Zatímco v souvislosti s evropskými volbami budou mnozí řešit nízkou voličskou účast, regiony by už měly přemýšlet o tom, jak moc se změní evropská regionální politika. Uplynulou dekádu nepochybně můžeme směle označit za evropsky vstřícnou k samosprávám obecně.
Ačkoli by šly jistě namítnout problémy s uznatelností DPH, s nesmyslně vedenými velikostními hranicemi obcí pro přístup k určitým dotacím (vodovody a kanalizace), pozitivní zkušenosti z evropských podpor regionům výrazně převládají a je to na rozvoji nejen našich obcí a měst znát.
Tento pozitivní trend má v Evropě i své tvrdé odpůrce. Podle nich by se EU měla zaměřit na důsledné naplňování zvyšování konkurenceschopnosti, investování do vzdělání, inovací, případně do udržitelné zaměstnanosti. Regionální podpory jsou v představách těchto ekonomických intelektuálů pomyslným vředem evropské rozpočtové politiky. Unijní směřování v současnosti provází zaklínadlo konkurenceschopnosti podle doktríny Evropa 2020.
S těmito představami budoucího směřování unijní dotační politiky nesouhlasím. Úzké vidění ekonomických stimulů jen v hospodářské sféře je značně omezeným pohledem na cíle unijních politik. Regionální rozvoj představuje jednu z hybných os integrace unijních států. Efekty jsou nejen měřitelné, ale hlavně viditelné v území. Právě díky regionálním projektům si občané EU mohou »sáhnout« na potřebnost unijních dotací. Nejde zastírat, že i tyto toky jsou předmětem rozkrádání a korupce. Přesto trvám na tom, že jejich přínosy převyšují doprovodné nešvary.
Dovolím si tvrdit, že euroskeptická a eurofobní hnutí jsou nebezpečím jak pro další směřování unie, tak zejména pro regionální politiku v celé Evropě. Ta má sloužit k odstranění znevýhodnění, což je princip kohezní politiky. Její kritiky však podpora zaostalejších dráždí a ani země přímých plátců už nechtějí příliš podporovat jednosměrný tok. Paradoxně se tak tito vzájemní odpůrci shodují na podpoře podnikatelů, průmyslu a inovací než na dotacích regionálním směrem. Euroskeptická hnutí podlamují důvěru v myšlenku, že zvyšování kvality života by v Evropské unii mělo mít i svůj odraz v regionech, tedy mimo hospodářsky silná centra.
Mohu též z ekonomických hledisek snášet řadu argumentů, jak regionální politika přispívá k hospodářskému rozvoji. Infrastrukturní projekty v regionech podporují obchod, rozvoj služeb. A to nehovořím o místním podnikatelském prostředí, ale ani o těžko měřitelných efektech, jako je třeba zastavení vylidňování venkova. Prostě země EU nemohou sestávat z aglomerací na straně jedné a zbytků vylidněného území na straně druhé. Z pozice nově zvoleného evropského poslance se chci zasadit o další podporu regionální politiky v EU. I díky silnému zastoupení TOP 09 a Starostů v nejsilnější evropské frakci EPP mohu usilovat o to, stát se členem vlivného výboru regionálního rozvoje. Podaří-li se mi to, mohu našim regionům dát závazek osobního nasazení v jejich prospěch. Podpora regionálního rozvoje vždy ležela ve středu mého zájmu.
***
Infrastrukturní projekty v regionech podporují obchod, rozvoj služeb. A to nehovořím o místním podnikatelském prostředí, ale ani o těžko měřitelných efektech, jako je třeba zastavení vylidňování venkova. Prostě země EU nemohou sestávat z aglomerací na straně jedné a zbytků vylidněného území na straně druhé.
Moderní obec, 9. 6. 2014, str. 1
