Za jaké uskupení a z jakého důvodu kandidujete?
Kandiduji jako předseda TOP 09 za společný projekt středopravicových stran Spojené síly pro Prahu, který tvoří vedle topky hnutí Starostové a nezávislí, KDU‑ČSL a další strany. Kandiduji, protože v Praze žiji a přeji si, aby se Praha posunula kupředu a aby se v mnoha ohledech zlepšil život běžných Pražanů. K tomu chci přispět.
Bylo těžké najít programovou shodu s ostatními koaličními partnery?
Vůbec ne. Projekt spolupráce středopravicových stran nosím v hlavě dlouho a opravdu si myslím, že jde o dobrou a potřebnou věc. Je třeba se spojovat.
Proti čemu chcete bojovat, co se v Praze za poslední období nepovedlo?
Nekandiduji s tím, že chci primárně proti něčemu bojovat. Praha však potřebuje rozvoj a já chci nabídnout vizi. Doprava, bydlení, zajímavé architektonické projekty. Prostě normální práce pro město. Ne politické hašteření a negování všeho jen proto, že to vymyslel někdo jiný.
Jak se Pražanům v současné době podniká, s jakými se potýkají problémy?
Největší podíl právnických osob a nejvyšší počet ekonomických subjektů je v Praze 1. Většina podnikatelů jezdí do centra autem a jistě je obtěžují neustálé zácpy, ztrácejí tím drahocenný čas v kolonách.
Jako všude tak i v Praze se podnikatelé potýkají s obtížnou byrokracií. Naším cílem je systém, kdy podnikatel může sledovat po podání jakékoliv žádosti na úřad, kde jeho žádost je, kdo ji vyřizuje a hlavně, kolik času ještě do vyřízení zbývá. Tím se zvýší kontrola i tlak na to, aby úřady fungovaly efektivněji.
V Praze bohužel ubývá malých a středních podnikatelů. Jejich živnost většinou ničí obchodní kolosy. Mají příliš vysoké nájmy, které musí platit, i když v jejich okolí například probíhá stavba, která výnosy radikálně zmenší. To je třeba řešit.
Problém s dopravou a parkováním je v Praze už nejméně dvacet let. Jak je možné, že za těch 20 let nic nevedlo k nápravě?
Buďme spravedliví a přiznejme, že tento problém kontinuálně narůstá. A dokonce tempem, které ještě před dvaceti lety nikoho nemuselo napadnout. Je nutné říci, že před dvaceti lety nebylo běžné, aby v rodině byla dvě auta, což je dnes už téměř standard. Nemyslím, že by se nic nepovedlo, ale stavební předpisy jsou zdlouhavé a problém narůstající dopravy se tak trochu podcenil.
Jak tyto nedostatky řešit? Jaké kroky můžete jako primátor podniknout k nápravě?
Málo se mluví o tom, že kapacita pražských mostů už zdaleka nestačí. Řešením jsou tedy nové mosty přes Vltavu, které umožní dopravu více rozmělnit. Dále samozřejmě dokončení obchvatu, záchytná parkoviště a maximální urychlení byrokratických procesů.
A také taková drobnost, aby se na stavbách a opravách silnic skutečně pracovalo víceméně nonstop, i přes noc, pokud to nebude rušit. V Evropských metropolích to jde, tak proč by to nemohlo jít také v Praze. Je to jen otázka dobře uzavřených smluv, nastavení podmínek práce v noci a podobně.
Podnikání v Praze má sice svá specifika, ale v mnoha ohledech je stejné jako podnikání v Olomouci či Teplicích. Můžete (a budete) jako primátor a člověk se zkušenostmi z podnikatelské sféry komunikovat s poslanci vašich stran (u vás TOP 09, případně i STAN) a navrhovat jim opatření, která by mohla podle vašeho názoru výrazně zjednodušit podnikatelské prostředí v této zemi, potažmo samozřejmě i v Praze?
Zjednodušení byrokracie na celostátní úrovni by samozřejmě bylo žádoucí. Ovšem dnes má rozhodující sílu ve sněmovně hnutí Andreje Babiše s podporou sociální demokracie, komunistů a SPD, což jsou všechno strany, které tíhnou ke státní direktivě a regulacím. Cokoliv prosadit v parlamentu tak bude složité. Přesto to nevzdáváme a naši poslanci navrhují změny zákonů, které by měly byrokracii omezit a státní správu zrychlit.
Naprosto markantní je to například u stavebního řízení. Česká republika je v délce stavebního řízení 127. na světě. To je přece hrozné. Připravujeme proto nyní novelu stavebního zákona, kterou chceme stanovit, že pokud úředníci nevyřídí žádost nebo nevydají rozhodnutí v zákonné lhůtě, tak se bude mít za to, že úřad souhlasí, a stavitel může pokračovat. Jde tedy o jakousi fikci souhlasu. Doufám, že tento návrh vládní většina podpoří, i když přijde od opozice. Určitě by to totiž lidem pomohlo.
Jinak se ale budeme v Praze snažit podnikatelům ulevit v rámci všech našich možností. Víte, kolikrát stačí jen přívětivější úředník a hned jde všechno lépe. Sám jsem to zažil, když jsem řešil s radnicí rekonstrukci Werichovy vily.
Kam by měla Praha podle vás směřovat?
Praha se musí vyvíjet k moderní metropoli 21. století. Mám možnost se v rámci Evropského parlamentu potkávat s primátory srovnatelných měst a zkušenosti jsou jasné.
Dopravní obslužnost, méně aut v širším centru a zajímavé projekty, které město zatraktivní. Nejhorší, co můžete při správě takového města dělat, je nedělat nic, což se tak trochu v posledních letech v Praze děje.
Jak se stavíte k projektům smart city? Budete tuto ideu podporovat?
Jde o to, co se tím přesně myslí. Nevím například, jestli má smysl takzvaně chytrá lavička s připojením na wi‑fi, za kterou město zaplatí nemalé peníze, a zároveň na mě na nedaleké zastávce tramvají kouká letitý papírový jízdní řád.
Pro mě je představa smart city v čistě praktické rovině. Potřebuji informaci, kdy přijede konkrétní tramvaj, za jak dlouho mě doveze do cílové zastávky, jestli je po cestě nějaký dopravní problém. Nepotřebuji se až tolik na Petříně připojit k wi‑fi, protože tam nechodím kvůli internetu. Alespoň tedy já ne. Současný projekt smart city si podle mě zaslouží určitou revizi. Uměl bych ty peníze investovat lépe.
Zdroj: Aktuálně.cz, 5. 9. 2018
