jednotlivé státy nemohou na mezinárodním poli debatovat se zeměmi, jako je Libanon a Jordánsko, kde je velké množství uprchlíků, nebo se zeměmi Afriky, kde jsou buď strašné podmínky, anebo snad statisícové uprchlické tábory. V oblasti vnější politiky ve vztahu k uprchlíkům je třeba, aby Evropská unie vystupovala jednotně. Takzvané readmisní dohody, to je, když zadržíte uprchlíky na moři a chcete je vrátit do určité země, nemůže podepisovat 28 zemí s konkrétním státem Afriky. Musí to dělat Evropská unie. To je zcela jasné.
David BOREK, moderátor
Pan Telička říkal, že toto všechno nemá až takový smysl ve chvíli, kdy tu není návratová politika. Dnešní zpráva - členské státy Evropské unie nemají právo zadržet nebo zatknout migranty, kteří nelegálně vstoupí na jejich území. V úvahu připadá pouze vyhoštění. Ve svém usnesení to konstatoval Evropský soudní dvůr, tedy nejvyšší soudní nebo justiční orgán Evropské unie. Jak tomu rozumět?
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Nejprve dovolte jednu tezi. Právě tyto dohody, které mohou vzniknout se státy Afriky, jsou hlavně o návratové politice, která jak jste správně řekl, se v Evropě nedaří. Pouze 40 procent lidí, co nezískají azyl, se vrátí do svých původních zemí, 60 procent zůstává v šedé zóně Evropské unie bez povolení zde být. K tomu, co jste řekl. Dnešní rozhodnutí Evropského soudního dvora Evropské unie vychází z platného evropského práva, které stojí na principu, že pokud někoho zadržíte nelegálně na svém území, nemůžete ho zadržet po určitou dobu, ale máte ho v určitém časovém horizontu odevzdat do země, odkud přišel. Problém podle mě není v soudním rozsudku. Ten soud rozhodl podle platného evropského práva. Problém je spíše v oblasti směrnice, která toto upravuje.
David BOREK, moderátor
Není to tak, že když to řeknu spíš až pitoreskně, není problém spíš v realitě? Přece není možné někoho v řádu hodin nebo dnů vyhostit ve chvíli, kdy je jeho domovská země v rozkladu, není tam žádná centrální vláda a ten člověk může legitimně říkat, že se nemá kam vrátit, protože jeho země nemá žádnou adresu. Tam není žádná vláda.
Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/
Je třeba upozornit, že ten rozsudek se týká případu vnitřní hranice Schengenu. To znamená, že dotyčný by byl přesunut do jiné země Evropské unie, odkud vstoupil do země, která ho zadržela, to je první věc. Druhý případ je ten, který popisujete. To, znamená vyhoštění mimo Evropskou unii. Tam je opravdu nesmyslné, aby to bylo činěno ve velmi krátkých termínech. Mimo jiné tady upozorňuji na ženevské konvence, které zakazují vyhostit osobu do země, kde probíhá občanská válka nebo kde by ta osoba byla ohrožena na životě. Takže vedle evropského práva je to ještě jiný typ práva, a to jsou ženevské konvence. Ten rozsudek byl ovlivněn tím, že nelegální uprchlíci se často pohybují volně po Evropě. Jedna země jim zakáže vstup, oni proudí do druhé země. To byly ty problémy minulého léta. Doufám, že se nám podaří řešit problémy tím, že se zeměmi, odkud lidé pocházejí, uzavřeme dohody o tom, že je tam budeme vracet a začneme hlídat hranici pobřežní stráží, o čemž se také tady na půdě parlamentu debatuje. Potom tyto problémy ztělesněné v konkrétním rozsudku, o kterém hovoříte, odpadnou.
zdroj: Události, komentáře, ČT24, 7. 6. 2016
