Tak vezmete si námitky zmíněné Pavlem Rychetským ve sněmovně k srdci? Budete se snažit prodloužit lhůty obsažené v zákoně a současně posunout účinnost té normy na dřívější termín?
No samozřejmě obecně platí, že v okamžiku, kdy předseda Ústavního soudu vyjádři pochybnosti nad, řekněme, správností, nebo dokonce i ústavností nějakého zákona, tak žádný rozumný politik nemůže toto vyjádření přejít. Takže my, pokud jsme alespoň trochu příčetní, tak se těchto námitek budeme beze sporu držet. Na druhu stranu já chci jaksi beze sporu říci, že české volební zákonodárství zná poměrně krátké lhůty pro přezkum kandidátek odmítnutých jak v krajských volbách, tak ve volbách do Poslanecké sněmovny. Ty lhůty jsou skutečně několikadenní. To, jestli je to lhůta dvou či třídenní, si myslím, že už není zas tak stěžejní či klíčový rozdíl. Na druhou stranu my můžeme samozřejmě v rámci legislativního procesu do toho zákona zasáhnout tím způsobem, že můžeme některé lhůty v rámci ale ovšem obecného prodloužení třeba o 10 dnů celé té procedury, můžeme samozřejmě do nich vstoupit.
A dá se technicky posunout účinnost toho zákona na dřívější termín, než na prvního října? Jak asi daleko zpátky, nebo jak dřívější termín vůbec lze zvládnout?
Víte, to je otázka, která není až tak směřována možná na mě, jako člena koalice, protože jedná se o volební zákon. A volební zákon musí být schválen oběma komorami Parlamentu. A Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat Senát. A Senát ovládá opozice. Já musím tady trochu vyzdvihnout to, že my jsme s opozicí jednali o zavedení přímé volby téměř rok. Těch výhrad, které vznášela ČSSD, než nakonec tedy kývla na ústavní změnu, byť jí měla dokonce ve svém programu, byla celá řada a to zásadní zdržení bylo při přijímání ústavního zákona. Nyní teda doufáme, že právě sociální demokracie se zasadí o to, aby tento zákon, který my nemůžeme ani ve sněmovně přehlasovávat, Senát skutečně po dosažení kompromisu ve sněmovně schválil v zásadě ihned. Pak je samozřejmě možné uvažovat i o účinnosti zákona, ale já se obávám, že ten termín 1. října je tak tak stihnutelný v tuto chvíli.
Předseda Rychetský v části rozhovoru, kterou jsme neslyšeli, tak varoval, že pokud by prováděcí zákon neprošel oběma komorami Parlamentu, tak ta volba by nebyla vůbec. Co by se pak dělo?
No ono v okamžiku, kdy by nebyl prováděcí zákon, tak zde stojí pouze ústava, která nezná přesně ty limity. Samozřejmě je obecná, ale já věřím v to, že politická reprezentace se velmi rychle shodne nad obsahem tohoto zákona. Já jsem měl možnost již o tom krátce hovořit s předsedou poslaneckého klubu sociální demokracie. A myslím si, že zde nebude klíčový problém tento zákon zdržovat. Protože i opozice si je vědoma své ústavní odpovědnost, že musíme tento zákon schválit tak, aby byl platný a účinný. Tedy nejpozději toho 1. října. Jestli to bude ještě třeba o nějaký den dřív, nebo v nějaké lhůtě dřívější, to je teď věc, o které já bych nechtěl spekulovat. /nesrozumitelné/ neschválený text ústavního zákona.
V námitkách předsedy Ústavního soudu se píše mimo jiné také, že kdyby se volba protáhla, tak skončí mandát některých ústavních soudců. A potom by vlastně prezident vybíral nové soudce, kteří by zároveň posuzovali stížnosti jeho soupeřů. Dá se s tím ještě něco dělat?
S tímto se nedá nic dělat, ale stav, kdy není naplněn zcela Ústavní soud, je již teda pro nás historickou zkušeností, již se to tak stalo.
Dobře, ale takovýto střet zájmů, že by opravdu posuzoval námitky svých soupeřů, tak to by tady bylo poprvé. /nesrozumitelné/ nemyslíte?
Já musím říci, že možná daleko větší střet zájmů byl, když ty zákony předkládal do vlády Pavel Rychetský a potom je šel sám posuzovat na Ústavní soud. To byl beze sporu daleko větší střet zájmů.
Tak to jste si rýpl do předsedy Ústavního soudu. Já vám každopádně děkuji za rozhovor. To byl člen ústavněprávního výboru sněmovny za TOP 09 Stanislav Polčák. Na slyšenou.
Hezký den, na shledanou.
Český rozhlas - Rádio Česko, 23. 2. 2012
