David BOREK, redaktor
--------------------
Hezký večer tobě a samozřejmě divákům České televize. Tady je seznam expertů, kteří budou tady se mnou ve studiu 9 České televize. Jsou to, ředitel pro daně z firmy PricewaterhouseCoopers David Borkovec. Dále Petr Dufek z ČSOB a také partner ve společnosti Deloitte Marek Romancov.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě dodám, že jako obvykle se zapojit můžete i vy. Adresa pro vaše názory na daňovou matematiku je www.cz24.cz/chat. A diskutovat můžete i na stránce ekonomika ČT24 na facebooku. Daně vévodily posledním parlamentním volbám v roce 2006 a i teď jsou hlavním motivem kampaní politiků, i když volby už nejsou tak blízko, jak se původně zdálo. Teď je zase hádka o to, jaké daně zachrání českou ekonomiku v době recese. Podívejme se proto nejdřív na návrhy jednotlivých politických stran. Ty podrobně zná Veronika Kubíčková, která je připravená ve virtuálním studiu. Veroniko, co se dělo v posledních letech s daněmi a jak vůbec vypadají podle gusta jednotlivých politických stran?
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Daňové nápady stran prošly vývojem. Přesto základní kámen své daňové politice většinou partaje položily už po roce 1989. Od té doby některé nové strany vznikly, jiné zanikly a s nimi tak zmizely i jejich plány. Jak vypadají daňové nápady těch stran, které by po volbách mohly určovat směr, kterým se země vydá? ODS už dlouhodobě prosazuje rovnou daň pro fyzické osoby. Postupné snižování daně pro osoby právnické nebo zrychlené odpisy firemního majetku. A protože po posledních volbách v roce 2006 stála u kormidla, i když jejich koalice se Stranou zelených a lidovci byla křehká, podařilo se jí z těchto bodů vše prosadit. Sociální demokracie by s daněmi z příjmu právnických osob zamířila opačným směrem. Tedy vzhůru. Obnovila by progresivní zdanění fyzických osob a víc by zdanila bohaté. Dále by chtěla zavést jednotné místo, kam by směřovaly všechny odvody. Sociální demokracií podobné jsou i návrhy komunistů. U příjmu fyzických osob by chtěli snížit daně těm nejchudším a naopak zvýšit těm s příjmy nad 50 a 100 tisíc měsíčně. Daň z příjmu právnických osob by mohla nahradit daň z obratu a odvody na sociální pojištěn by zůstaly v současné výši. Dvě sazby daně z příjmů fyzických osob by chtěla KDU-ČSL. Tu vyšší 18 % jen pro lidi s příjmy nad 600 tisíc ročně. Zvýšit by se měly i některé nepřímé daně, třeba spotřební na alkohol a tabák. Naopak ulevit na daních by lidovci chtěli rodinám s dětmi. Za každé narozené dítě by rodina dostala daňový bonus, u prvního dítěte by to byla sleva 5 tisíc a u čtvrtého až dokonce 30 tisíc a manželé by mohli i společně danit. Tradice, odpovědnost, prosperita, nově vnikající strana mluví hlavně o daňových úlevách na děti. Zrušit by chtěla všechny takzvané transakční daně, dědickou, darovací i z převodu nemovitostí a chtěla by i jednotný daňový základ pro všechny odvody. A co odborníci říkají na plány některých stran svalit na podnikatele větší daňové břemeno?
Miroslav KŘÍŽEK, ředitel, Institut rozvoje podnikání, VŠE
--------------------
Čím vyšší daně, tím větší částce ti podnikatelé budou snažit vyvést do šedé ekonomiky nějakým způsobem daňově je optimalizovat, používat triků jako trensferových cen u velkých korporací a podobně. Pokud by byla daň 21%, tak je to takové pomyslné udušení toho ekonomického plamínku, který se v těch kamnech zvláště vzhledem ke končící ekonomické krizi snažíme nějakým způsobem velmi opatrně rozfoukat.
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Politici ale ve svých programech často řeší i to, jak si nenahněvat případné voliče, a tak právě proto raději zvyšují nepřímé daně. U nich totiž dopad na lidi není tak do očí bijící, jako v případě příjmových daní, kdy si vyšších odvodů každý snadno všimne. Třeba na výplatní pásce. To technokratický protikrizový návrh ministra financí Janoty se s popularitou lidí hlavu nedělá. Chystá se jak zdanit víc bohaté, tak i zvyšovat obě sazby DPH i spotřební daň.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a studio už se nám zaplnilo. Máme tady slibované hosty a těmi jsou Bohuslav Sobotka, místopředseda ČSSD.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Za ODS ekonomický expert strany Martin Kocourek.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Komunistická strana Čech a Moravy, její poslankyně, Miloslava Vostrá.
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí, za TOP 09.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A také KDU-ČSL poslala místopředsedu Pavla Horáka. Dobrý večer, pánové.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyšeli jsme tady, jak vypadají návrhy. Dnes se samozřejmě něco z balíčku změnilo nebo tedy zítra poznáme ve sněmovně, jestli se skutečně změní. Velká debata byla o zvyšování, či snižování daní pro firmy. Nakonec se, zdá se, ustoupila ČSSD z toho návrhu zvyšovat zpět na 21%. Proč? V rámci kompromisu a nebo kvůli recesi?
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Tak jediný důvod je kompromis. Pokud se dnes předsedové politických stran dohodli na nějaké cestě, která by mohla vést k tomu, že Poslanecká sněmovna bude schopna do pátku projednat takzvaný Janotův balíček a potom přijmout rozpočet, pak si myslíme, že je to dobrá cena za poctivý kompromis, pokud se ho skutečně podaří zítra Poslanecké sněmovně prosadit. Nicméně my neměníme nic na cíle své dlouhodobé politiky, a to je stabilizovat daňovou zátěž u právnických osob zhruba na úrovni roku 2008. Domníváme se, že cesta k lepší konkurenceschopnosti České republiky není přes daňovou soutěž a přes podbízení se nízkými daněmi.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Naši diskusi teď sledují i v úvodu zmíněni experti, kteří budou na všechny tyto názory reagovat už za chvíli. Pane Kocourku, proč vy byste za žádnou cenu nepodpořili zvýšení daní pro firmy na 21%?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Protože jednak to obecně považujeme za nevhodné zvyšovat daně u podniků. Za druhé, jsou tady jistá očekávání, která byla prosazená a tím vládním plánem, který byl přijat v roce 2007, to znamená ty podniky v podstatě už počítají s touto daní, mají je zabudovány do svých finančních plánů a jakékoliv změny sazeb do budoucna by jim mohly zkomplikovat situaci. A třetí faktor je samozřejmě ta současná situace, hospodářská recese, kdy se počítá každá koruna a i každá koruna odvedených daních by mohla ohrozit chod těchto podniků.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kalousku, vy jste se vyjadřoval také tak, že zvyšování daní pro firmy je pro vás sice teď akceptovatelné v rámci kompromisu, ale jinak nepřípustné.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Ne, já bych rád, abychom si ujasnili, jestli mluvíme o našich volebních programech a nebo jestli mluvíme o Janotově balíčku. Mluvíme-li o Janotově balíčku, pak to pro nás zejména pro TOP 09 není diskuse o politických a volebních prioritách. Je to diskuse o tom, zda máme odvahu v dané chvíli přijmout kompromis v rámci nějakého společného cíle a zda máme důvěru ve Fischerovu vládu, že takový politicky neutrální kompromis předkládá. Není to o tom, že bychom se vzdávali našich volebních priorit, ty chceme akceptovat po volbách.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili, volební priorita je dále po volbách, nezvyšovat daně.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Jinými slovy, my vnímáme Janotův balíček jako něco, co akceptujeme, jako kompromis v zájmu nižšího zadlužování, jako jasný signál vůči finančním trhům, že jsme schopni udělat nějaké aktivní opatření, nerezignujeme tím na své volební priority. Co se týče daní v našem volebním programu, tak pro příští léta říkáme zcela otevřeně, není prostor ke snižování daní a nechceme ani daně zvyšovat, ovšem za předpokladu, že budeme velmi důrazní na výdajové straně. Nepodaří-li se být důrazní na výdajové straně, není pak vyloučeno mírné zvýšení daní, v takovém případě, jsme pro zvýšení daní nepřímých, tedy zvýšit DPH, ale říkám, to je nouzový scénář pro příklad, že se nepodaří šetřit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se tedy na ty nepřímé daně. Protože nepřímé daně právě vyvolávají také velké otázky teď. DPH zvyšování se nelíbí například komunistické straně. Proč?
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Proč se nám nelíbí? Protože zvýšení DPH, nebo-li nepřímých daní, dopadne převážně na ty občany s nižšími příjmy a vzhledem k tomu, že naší prioritou je v současné době aspoň zachovat stávající životní standard, to je jedna z věcí a druhá věc, že se samozřejmě se zvýšením DPH. To znamená zvýšením v podstatě nákladů rodin bysme také tímto snížili jejich koupěschopnost, a to si myslím, že není v našem zájmu.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A není to tak, že jednoprocentní zvýšení přece jenom se projeví u každého a kdo více nakupuje, více utrácí, tedy ti movitější, také více zaplatí?
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
No, já si myslím, že samozřejmě je to úhel pohledu. Nicméně, ten dopad nepřímých daní je opravdu z větší části a více ho pocítí občané s nižšími příjmy.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady souhlasíte? Protože vy se poměrně klaníte na stranu těch, aby nebyly dopady na nízkopříjmové skupiny.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, to je určitě jeden z pohledů. Ale nesmírně důležité je také vědět, že teď v době recese samozřejmě zvyšování nepřímé daně, to znamená DPH, zdražujete zboží a tím pádem můžete omezovat také samozřejmě tu spotřebu. Naše ekonomika je výrazně závislá na spotřebě a doufejme, že to jedno procento, které teď je navrženo ministrem Janotou, že nebude mít na to vážný vliv a současně tedy souhlasím s tím, že zejména u těch potravin to není vhodné k té skupině obyvatelstva, jako jsou důchodci a rodiny s dětmi. Myslím si, že 1% je kompromis.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se teď tedy na názory odborníků, kteří sedí nahoře ve studiu 9. Davide, jak k daním v době recese přistoupili v jiných zemích? Máme nějaké příklady?
David BOREK, redaktor
--------------------
Ano, Michalo, zadávám tuto otázku našim odborníkům. Nechme promluvit například pana Romancova. Zeptám se vás takto, máme zkušenosti z jiných evropských zemí, od jinýc Eduardů Janotů? Jak oni postupovali v těchto klíčových měsících, kdy opravdu mnohé rozpočty se potýkají s deficity, jak postupovali v oblasti daňové?
Marek ROMANCOV, partner, Deloitte
--------------------
Já myslím, že ono to možná může býti překvapivé, ale většina jiných Eduardů Janotů postupovala trošku jiným způsobem, než ten způsob, který připadá asi v úvahu v České republice, a to je daně ve většině jiných zemích překvapivě poklesly. Ať už v oblasti přímých daní, kde dochází ke snižování daňových sazeb, nebo řekněme, zvyšování odčitatelných limitů, tak i v oblastech nepřímých daní.
David BOREK, redaktor
--------------------
By byste, pane Borkovče, podpořil tento, je to přílišná zkratka, přílišný bonmot, že v ostatních evropských zemích v době krize v posledním půlroce, roce spíše daně klesaly, když to vláda měla nějak řešit mimořádným opatřením?
David BORKOVEC, ředitel pro daně, PwC
--------------------
Já myslím, že to určitě nadsázka není. Jedinou zemí, o které vím, že skutečně zvýšila daně z příjmů, tak to byla Velká Británie pro fyzické osoby s příjmem nad 400 tisíc, v přepočtu nad 400 tisíc korun měsíčně. Jinak ostatní země skutečně sáhly spíše ke snižování daní, což je logicky proticyklický krok, než aby daně zvyšovali, což by dále utlumilo ekonomiku.
David BOREK, redaktor
--------------------
Pane Dufku, zazněla také v debatě jedna věc, která alespoň do dnešního odpoledne tvořila poměrně výraznou programovou páku, výraznou programovou bitvu mezi politickými stranami. Myslím tím korporátní daň, tedy daň, kterou platí firmy. Jakými podle odborníků a podle vás konkrétně byl přínos případně zvýšení korporátní daně? Připusťme ovšem, že ČSSD alespoň prozatím od tohoto nápadu upouští?
Petr DUFEK, analytik, ČSOB
--------------------
Tak já si myslím, že pozitivní přínos by tam nebyl vůbec žádný. V tuto chvíli máme výpadek daně z příjmu právnických osob 35% meziročně, což je neuvěřitelný propad a když vezmete, že firmy v podstatě budou končit se ztrátou a stát bude poskytovat daňové vratky v příštím roce, tak rozhodně nějaké 1% nic nepomůže státnímu rozpočtu. Ba naopak, ztíží situaci firem. Navíc ta debata se hrozně zužuje na daň z příjmu a přitom vedle toho máme obrovské pojistné, které ty firmy platí také.
David BOREK, redaktor
--------------------
Na druhou stranu, Česko není v Evropské unii rozhodně rekordmanem ve výši daní. Obzvláště na těch korporátních. Není to přece jenom, pane Dufku, argument pro to, když už tedy je takový velký problém, mnohamiliardový problém jménem deficit, přece jenom tu korporátní daň o něco zvýšit?
Petr DUFEK, analytik, ČSOB
--------------------
Tak, je to určitě možné zvýšit, ale na druhou stranu ale bychom měli snižovat potom pojistné, protože přece jenom státní rozpočet v České republice je úplně vychýlený ve srovnání s většinou zemí Evropské unie. Je bytostně závislý na pojistném na sociální zabezpečení.
David BOREK, redaktor
--------------------
Pane Romancove, debata nepřímé - přímé daně. Když se shodneme na tom, že daně jsou nutné zlo, ale zlo, které v uvozovkách financuje, chod státu, které z těch dvou podmnožin onoho zla zvolit, tedy přímé nebo nepřímé daně?
Marek ROMANCOV, partner, Deloitte
--------------------
Já myslím, že preference by měla být jednoznačně v oblasti nepřímých daní. To znamená, pokud zvyšovat daně, tak nepřímé daně. Zvyšování přímých daní je kontraproduktivní, jak už tady zaznělo. Ale jinak z určitého úhlu pohledu, já osobně bych to přivítal, protože by to znamenalo víc práce, prostor pro optimalizaci a tak dále.
David BOREK, redaktor
--------------------
Pane Borkovče?
David BORKOVEC, ředitel pro daně, PwC
--------------------
Souhlasím s kolegou Romancovem. Obecně platí dlouhodobě, že výběr nepřímých daní je jednodušší, méně bolestivý pro poplatníky a rozhodně méně demotivující pro rozvoj ekonomiky a pro podnikání jako takové.
David BOREK, redaktor
--------------------
Tolik první sada názorů našich expertů tady ve studiu 9. Teď míříme do 6, Michala Hergetová pokračuje se svými hosty.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za názory a tady už se hlásí o slovo snad úplně všichni. Tak teď nevím. Dobře, pane Kalousku, jste nejhlasitější.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Já jenom velmi stručný komentář, omlouvám se. Pánové ve vší úctě k jejich názorům a měli pravdu. Možná zapomněli ještě na Maďarsko, které pravda ne z vlastní vůle, ale pod finančním protektorátem Mezinárodního měnového fondu muselo razantně zvednou daně, protože přímé nemohlo, tam by stejně nic nevybralo, muselo zvednout DPH. Dneska jsou tam ty sazby na 20 a 25%. Ta sociální sazba je tam 20%. A k tomu patří dodat, že před 2 roky jsme byli jednoznačně hodnoceni jako Maďarsko a Česká republika, jako dva nejohroženější, jako dvě nejohroženější země v oblasti stabilizace veřejných rozpočtů. Fiskální impulsy na příjmové straně i na výdajové, si mohou dovolit ty země, které si je mohou dovolit. Maďarsko a Česká republika si je dovolit nemůže.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechme tedy místopředsedu ČSSD reagovat, jak na názory především odborníků, kteří říkali, že daně klesají, a to přímé i nepřímé tedy.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že je potřeba si také uvědomit, že my máme sice nominální sazbu daně z příjmu právnických osob, příští rok na 19%. Nicméně ta efektivní sazba, ta skutečná sazba, kterou firmy platí je výrazně pod 17%, zejména proto, že my máme poměrně širokou možnost výjimek v rámci daňového základu pro firmy a ta daňová sazba už v roce 2007, kdy byla na úrovni 24%, tak byla vysoce konkurence schopná v rámci celého regionu. Čili tady není důvod k nějakému dalšímu snižování, vzhledem k tomu, že my jsme už před několika lety v tomto směru byli vysoce konkurence schopní, zbytečně jsme přišli o celou řadu finančních prostředků. A já bych chtěl poznamenat, víte, ty minulé vlády, ať už to byly vlády ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
My se budeme moci podívat na to, že nám naopak příjmy z daní stoupaly do loňského roku ale ...
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Jistě, ale pokud jde, pokud jde, no, tak ony stoupaly, právě proto, že byl poměrně vysoký hospodářský růst, ale ať už to byly vlády sociální demokracie, nebo ty poslední tři roky vlády pravicové koalice, ony se snažily kombinovat snižování daní se snižováním rozpočtového deficitu. Ani těm pravicovým, ani těm levicovým vládám se to nepovedlo a je evidentní, že si z těch dvou cílů musíme vybrat jeden a říci, který z nich bude prioritou. A my v rámci naší politiky jsme se rozhodli, že pro nás je v tuto chvíli prioritou snižování deficitu a nebudeme a nechceme kombinovat v těch příštích letech další pokles daní právě s tímto rozpočtovým cílem, protože v těch minulých letech se ukázalo, že to k těm trvalým výsledkům v rámci stabilizace veřejných rozpočtů nevedlo. Proto my nenavrhujeme další pokles daňových sazeb a pokud jde o nepřímé daně, opět je potřeba se na to dívat ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Už to vezměme velmi stručně. Ať necháme reagovat tu, zástupce té bývalé pravicové vlády.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
V celku. Za poslední 3 roky se zdvojnásobila snížená sazba DPH. Před 3 lety ona byla 5%, po Janotově balíčku bude 10%. To je poměrně rychlý úprk směrem ke zvyšování nepřímých daní a podle mého názoru ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pořád ale slyšíme méně než oněch zmíněných 20.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Už je to rychlejší, než si středněpříjmové skupiny mohou dovolit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych jen dodala, že například Británie, která snižovala právě DPH ze 17,5% na 15, teď uvažuje o zvýšení na 20, protože se jí to prý nevyplatilo. Nicméně, nechme teď reagovat tu pravicovou stranu.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Já bych chtěl opravit jeden mýtus, který tady probíhá, že máme nízké podnikové daně. Protože čísla mluví trošku jinak. Pokud děláme srovnání v Evropské unii při přepočtu podnikových daní na hrubý domácí produkt, tak Česká republika je na 4. místě. Na 4. místě, 4. místě odshora, od nejvyšších po nejnižší, takže my jsme na 4. místě ze 27, což svědčí o tom, že podnikové daně u nás hrají velkou roli. Takové Rakousko má skoro polovinu výnosu z podnikových daní. Takže to je jedna věc. Co se týká těch nepřímých daní, tak tam zase ty statistiky, a teď podotýkám z roku 2007, který je tak ještě srovnatelný, není ovlivněn oněmi krizemi nebo recesemi, u nepřímých daní celkově je Česká republika na 27. místě, to znamená na posledním místě v objemu vybraných nepřímých daních na hrubém domácím produktu. To znamená, že z toho je zřejmé, že ten prostor tady pro nějaké operace s nepřímými daněmi určitě je a u těch podniků se jen potvrzuje, že tam prostě už zvyšovat bychom neměli, pokud bychom neměli snižovat.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan místopředseda.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já musím, že je strašně líbivé říkat, že na západ od našich hranic jako nezvyšují daně v tuto dobu. Ono to samozřejmě dobré, protože je to samozřejmě hospodářskému oživení prospívá, ale je potřeba si uvědomit, že také oni to vykupují za cenu větších schodků, většinou Německo, také Velká Británie chystají státní rozpočty s větším schodkem než máme my. Ale my jsme v situaci, že opravdu ty naše transfery do sociální sféry jsou tak vysoké, že ten schodek bylo potřeba snížit a my jako KDU-ČSL to podporujeme.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ten rozdíl. Právě ona zmíněná Velká Británie a Německo má vysoké schodky kvůli tomu, že zachraňovaly konkrétní firmy a konkrétní banky a poslaly do nich miliardy, ale zatímco Česká republika neposlala ani korunu.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
A doufejme, doufejme do budoucna, že ten náš balíček opatření, které má samozřejmě i svoje nové náklady pro ty firmy, nebude zbytečně zbržďovat oživení té ekonomiky. Ale jsme hodně závislí skutečně na tom Německu Bavorsku, tak já věřím, že jakmile se to začne probouzet v Německu, tak i u nás bude líp.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní poslankyně.
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Já bych chtěla jenom k tomu dodat, že my samozřejmě jsme pro progresivitu u korporativních daní, a jak už to tady zaznělo, tak samozřejmě je v podstatě jednodušší převést tuto tíhu na nepřímé daně, protože ty peníze, když to řeknu velice jednoduše, od těch občanů získáte hned. Kdežto samozřejmě, pokud mají platit právnické osoby, tak tam už je to trošku problém to placení daní z nich teda dostat, protože samozřejmě všichni tady víme, že ta míra i daňových nedoplatků je u nás opravdu velká.
Půl roku práce pro stát
Předchozí zpráva
31 / 369
Další zpráva
ČT 24 | 23.9.2009 | 21:10 | pořad: Ekonomika
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se teď na daně lidí. Protože Češi do státní pokladny na daních a odvodech letos odevzdají víc než 43% svých výdělků. Přepočteno na dny, celých 163 dní v roce vydělávali jen do státní kasy. Pak teprve sami na sebe. Daně představují pro pokladnu největší přísun peněz. Pro některé pracující ale zůstávají noční můrou.
redaktor
--------------------
Den daňové svobody. Datum, kdy přestávají Češi vydělávat na stát. Od tohoto dne putuje každá koruna už jen do jejich kapsy. A o tom, jak s penězi naloží, konečně rozhodují sami.
Alena FOUKALOVÁ /13. 6. 2006/
--------------------
Já se na to dívám z pohledu toho laika, který vždycky vidí jenom to, co má v peněžence, to znamená, když mu stát každý měsíc z té peněženky něco ukrede, tak samozřejmě asi těžko si uvědomuje, že někdy v červnu nebo v červenci přijde, nebo teprve začne mít jakoby svoje peníze.
David MAREK /11. 6. 2006/
--------------------
Na druhou stranu, to co vydělávají pro stát, vydělávají vlastně také pro sebe, ale skrze veřejné služby, jako jsou hasiči, policisté, sociální dávky a podobně.
redaktor
--------------------
Letos Češi podle Liberálního institutu pracovali na stát 163 dní. Tedy o 5 dní víc než loni. Důvodem je hospodářská recese, která změnila vývoj posledních dvou let, kdy se počet dní práce na stát zmenšoval.
David MAREK /13. 6. 2006/
--------------------
Aby si lidé dokázali lépe představit, co to je složená daňová kvóta a na příkladu toho, jak se rozděluje mezi to, kolik platí státu a kdy vydělávají na sebe.
redaktor
--------------------
Česko je se svým dnem daňové svobody za průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráce s rozvoj. Nejvíc dnů na stát odpracují Francouzi. Nejméně naopak Slováci. To záleží podle ekonomů hlavně na tom, jak drahé jsou státní zakázky.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A od firemních daní jsme se dostali k daním, které se týkají každého z nás. Paní poslankyně, vy jste tady mluvila o progresivním zdanění, které by se právě mělo týkat každého z nás. Není ale oněch 163 dní, tedy do 12. června příliš dlouhá doba, kdy platíme jen na stát? Dostáváme adekvátně tomu i služby od státu?
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
No, já si myslím, že to je ta správná otázka. Podíváte-li se na výši mandatorních výdajů, což jsou služby státu, v jaké jsou výši, tak si myslím, že v podstatě je to adekvátní. Vezmeme si severské státy, které platí daleko vyšší daně a samozřejmě tam také občané očekávají služby toho stát v daleko větším rozsahu, chcete-li standardu. Takže já si myslím, že to adekvátní je.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kalousku, vy tady nesouhlasíte.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Tak, já zaprvé bych chtěl protestovat proti mýtu, že teď nemáme progresivní daň z příjmu fyzických osob. Máme ji progresivní, byť máme jednu jedinou sazbu, progresivní ji máme díky poměrně velkým slevám na dani na poplatníka i ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
My se dokonce můžeme podívat na grafiku, která porovnává příjmy 10 tisíc průměrný a 100 tisíc, abysme to doplnili.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Na poplatníka i na dítě, to zaprvé. Zadruhé, ty co volají po té vyšší progresi, to zdůvodňují vyšší potřebou sociální koheze ve společnosti. A přitom zapomínají mluvit také o tom, že na té výdajové straně rozpočtu je 70 miliard prostředků na státní sociální pomoc a 24 miliard, to znamená dohromady na sociální péči, to znamená 94 miliard pro potřebné i takzvaně potřebné, které prosím, pěkně platí kdo? Ty neplatí ty nízkopříjmoví, to platí ti vysoce příjmoví. Takže tam ta progrese je obrovská. A lze doložit, že i po těch daňových úpravách, které udělala Topolánkova vláda, jsme stále jednou, jsme stále zemí jednou z nejrovnostářtějších zemí OISD, co se týče příjmu na občana. To znamená volat po vyšší progresi, by bylo ospravedlnitelné možná tehdy, kdybysme těch 94 miliard výdajů na sociální pomoc osekali na polovinu. Pak bych rozuměl potřebě vyšší progrese a vyšší sociální solidarity a na té příjmové straně. Za této situace to ospravedlnitelné není.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
My se můžeme povídat, doložit slova Miroslava Kalouska, kdy při průměrné mzdě 10 tisíc odvede člověk měsíčně státu 1100. Průměrný plat už odvádí 5 tisíc a plat 100 tisíc odvádí 28 tisíc měsíčně. To skutečně nevypadá jako rovná daň. Není tohle dostatečná progrese?
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že ta minulá vláda udělala hodně proto, aby se zrychlilo rozevírání sociálních nůžek ve společnosti právě tím, že zkombinovala jednu sazbu daně z příjmů se stropy na sociální a zdravotní pojištění ve výši čtyřnásobku průměrného platu. Tím došlo k tomu, že skupina poplatníků s příjmem řekněme nad 90 tisíc hrubého měsíčně, se dostala do pozice, kdy ta daň začala fungovat nikoliv progresivně, ale degresivně. To znamená, ti lidé s těmi nejvyššími příjmy ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Těch 28 tisíc bylo i se započtením stropů, musím připomenout.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Ve skutečnosti platili, platili tu sazbu ještě, ještě nižší. Jinak někdy se příklady z Evropy hodí, jindy se nehodí. Tady by možná bylo dobré, kdybyste ukázali graf, který by potvrdil, že 2/3 z členských států Evropské unie mají mnohem vyšší mezní sazbu v dani z příjmů, ta se pohybuje mezi 40 až 55% v těch vyspělých zemích Evropské unie, které mají stejnou nebo vyšší životní úroveň než má Česká republika. A jinak, pokud jde o ten den daňové svobody. Já myslím, že tohle je hodně ideologicky zabarvený termín a myslím si, že veřejnoprávní televize by s ním neměla pracovat jako s objektivní věcí. Je jasné, že lidé sice platí na stát, ale současně si kupují veřejné služby, které ovlivňují kvalitu jejich života. A ta debata by měl být mimo jiné také o tom, jestli jsou ty služby efektivní a jestli jsou kvalitní a jestli jsou toho typu, které občané skutečně potřebují, čili ta hranice ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy když vezmu onu složenou daňovou kvótu, kterou jste zmínil, my skutečně máme zhruba 43%, ale pokud bych se tedy vrátila k příkladu Maďarska, které dlouho dodržovalo, dalo by se říci, nízké daně, tak to teď má 54%. Nehrozí nám něco podobného?
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že situace Maďarska je prostě jiná. Maďarsko dělalo v minulých letech velmi nerozumnou daňovou a rozpočtovou politiku. Mimo jiné také dramaticky snížilo DPH, aby je nyní teď v té krizi zase výrazně zvýšilo směrem nahoru. Já si myslím, že tady je důležité podívat se na to, porovnat celkové daňové zatížení, kvalitu služeb a především to, jestli ve společnosti existuje konsensus na tom, že má stát garantovat určité sociální standardy a určité standardy veřejných služeb. Jestli-že na tom existuje konsensus, tak tomuto konsensu je potřeba upravit složenou daňovou kvótu a celkové daňové zatížení. Nelze tyto věci oddělit a debatovat o nich samostatně. Toto spolu velmi výrazně souvisí a říkám, den daňové svobody není definován dobře, protože není to platba na stát, je to nákup služeb veřejného sektoru prostřednictvím daňových odvodů.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady vás možná podpoří KDU-ČSL.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já musím v každém případě říct, že opravdu, co se týká těchto daní u fyzických osob, tak skoro celá vyspělá Evropa kromě některých východních zemí, skutečně mají více sazeb než jsou dvě sazby, tři, čtyři a je to o tom, že ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ono vůbec ve světě je častější progresivní zdanění ...
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Celá Evropa, celá Evropa stojí na solidárním systému od začátku, ať je to zdravotnictví, ať je to sociální systém, taky v těch daních byla silně solidární systém. Samozřejmě teď byla móda, aby byla jedna sazba. Nějakým způsobem je potřeba se teď k tomu postavit a myslím, že není doba, kdyby se vrátily tady nějaké 4 sazby, to je naprosto vyloučené jako. Takže ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili trváte na těch svých dvou?
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Samozřejmě a ještě navíc se snažíme, aby nebyly vzdáleny od sebe, protože samozřejmě je tady snaha některých politických stran, jak kdyby rozdělovat společnost mezi chudé a bohaté a to si má vzbuzovat závist s v lidech. To si myslím, že je špatně. Proto ty sazby jsou blízko u sebe, jenom s tím ohledem tak, aby to umožnilo jednak společné zdanění manželů, což považujeme za dobrý, za dobrou věc a také aby tam nějaká ta míra solidarity samozřejmě tímto vznikla.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechme tedy pana Kocourka. Oni vám tady kritizují vaši rovnou daň. Co vy na to?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Já bych v první řadě tady zaznělo, že složená daňová kvóta je 42%. Není. Je 36,9 v roce 2008, v roce 2009 bude kolem 34 něco. Když jsme u té složené daňové kvóty. Do složené daňové kvóty se počítá také sociální a zdravotní pojištění. Tady bych chtěl teďka kolegy poprosit, aby mě pozorně poslouchali. Sociální a zdravotní systémy jsou podle mě nejsolidárnější systémy, které v podstatě máme. Nejsolidárnější a jsou platby prováděny prostřednictvím rovné sazby. Nebo-li rovné daně. Já si kladu otázku systémovou, proč by tomu mělo být u daní jinak než u nejsolidárnějších systémů. A z toho jsme při těch úvahách vycházeli, že pokud máme u nejsolidárnějších systémů rovnou sazbu, rovnou daň, ale to je opravdu rovná, protože nejsou ani ty odečitatelné položky, tak proč by to nemělo být u daní? Ten systém je potom přehledný, jasný, dobře spočitatelný. Je prostě naše obhajoba rovné daně. Nechceme ani nikoho diskriminovat, ani nikoho, ani nikomu pomáhat, prostě mít přehledný, jasný systém, který je pro daňové poplatníky nejvýhodnější.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kalousku, já vás poprosím, schovejte si to po reakcích odborníků. Protože určitě vám nahrajou. Davide, když se tedy teď podíváme na to, jak je to se dnem daňové svobody v jiných zemích, s námi srovnatelných? I když jsme slyšeli, že právě onen den daňové svobody je populistický a není srovnatelný, tak přeci jen, dá se to tak hezky změřit.
David BOREK, redaktor
--------------------
Zkusím to. Zkusí to moji hosté, zeptám se Petra Dufka. Jak je to s tím dnem daňové svobody v některých zemích a podotýkám, nemyslím tím rozpadlý stát v rozvojovém světě, který nemá žádné daně, protože jednoduše nefunguje. Existuje civilizovaná země, která má výraznější, výrazně nižší složenou daňovou kvótu, tudíž den daňové svobody kdysi v dubnu, v březnu, ne-li v únoru?
Petr DUFEK, analytik, ČSOB
--------------------
Tak určitě jsou takové země. Podíváme se na Spojené státy americké, to je jaksi typický příklad vyspělé země, která má poměrně nízké daně. Nicméně já si nemyslím, že by den daňové svobody byl něco jako populistický ukazatel nebo něco cokoliv jiného. Je to složená daňová kvóta přepočítaná na počet dní v roce.
David BOREK, redaktor
--------------------
Přesto jenom v České republice existují dvě organizace, které každá uvádí ten den v trochu jiný den. Není to takové trochu zlověstné znamení, které se vznáší nad tímto konstruktem?
Petr DUFEK, analytik, ČSOB
--------------------
Já si myslím, že ne, že opravdu záleží na tom, jaká data se použijí a jestli jsou už auditovaná ta konečná a nebo předběžná, přece jenom to trvá delší dobu.
David BOREK, redaktor
--------------------
Pane Romancove, když vy, předpokládám v titulu své funkce jezdíte často do zahraničí, setkáváte se s kolegy ze západní Evropy, je fenomén rovně daně, o které tady byla poměrně kontroverzní debata v dolním studiu, je fenomén rovné daně brán jako cosi východoevropského? Cosi, co není vhodné pro vyspělé západní evropské státy? Jak někteří politici, nejenom politici možná na české politické scéně tvrdí?
Marek ROMANCOV, partner, Deloitte
--------------------
Já myslím, že nemůžeme vždycky tvrdit, že to, co funguje, to, co je v západní Evropě, že to je to dobré. To co je ve východní Evropě, je to špatné. Já si myslím, že tady v tom případě ta východní Evropa je možná trochu napřed, ale je to jenom kuprospěchu věci. Já myslím, že to, co zaznělo v tom horním studiu, co je velmi důležité je, že v České republice se platí poměrně vysoké daně, z peněženek občanů utíká hodně peněz a stát poskytuje služby, a musíme si přiznat, že, aspoň já si myslím, že ty služby jsou velmi často nekvalitní a špatné, a to je taky ten důvod, proč občanům si myslím vadí vysoká daňová zátěž.
David BOREK, redaktor
--------------------
Jak se dívá David Borkovec na progresivní zdanění? Není to nakonec něco, co tak trochu umožňuje vám, lidem, kteří se zabývají daněmi, žít a týt z toho, že daně jsou jednoduše složitější, než kdyby byla rovná daň?
David BORKOVEC, ředitel pro daně, PwC
--------------------
To jste řekl hezky. I když nevím, jestli to ve prospěch daňových poradců vyznívá zrovna chválihodně. Nicméně sazba daně, respektive buď její jednoduchost, to znamená jedna sazba daně nebo víc sazeb daní, to není něco, co by tvořilo ten daňový systém. Český daňový systém je složitý sám o sobě, bez ohledu na to, kolik máme sazeb daně.
David BOREK, redaktor
--------------------
Ještě poprosím Marka Romancova o krátkou, krátké řešení tajenky, kterou naši hosté ve studiu 6 před několika minutami položili. Vrátím se přece jenom na chviličku k firemním daním. Tam padly dva úplně protichůdné názory. Jeden od zástupce ČSSD, firemní daně jsou de facto pouhých 17%, druhý názor od zástupce ODS, firemní daně jsou čtvrté nejvyšší v Evropské unii. Kde je pravda?
Marek ROMANCOV, partner, Deloitte
--------------------
Já se přiznám, že na tuto otázku asi nedokážu odpovědět, ale určitě nemůžu souhlasit s tím, že by byla efektivní sazba daně na výši 17%. Já myslím, že ta efektivní sazba daně je pořád nad úrovní té statutární sazby a myslím si, že snížení daní povede k zatraktivnění České republiky.
David BOREK, redaktor
--------------------
To byly některé odpovědi a některé otazníky, které teď posílám Michale Hergetové do studia 6.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Davide, děkujeme. Pane Kalousku, vy jste se už hlásil před tím o slovo. Teď jste tady, zdá se, souhlasil s tím složitým daňovým systémem.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Já skutečně jenom velmi stručné reakce. Zaprvé, není pravda, že máme rovnou daň, máme jednu sazbu, ale v žádném případě to není rovná daň a už vůbec ne rovná daň podle modré šance, protože ta je do praxe neaplikovatelná, ona by totiž nebyla spravovatelná. To je pověra první. Pověra druhá, není pravda, že nemáme solidární systém. Vezmeme-li progresi daně z příjmu fyzických osob a míru sociálních transferů, tak jsme jednou z nejsolidárnějších zemí na světě, co se týče transferů od těch bohatších k těm chudším. Zatřetí, to, co tady padlo, to je myslím to zásadní pro příští 4 roky. Nemáme prostor pro snižování daní, ale máme obrovský prostor pro významné zjednodušení daní ve všech 3 zásadních oblastech. To znamená nová legislativa, nová pravidla pro správu a vybírání daní a novou instituci, abychom neměli 4 správce daní a 4 kontrolory daní, ale abychom měli 1 výběrní místo, tedy i jednoho kontrolora. V tom já myslím, že většina z nás se tady shodne. A poslední poznámka k progresi. Každá daň vedle toho, že plní úkol, že plní veřejné rozpočty, má mít také jakýsi motivační či demotivační charakter v té společnosti. Zdaňuje vysokou spotřební daní líh a tabák, abychom co nejméně pili a kouřili, pokud možno. Progresivní daň z příjmů fyzických osob říká co? Více se už, více se vzdělávej, více pracuj, buď více tvořivý a budeš za to odměněn tím, že za to budeš více zdaněn. To je demotivace k tvořivosti a úsilí, nikoliv motivace.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je určitě otázka. Jsem tímto směrem. Koneckonců ony ty otázky padly už i z druhého studia, kdy oponovali oné výši firemních daní.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Tak především ta efektivní sazba 17% byla v České republice v době, kdy ta nominální sazba byla 24%. Vzhledem k tomu, že došlo k jejímu snížení, pak jsem přesvědčen o tom, že efektivní sazba je dneska mnohem nižší, než 17% vzhledem k tomu, že nedošlo k zúžení daňového základu, on je stále stejně široký ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom vysvětlete nám, jak docházíte k té efektivní dani, protože skutečně většinou to efektivní zdanění nad onou sazbou.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
To byla analýza společnosti Deloitte, která byla zveřejněná v roce 2006 a která hovořila o této efektivní sazbě daně z příjmů. To není výmysl sociální demokracie. Pokud jde o míru progrese a její motivační či demotivační vliv. Progresivní daň přece počítá s tím, že existuje nižší sazba pro lidi s nízkými a středními příjmy a přece právě v této příjmové kategorii musí působit ta motivace. Jestliže lidé mají nižší a střední příjmy, tak je důležité, aby platili nižší sazbu daně z příjmů právě proto, aby je to motivovalo k ekonomické aktivitě a k vyšší ekonomické aktivitě. My jsme tady u nás měli dva roky jednu sazbu daně z příjmů, já jsem neviděl žádné pozitivní dopady. Ekonomika zpomalila, veřejné rozpočty se vyčerpaly, šly podle mého názoru, tam nebyly žádné prokazatelné pozitivní efekty, která je by jedna sazba daně z příjmů přinesla a podle mého názoru návrat k několika pásmům je logická věc, která pomůže sociální soudržnosti a zvýší motivaci nízko a středněpříjmových skupin, aby byly ekonomicky aktivní.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Skutečně je to tak, pane Kocourku?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Tak, já myslím, že z logiky věci plyne skoro pravý opak, co tady říkal pan místopředseda Sobotka. Přece, když je tam určitá progrese a různé sazby, tak já nemám žádnou motivaci pracovat víc, abych byl zdaněn v té vyšší sazbě, to prostě, to je pro mě bariéra, to se budeme lišit. A jinak obecně k těm individuálním sazbám. To je opravdu velký spor. My si myslíme, že lidská aktivita by opravdu měla být zdaňována jen v nejnutnější nutné míře tak, aby odrážela tu základní solidaritu. Na solidaritu tu máme prostě jiné systémy, ty nechť tu solidaritu plně odrážejí.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já bych jenom podotkl, že se tady opomíjejí ty spotřební daně a myslím si, že právě už zmiňovaný tvrdý alkohol a na cigarety je zrovna z možností, kde zcela určitě by to mohlo jít nahoru. Já jsem se ptal pana ministra Janoty, proč například navrhuje ve svém balíčku navýšení tvrdého alkoholu u půllitru o 2,50. Já se přiznám, že jeho argumentace, že se domnívá při vyšším zdražení, že by se mohlo jednat o zvýšení pašování ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Černý trh ...
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já nevím, když si uvědomíte, že zhruba půllitr rumu běžného Tuzemáku stojí někde kolem 130 korun, tak jestli to je 132,50 nebo 135 si myslím, že asi nepovede k nějakému zvýšenému pašování a ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili, vy byste byli pro zvyšování těch spotřebních daní u, z luxusu, řekněme?
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Ano, u tvrdého alkoholu zcela určitě zvýšit daň.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní poslankyně ještě krátce vás.
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Já jsem teď jenom velice krátce chtěla reagovat na to vrácení se k těm několika pásmům progresivní daně u fyzických osob. Já si myslím, že zejména v této době si myslím, že bychom měli více dbát na vyšší progresivitu právě proto, aby byla i vyšší míra solidarity. Protože myslím si, že to je momentálně to podstatné.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Já teď děkuju. Pojďme dál.
Optimální zdanění firem: 20%?
Předchozí zpráva
32 / 369
Další zpráva
ČT 24 | 23.9.2009 | 21:10 | pořad: Ekonomika
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
My se teď podíváme znovu do virtuálního studia, protože ekonomové z Institutu rozvoje podnikání při vysoké škole ekonomické vypočítali, jak vysoké daně by v Česku měly podniky platit, aby se jim nevyplácelo se daním vyhýbat. Slovo už má opět Veronika Kubíčková.
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Daně z příjmu právnických osob. Jak se za posledních 10 let vyvíjely? Ještě na konci minulého tisíciletí každá firma ze zisku odváděla státu 35%. Pak se daňová sazba po 4 roky zastavila na 31%. V následujících letech přišel pokles až ke 20%. Pro příští rok se počítá s dalším snížením. A jak vysoko by daň z příjmů pro právnické osoby podle ekonomů měla být, aby přísun peněz byl co nejvyšší?
Miroslava KŘÍŽEK, ředitel, Institut rozvoje podnikání, VŠE
--------------------
My jsme dělali analýzu na optimální míru daní u daně z právnických osob, která už několik let vytrvala klesá. Je to trend, který kopíruje celosvětové trendy, je dobře, že i u nás v České republice se těchto trendů a ekonomických směrů držíme. Naše výsledky dávají číslo něco kolem 19,9% u daně z právnických osob. Nicméně my se přikláníme k dani ještě o něco nižší.
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Aby vůbec bylo co danit, musí být firma v zisku. Právě proto se ministr Janota v letošním i příštím roce obává velkého výpadku na straně daňových příjmů. Na kolik si vůbec stát na firemních daních přišel v minulých letech? Každoročně s malými výkyvy podniky do rozpočtu posílaly víc a víc. Zatímco v roce 2005 to bylo něco přes 144 miliard, loni už daňový výnos překročil 187 miliard korun. A když k daním z právnických osob přičteme i daně nepodnikatelů, ostatní odvody a nepřímé daně a v potaz vezmeme i růst cen, vidíme, že už v roce 2006 příjmy rozpočtu překročily bilion korun.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, teď jsme viděli čísla, o kterých já už jsem tady mluvila, a to, že právě příjmy z daní právnických osob spolu se snižováním sazby rostl. Vy jste naopak říkal, že to ubíralo státní pokladně peníze.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
No samozřejmě, protože my jsme i za naší vlády jsme snížili sazbu této daně v době, kdy já jsem nastupoval na ministerstvo financí ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsme také viděli.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Tak byla 31%. Na konci byla 24%. To, že výběr rostl souviselo s tím, že v té době česká ekonomika rostla o 5 až 6 % bodů, neklesala o 5 % bodů jako v letošním roce ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili podle vás by to rostlo ještě výrazněji, pokud by daň byla vyšší?
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Čili, v té situaci, v té situaci, my pokud bychom korporátní daně v tomto období vůbec nesnížili a ponechali je na 31%, tak by to pravděpodobně neovlivnilo rychlost hospodářského růstu, ale inkasovali bychom možná o několik desítek miliard korun víc na příjmech státu a je dobré si uvědomit, že i teď, když prožíváme krizi, tak ty její dopady na firmy jsou velmi rozdílné. A máme tady ještě pořád energetické monopoly nebo dominantní firmy, máme tady banky, jejichž zisky se snížily velmi nepatrně v České republice a tam by samozřejmě určité zvýšení korporátní daně, my navrhujeme 2%, to není žádné drama, tak by mohly vést ke zlepšení příjmu státního rozpočtu, ne sice hned v tom příštím roce, ale nepochybně v roce 2011 a ten rozpočtový problém, který nám tady hospodářská recese zanechá, se nebude týkat jenom roku 2010, ale bude bohužel promítnut i do hospodaření státu v dalších letech.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
On je určitě problém v tom, že vy nemůžete zdanit pouze ty banky, které jsou ziskové, popřípadě ČEZ, který je ziskový, ale vy musíte zdanit všechny firmy a tady je spousta firem, které krachují. Paní poslankyně ...
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Firmy, které krachují, ovšem nejsou většinou v zisku.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Popřípadě, které mají ztrátu, a ty také neodvedou nic. Paní poslankyně, přesto byste zvyšovala daně firmám?
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Ano, my budeme i toto dokonce navrhovat naším pozměňovacím návrhem, že budeme zvyšovat progresi korporativní daně a samozřejmě chceme pro ně dvě sazby, to znamená nižší sazbu pro menší podniky s nižším obratem a samozřejmě pro ty velké podniky, jak už tady bylo řečeno, tu sazbu samozřejmě navýšíme.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pánové, teď určitě budete chtít slovo všichni. Ale vezměme to od těch menších. KDU-ČSL.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Zcela určitě. My jsme měli v programu, který se týká, ať dlouhodobě, nebo teď to období recese, že by se daně neměly zvyšovat, dokonce u DPH jsme říkali, že to vidíme až jako na posledním místě a jsem smutný z toho, že nakonec tedy v tom balíčku zvýšení DPH je, ale beru jako, že to je shoda všech ostatních politických stran. Protože každé zvyšování daní znamená v tom podnikatelském sektoru zvyšování nákladů a znamená to, že samozřejmě budou hledat úspory tak, aby přežily a mimo jiné by mohly začít více propouštět.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Tak nežijeme na pustém ostrově. To znamená míra naší korporátní daně by měla být taková, aby českým výrobcům a českým exportérům nedělala konkurenční nevýhodu vůči zahraniční konkurenci. Z tohohle hlediska by bylo optimální ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili těch 19% je podle vás optimální?
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Z tohohle hlediska by bylo optimální snížit to ještě tak o 2, 3 body, ale to prostě v tuhle chvíli to rozpočtová situace neumožňuje ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Sám jste před chvílí říkal, že není prostor pro snižování ale pro zjednodušení.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Říkám, říkám není prostor pro snižování, neumožňuje, ale v každém případě bych se bránil zvyšování. Jednak z toho důvodu konkurenceschopnosti a zadruhé z důvodu motivace, aby mi neutíkali přes ovšvary, popřípadě, aby si nedělali daňové rezidentury v jiných zemích. Ta Zeměkoule je dneska strašně malá a ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Na tohle se podíváme, to vám slibuji, protože přesně na daňové ráje se budeme dívat.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
To je, to je, to je totiž úplně stejné, jenom stručnou reakci na tu spotřební daň, pan ministr Sobotka měl tu samou zkušenost jako já, jaká má Eda Janota, že prostě každé prudké skokové zvýšení spotřební daně z tabáku nebo z lihu mělo za následek nižší výběr té daně, to tak prostě je. Ten svět je, ten svět je takhle ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A tady se vracíme právě k tomu výběru, výběru z daní ...
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
A je to dokonce, je to dokonce u korporátní daně.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme slyšeli, že jsme možná přišli o desítky, my jsme možná přišli o desítky miliard, kvůli tomu, že se snižovala daň. Obhajte si to, proč se snižovala daň.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Tak zaprvé, já bych chtěl říct, pan místopředseda Sobotka tady řekl, že daň by se zvýšila o 2%, to je zanedbatelné. No, tak zaprvé, když vycházíme ze sazby 19%, tak 2% to je skoro jedenáctina, aby bylo jasno teda ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Sobotka zmínil 31%, nevím jestli se tedy nepřeřekl ale ...
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Ne, ne, ne ...
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Že oni navrhují o 2%. Já říkám v 19% to nejsou 2%, ale prostě to je skoro desetina, takže o desetinu by se tímto návrhem zvýšily podnikové daně, aby bylo jasno ten rozměr. Jinak co se týká sazby versus výběru. Je zajímavé, že když se snížila mezi rokem 2005 a 2006 sazba u daně z příjmu právnických osob z 24 na 21, tak došlo asi k dvacetimiliardovému nárůstu výběru daně v roce 2006.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebylo to skutečně jen tím, že tady byl ten růst ekonomický?
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Důsledkem růstu, rekordní růst.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Nebyl tak úplně rekordní růst, nebyl tak úplně rekordní růst. Ten rekordní růst byl v roce 2007 a otázka, dobře ...
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Šest.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Dobře, tak přesto, přesto v roce 2008 by výběr podnikových daní vyšší než v roce 2006 a došlo opět k poklesu o 2 % body, aby bylo jasno.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady je ideální nechat to rozsoudit tedy nepolitické hosty. Davide, jak vidí odborníci to optimální zdanění a to, o kolik by stát získal stát na daních, pokud by nechal vyšší daně?
David BOREK, redaktor
--------------------
Zkusím se zeptat. Pane Borkovče, existuje opravdu cosi jako optimální míra zdanění? Pryč s politikou, pryč s tím, že to je samozřejmě bytostně politický spor, ale existuje tady cosi jako robotický, robotická rovnice, algoritmus, který by ukázal ideální míru takovéhoto zdanění v České republice teď tak, aby příliš vysoké daně nevytlačovaly firmy a i lidi směrem k šedé ekonomice?
David BORKOVEC, ředitel pro daně, PwC
--------------------
Já, přiznám se, pochybuji o tom, jestli existuje nějaká zcela optimální sazba daně, respektive existuje a je to 0. Myslím si ale, že to je příliš idealistický, idealistická představa, že bysme měli nulovou daň. Já jsem viděl tu studii VŠE. Myslím si, že to bylo pěkně sofistikovaně zpracované, nicméně myslím si, že život nelze tak jednoduše měřit na základě rovnic. 20 procent je poměrně rozumná sazba, 19 taktéž. Myslím si, že rozhodně sazba by se neměla zvyšovat, protože Česká republika by utrpěla poměrně významnou konkurenční nevýhodu.
David BOREK, redaktor
--------------------
Pane Dufku. Jedno číslo ideální, míra zdanění?
Petr DUFEK, analytik, ČSOB
--------------------
Myslím si, že nikdo odpovědný nemůže říct ideální číslo a každopádně firmy jsou flexibilní, takže co se jim vezme na zisku, vezmou si na zaměstnancích.
David BOREK, redaktor
--------------------
Pojďte, prosím, pánové, ještě velice stručně rozsoudit 1 spor, který se před chvíli rozhořel ve studiu, a to je ono dědictví posledních 3 let a snižování, konkrétně snižování firemních daní a konkrétně rovná daň u příjmů fyzických osob. Byl tam jakýsi efekt, pane Romancove? Byl tam jakýsi efekt, který by opravdu opravňoval k tomu, že pokles daní znamená vyšší výběr, protože jednoduše lidé více a rádi ty daně platí?
Marek ROMANCOV, partner, Deloitte
--------------------
Já myslím, že určitě ano. Určitě se dá říci, že to snížení daní především u fyzických osob vedlo k tomu, že pro fyzické osoby byl menší problém platit daně, a to si myslím, že je zároveň nutné říct, že spousta zahraničních investorů se rozhodla investovat do České republiky především z důvodu nízké zátěže pro fyzické osoby.
David BOREK, redaktor
--------------------
Je to možné, pane Dufku, říci takto? Opravdu oproti politikům, kteří se neshodnou dole ve studiu, vy byste se shodnul v tom, že toto byl jednoznačný efekt posledních let?
Petr DUFEK, analytik, ČSOB
--------------------
Já si myslím, že ta čísla reálná to jednoznačně potvrzují.
David BOREK, redaktor
--------------------
Odpovědi mých hostů znáte. Michalo, teď je čas nechat možná promluvit tvé hosty, reagovat, posunout naši debatu dál.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Skutečně. Slyšeli jsme názory. Pane Kocourku, asi vám udělaly radost.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Tak já to nedělám kvůli radosti, ale prostě taková jsou fakta, prostě ukázalo se ve srovnání s rokem 2006 a 2008 při poklesu sazeb je větší výběr na daních, to je jedna věc. A já nevím, jestli ještě dneska v tomto studiu budeme mluvit o další podstatné věci, která souvisí se zdaněním, a to jsme tady zmiňovali, to je sociální a zdravotní pojištění, protože to je také podstatná složka, která zatěžuje ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Kterou jste zahrnovali do té složené daňové kvóty.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Zatěžuje naše peněženky.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili v té jsme podle vás příliš přísní?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Tam jsme na tom, a to bych řekl, že je největší problém, že u nás existuje opravdu obrovské zdanění práce, a to se ukazuje jako největší břemeno. My se tady dohadujeme o sazbách takových nebo makových, ale prostě u zdanění práce jsme opravdu skoro šampioni Evropy, zejména co se týká zdanění nebo příspěvku podniků, kde jsme na 3. místě a myslím, že to nepřispívá k naší konkurenceschopnosti, a to by mělo být téma k diskusi.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc jsme slyšeli i názor, že o co zaměstnavatelé přijdou na příjmech, vezmou si na zaměstnavatelích, na zaměstnancích, pardon.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Ne. Já si myslím, že především platí, že tady nikdo ani z analytiků neuvedl žádné konkrétní číslo, které by potvrzovalo, že rovná daň tedy znamenala nějaký úspěch z hlediska vývoje české ekonomiky.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Kalousek by se určitě ohradil, že nemáme rovnou daň.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Korporátní, korporátní daně byly v roce 2007, 24 procent, pak začaly klesat, ale ve stejném období zpomalila ekonomika, začala růst nezaměstnanost a to, že byly vyšší daňové příjmy v roce 2008, byl důsledek ještě odrazu vývoje ekonomiky v letech 2006, 2007, prostě ty korporátní daně mají logické, logické zpoždění.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. A to, co vy teď říkáte, zase odrazem vývoje ekonomiky 2008, 2009.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Pokud jde o rozhodování zahraničních investorů, tak výše daňových sazeb nebo vedlejší náklady práce jsou někde na 4., na 5. místě z hlediska toho, podle čeho se investoři rozhodují. Pro Českou republiku je klíčová poloha, je klíčová blízkost Německa, těch vyspělých trhů v rámci Evropské unie, je klíčová vzdělanost, kvalifikace pracovní síly, cena práce jako takové a ta není ovlivněna jenom těmi vedlejšími náklady a pak je teprve daňové zatížení, čili jestliže je něco faktorem číslo 5 z hlediska rozhodování zahraničních investorů, tak si myslím, že by to mělo hrát obdobnou roli i také v našich debatách. Na jedné straně ano, daně jsou důležité, ale stejně tak je důležité a možná důležitější z hlediska zahraničních investorů, investovat do kvalifikované, vzdělané pracovní síly, která bude jazykově vybavena, která bude flexibilní.
Útěky do daňových rájů
Předchozí zpráva
33 / 369
Další zpráva
ČT 24 | 23.9.2009 | 21:10 | pořad: Ekonomika
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se, jestli to tedy našim firmám stačí, protože mít úspěšnou firmu a milionové zisky a státu nedat ani korunu, o tom sní určitě každý podnikatel a někomu se to i povede. Totiž stačí přestěhovat firmu za hranice Česka, do některého z takzvaných daňových rájů.
redaktorka
--------------------
Hlavně státy Karibiku, jako Bahamy nebo Panenské ostrovy, ale i mnoho dalších je považováno za daňové ráje. Země, kde se buď daně vůbec nevybírají, nebo jsou jen symbolické. Většina z nich odmítá spolupráci s národními úřad proti daňovým únikům nebo proti praní špinavých peněz. Největším světové ekonomiky na ně proto vyvíjejí stále větší tlak a většina z nich se tak ocitá na černých listinách světových organizací.
Angel GURRIA, generální tajemník OECD /7. 4. 2009/
--------------------
Nebudeme země finančně postihovat ani na ně neuvalíme embargo. Chceme posilovat soudní pravomoce. Otázka sankcí není už relevantní.
David HAMPL, ředitel reklamní agentury /15. 9. 2009/
--------------------
Pokud máte na to takovou tu šťávu a chcete, já bych klidně firmu přestěhoval někam, ale já zas nemám takový obraty, abych měl někde sídlo na Kajmanech a měl tříprocentní daň třeba, že. Kdybych měl takový obraty, tak určitě. Stoprocentně jsou věci, jak se to dá řešit. Stojí to pár dolarů ten přesun.
redaktorka
--------------------
Odvést mnohamiliardové zisky může být za pomoci zkušených právníků skutečně hračka. Majitel společnosti například v Česku koupí značku firmy třeba na Seychelách a převede tam sídlo společnosti. Celé to trvá nanejvýš několik hodin. A v peněžním ráji platí, že za zisky, které přišly na konto sídla firmy z ciziny, v tomto případě z Česka na Seychely, se odvádí nižší nebo nulové daně.
Tomáš PELIKÁN, jednatel, právník, Terrinvest
--------------------
Nedá se říct, že by se to vyplatilo podnikatelům, kteří mají zisk 100 tisíc korun ročně. Ty zisky tam musí být pochopitelně mnohem vyšší.
redaktorka
--------------------
Daňové ráje registrují už víc než 9 tisíc českých firem, což jsou zhruba 3% ze všech tuzemských společností, ale často sem míří i firmy, které mají potíže se zákonem. Příkladem je dvojice trestně stíhaných podnikatelů Radovan Krejčíř a Viktor Kožený. První z nich se zabydlel na Seychelách, druhý na Bahamách.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak jsme mohli vidět, tak skutečně nemusí jít jen o Seychely a Panenské ostrovy, ale úplně nejoblíbenějším státem pro české firmy je Nizozemsko, kde stačí mít dobře nastavenou strukturu firmy a dá se velmi ušetřit na daních. Kde je ta hranice, která motivuje firmy?
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Já bych rád, kdybychom teď to oddělili na 2 typy zemí. Na typy zemí, které jsou skutečně daňové ráje, kde se často perou nelegální peníze ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Seychely, Panenské ostrovy.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
A kde si troufnu říct, a teď to řeknu velmi ješitně, ale ona je to pravda, že rada ministrů financí pod mým předsednictvím udělala obrovský kus práce z hlediska tlaku na tyto daňové ráje a z hlediska výměny informací. Tam se to skutečně významně posunulo, protože tam dochází často k nelegální činnosti. Jiná věc jsou zcela legální rezidentury jako je právě ono Nizozemsko nebo Kypr, velmi oblíbené místo, kde naprosto legálně mohou české firmy nahlásit svoje sídlo a my přicházíme o ty daně a musíme obojí. Musíme zaprvé snížit daňovou sazbu nebo mít tu daňovou sazbu dostatečně nízkou, aby ta motivace utíkat nebyla tak vysoká, protože samozřejmě to má nějaké náklady, tyhle /nesrozumitelné/ struktury a bude-li tady dostatečně nízká sazba, já si myslím, že těch 19 už se tomu začíná blížit, i když optimální by bylo ještě o pár bodů méně, no, tak samozřejmě ta motivace utéct není taková. A ten druhý důvod, který je možná ještě větší, než samotná výše sazby, je jednoduchost toho systému. V tom samozřejmě Holandsko i Kypr mají před námi obrovský náskok a tam my máme obrovský dluh, abychom dokázali ten systém výrazně zjednodušit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní poslankyně Vostrá, co vy na to říkáte? Jak si tedy ty firmy můžeme udržet? Jak je můžeme motivovat, aby neutíkaly?
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
No, tak já teda si myslím, že hlavní ten důvod, proč ty firmy utíkaj právě do těch zemí, jako je Kypr, teď nemluvíme opravdu o těch daňových rájích, kde kolikrát se perou peníze různě nabyté.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvme o tom Nizozemsku a Kypru.
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Takže tak, takže když se vrátíme k té druhé kategorii zemí, tak já si myslím, že tam opravdu tím důvodem je jednoduchost. Jednoduchost při placení daní, výpočtu a tady bych jenom připomněla, že v podstatě předcházející vláda toto měla i ve své smlouvě s občany a bohužel, přiznejme si, že zrovna na tomto poli se to příliš nezdařilo.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ještě krátká reakce člena bývalé vlády.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak já si myslím, že se rozpracovalo takzvané jednotné inkasní středisko. Já doufám, že co nejdříve k tomu dojde, že se sloučí veškeré výběry tak, aby, jak zaznělo, aby byl 1 kontrolor, 1 výběrčí, 1 správce daně ve všech, ano zjednodušení aby začalo platit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A to zjednodušení skutečně začne působit. Podívejme se tedy na názory lidí, kteří s daněmi pracují dnes a denně. Davide, kde oni vidí tu hranici té motivace pro firmy, aby zůstaly v České republice a neutíkaly?
David BOREK, redaktor
--------------------
Tak se pojďme zeptat a začněme panem Romancovem, který nepochybně se střetává dnes a denně, nebo každopádně alespoň jednou za týden, s fenoménem toho, že firma váhá, jestli zůstat v Česku nebo ne.
Marek ROMANCOV, partner, Deloitte
--------------------
Tak já myslím, že je to minimálně dvakrát týdně, ale každopádně přestěhovat firmy do daňového ráje je velmi složité. Tam bysem si dovolil trošku rozporovat to, co zaznělo v té reportáži, že to přestěhování není až tak jednoduché a není to jenom o změně sídla, což udělají právníci. Na druhou stranu je to realizovatelné a jakmile ta firma realizuje velké obraty, velké zisky, tak to pro ni může být velmi atraktivní.
David BOREK, redaktor
--------------------
Zkušenost Davida Borkovce. Jsme my v té fázi, kdy spíše dvakrát do týdne za vámi přijde někdo a chce ven a nebo dvakrát do týdne za vámi přijde někdo a chce dovnitř, tedy do českého daňového systému?
David BORKOVEC, ředitel pro daně, PwC
--------------------
Tak naštěstí je to ten druhý případ. Spíše firmy chodí do České republiky než by z ní odcházely. A já bych tady kraťoučce jenom zmínil, že problém české daňové legislativy není jenom v té jednoduchosti, ale hodně je to o té předvídatelnosti. Bohužel změny, a nejsou to vždycky změny k dobrému, jsou příliš časté na to, aby zahraniční investoři považovali Českou republiku za daňově stabilní zemi, a to je jeden z důvodů, proč buď nepřicházejí, nebo ty, co jsou již zde, tak odcházejí.
David BOREK, redaktor
--------------------
Mimochodem, padlo v našem rozhovoru ve Studiu 6 jisté rozlišení mezi v uvozovkách počestným daňovým rájem a tím druhým, kde se perou špinavé peníze. Nehrozí, že Evropská unie svými regulacemi a regulemi teď vylije s vaničkou i dítě, že jednoduše bude poškozovat a znevýhodňovat i ty země, které ve vší počestnosti se rozhodly daňově konkurovat?
Marek ROMANCOV, partner, Deloitte
--------------------
Já myslím, že, já myslím, že, já myslím, že ne, protože ta daňová soutěž v rámci Evropské unie bude nadále pokračovat a je to tak určitě v pořádku.
David BOREK, redaktor
--------------------
Pane Dufku, váš názor.
Petr DUFEK, analytik, ČSOB
--------------------
Já si myslím, že Evropská unie není v krátkém čase schopna sjednotit svoje přímé daně, je to možné jenom u daní nepřímých, takže nepředpokládám, že by tam došlo k jakémukoliv pokroku.
David BOREK, redaktor
--------------------
To byla další sada našich odpovědí. Často možná s otazníkem nebo s jistou kontroverzí. Od toho je studio 6, od toho je Michala Hergetová, od toho jsou politici, předávám slovo.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechno jsem si to poznačila, Davide, děkuju. Slyšeli jsme, že to není tak jednoduché, ale že firmy spíš zatím do České republiky přicházejí, ale máme tady příliš časté daňové změny, aby to pokračovalo, takže co firmám, nejenom těm českým, slíbíte, aby se jim tady zaprvé líbilo, když už tady jsou a popřípadě je to sem nalákalo?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Tak já myslím, že dlouhodobě tvrdíme to samé, že chceme vytvořit optimální daňové prostředí a teď se chceme spíš zaměřit na zkvalitnění, zkvalitnění toho prostředí než parametrické změny, takže to je náš úkol.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili skutečně žádné hýbání s daňovými sazbami?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Pokud možno ne a případně signalizovat nějaký plán hodně do budoucna a pak jej dodržet.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já se musím přiznat, že hlavně myslím také na ty domácí podnikatele a přiznám se, že jako člověk z praxe na krajském úřadě, tak vím, že jsem překvapen, jaké množství různých příloh musí přikládat při výběrovém řízení. Já si dokážu představit a navrhujeme to, jako KDU-ČSL, že by formou 1 čestného prohlášení mohly být nahrazeny všechny přílohy, které jsou dnes běžně dostupné z veřejných různých databází.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Zjednodušení?
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Velmi zjednodušeně klíčový úkol je zjednodušení a zpřehlednění a myslím si, že pro následující 4 roky, aspoň co se týče za nás, lze říct, že nemáme v úmyslu jakkoliv parametricky hýbat sazbami s jedinou výjimkou, s úvahou o přibližování sazeb DPH k sobě.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane místopředsedo, od vašeho předsedy jsme dnes slyšeli přesně opačný názor, a to hýbat se sazbami.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Tak já myslím, že to není žádné tabu a podle vývoje ekonomiky a vývoje státního rozpočtu je potřeba občas s těmi sazbami pohnout, koneckonců takzvaný Janotův balíček není nic jiného, než pragmatická reakce na vývoj státního rozpočtu, ale co udělat pro zlepšení podnikatelského prostředí, 1 inkasní místo. To je, myslím, projekt, který by se měl dotáhnout od konce co nejrychleji. Podle mě by během 4 let to 1 inkasní místo prakticky už mohlo pro lidi fungovat. Druhá věc je neschvalovat daňové změny většinou jednoho hlasu, protože když se schvalují většinou jednoho hlasu, tak potom mají velmi krátké trvání. Za třetí využít elektronickou komunikaci plně pro komunikaci s daňovými úřady. Dneska ta možnost je, ale je velmi málo využívána. A poslední bod je jednoduchý. Sjednotit interpretaci a výklad. U nás to probíhá velmi klopotně, pomalu, skrze judikaturu správních soudů nebo Nejvyššího správního soudu. My potřebujeme, aby i daňová správa byla schopná ve větším okruhu konkrétních případů a konkrétních vztahů dávat závazná stanoviska, se kterými potom už firmy budou moci počítat jako s něčím, co když budou aplikovat, tak se nedostanou do rozporu s českým právním řádem, a to, si myslím, že i pro investory by byla důležitá informace.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní poslankyně Vostrá přikyvuje.
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
My, ano, já přikyvuju. My samozřejmě máme v plánu změnit sazby tak, jak už jsme tady naznačili, na více progresivní a jednak si myslím, že samozřejmě se shodnu asi s řadou svých kolegů. Zjednodušit, zprůhlednit a jednotný výklad.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tady se zdá, že se shodnete. Zvláštní je, proč se nám to pořád nedaří. Pojďme dál. Když říkám pojďme dál, tak se pojďme tedy podívat na to, co nás čeká a co kdo bude prosazovat. Pane místopředsedo, vrátím se k vám. Slyšeli jsme, že se podnikatelům nelíbí, když se jim neustále něco mění, ale vy chcete ty sazby zase vracet, takže zase změna. Není to chyba jenom kvůli tomu, teď nemluvím o té sazbě, o té výši, ale právě o té změně.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Tak já myslím, že život je o změně a je potřeba se změnou počítat. Důležité je, aby ty změny se neodehrávaly skutečně příliš často a ze dne na den. Loni například byla prosazena sleva na sociálním pojištění, v letošním roce se bude zase rušit, ten Janotův balíček obsahuje možná desítku změn, konkrétních změn daňové oblasti, které jsou poměrně výrazné, ale to, co je klíčové, je uvědomit si, že ty daňové změny tak, jak prošly v České republice před 3 lety, tak byly prosazeny většinou 1 hlasu bez snahy hledat nějaký širší společenský konsensus ani na politické scéně, ani v tripartitě ty věci nebyly dostatečně dohodnuty a já myslím, že to je velké memento do budoucna. Ať tady bude jakkoliv silná vládní většina, je důležité, aby hledala shodu v opozicích, s opozicí na těch základních parametrech daňového systému a já myslím, že ta debata o daních, ta dnešní debata ukázala, že ona do značné míry dozrála. Už tady nemáme populistické návrhy na snižování daní pro všechny tak, jak jsme měli tady před 3 lety ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale celkem jste se shodli na zjednodušování, což se mi líbí.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Když byla minulý volební kampaň, čili je evidentní, že jednotlivé politické strany už dospěly k realistickému pohledu na daňovou politiku a to by nám mohlo ty debaty po příštích volbách do Poslanecké sněmovny výrazně usnadnit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale bude to čím dál tím těžší, pokud se nám budou vlády měnit každé 2 roky, protože ta stabilita tady nebude.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Myslím si, že ty, že i ty pohyby, i ty pohyby budou menší. Ty pohyby v rámci změn v daňovém systému budou menší. I to ukázala i ta dnešní debata. Tady už se nebavíme o změnách v řádech, já nevím, 10, 15 procent, ale bavíme se o procentu, o 2 procentech, ať už jde o přímé nebo nepřímé daně, čili podle mého názoru se ten systém usazuje a bude záležet na tom, jak velký rozsah veřejných služeb budeme chtít financovat v příštích letech a podle toho se také musí nastavit celkové zdanění.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady to je určitě otázka na pana Kalouska a Kocourka.
Miroslav KALOUSEK, exministr, ekonomický expert strany /TOP 09
--------------------
Já si dovolím zdvořile nesouhlasit, že jsme se sjednotili v realistickém názoru na daňovou politiku. Slyším-li z támhle té strany stolu, že chcete ty daně zvyšovat, rozumím tomu, že realistické je, že už není prostor dále je snižovat, ale velmi se bráním zvyšování. A ono je složité dosáhnout toho parlamentního konsensu, kdy i v případě, kdy ten návrh je nepolitický, nekoresponduje s našimi volebními programy, shodne se na něj jednomyslně vláda, složená z ministrů za vaše obě 2 strany, shodne se na ně tripartita, předseda odborů s předsedou zaměstnavatelských svazů stojí vedle sebe a říká: "My chceme, politici, přijměte to jak to stojí a běží," když nakonec váš pan předseda stejně bouchá pěstičkou do stolu a říká:" Ne, já to chci jinak," tak ono se pak ta shoda hledá opravdu těžko. Já bych hrozně rád, kdybychom uměli ctít aspoň tu dohodu z té tripartity.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se teď na další názory. Pane Kocourku, skutečně jste se tady shodli na tom, že máte stejné názory na daně?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Já s kým?
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Všichni. 5 zástupců parlamentních stran.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
No, to já myslím, že to by si musel divák pustit tu televizi teď, protože já myslím, že se jasně ukázalo, že těch názorů je několik, že jsou v podstatě zleva, zprava, že je to otázka přístupu a divák nechť si vybere, co mu víc sedí, co mu dává větší logiku.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se tedy vrátíme k tomu, k té dohodě teď, tak jaká je ta dohoda? To je dohoda jen na oko a skutečně bude už zítra v parlamentu velká hádka? No, paní poslankyně.
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
No, já nevím, jestli je dohoda jenom na oko, protože ve sněmovně kolikrát zaznělo, že některé strany učinily dohodu, teď mluvím o těch dvou největších a pak najednou se obviňovaly kdo tu dohodu porušil. Já jenom chci říct, že co já vím z naší strany, a tady bych reagovala na to rčení, že DPH že se shodlo, že teda o 1 procento. Já bych chtěla říct, že my jsme samozřejmě na tento návrh nepřistoupili a řekla bych, že v podstatě naším vstřícným krokem bylo to, že nebudeme navrhovat snížení tak, jak už jsme několikrát chtěli pro ten příští rok, že prostě tuto daň chceme zachovat ve výši snížené sazby 9 procent, a to já beru z naší strany jako vstřícný krok.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, ale čeká nás zítra ve sněmovně nějaké překvapení? Nějaké pozměňující návrhy?
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Pozměňující návrhy určitě čekají.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že ale to je přece demokracie. Už tady nemáme ani komunistický režim, ani Národní frontu, máme tady demokratický parlamentní systém a je logické, že jednotlivé politické strany se budou dívat na ty návrhy ze svého úhlu pohledu. To, co poběží do poslední chvíle, budou politická jednání tak, abychom zvýšili průchodnost toho takzvaného Janotova balíčku s co nejmenšími negativními dopady na schodek státního rozpočtu a sociální demokracie je připravena do poslední chvíle jednat tak, aby ten balíček mohl projít, ale není možné, aby prošel bez jakýchkoliv změn, čili to, co já nyní mohu říci, je, že pokud ten balíček projde, tak nebude stejný tak, jak ho předložila Fischerova vláda, ale bude nutné najít určitou shodu na jeho úpravě a my máme své preference a myslím si, že spíše dojde k úpravě v té nedaňové oblasti, v oblasti škrtů v sociální oblasti ...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili zůstáváme u porodného a rodičovského.
Bohuslav SOBOTKA, místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Tam si myslím, že pokud jde o ty sociální transfery, tak tam dojde k největším změnám.
Pavel HORÁK, místopředseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já musím říct velice krátce, že KDU-ČSL je připravena, pokud nebudou žádné pozměňující návrhy, hlasovat pro balíček tak, jak je. V případě ale, že se tam spustí lavina pozměňujících návrhů, tak samozřejmě my také se domníváme, říkal jsem to i panu ministru Janotovi, že nerozumíme tomu proč se například nešáhlo také do sféry, s prominutím, jestli říct hospodářství, a to je otázka hracích automatů, kde se určitě najde řada slušných peněz.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. My určitě budeme zítřejší jednání ve sněmovně pozorně sledovat a jsme zvědavá, jestli nás tam čekají nějaká překvapení. Děkuju vám za tuto debatu u nás ve studiu. Děkuju i hostům Davida Borka. Davide, i tobě. Děkujeme za vaše názory a děkujeme, že jste všichni přišli. Taková byla dnešní ryze daňová Ekonomická inventura. Tu příští vám naservírujeme za týden a téma bude samozřejmě aktuální. Rozpočet na příští rok. Právě středa 30. září bude totiž pro české veřejné finance dnem D. Jak se podaří výsledný schodek kabinetu Jana Fischera před projednáváním ve sněmovně srazit? O jeho definitivní podobě už s našimi hosty za týden. Ode mě hezký večer.
