Poláček: Zrušte internet! Alespoň v knihovnách

Na kocourkovském návrhu ministerstva vnitra zrušit internet ve veřejných knihovnách jsou komentáře hodné tři věci.

Cena připojení každé knihovny, jež se jeví jako nemalá. Brutální resortismus, který říká: „Nakonec mi nevadí internet v knihovnách, ale ať to platí někdo jiný.“ Bez ohledu na to, že ve výsledku veřejný dluh dopadne na všechny. A konečně nezodpovědné řešení problémů z pohledu jednoho státního rozpočtu, kterému je dlouhodobý problém rostoucího rozdílu mezi těmi „s internetem“ a „bez internetu“ úplně ukradený.

Bohužel tyto nezajímavé záležitosti se stanou ekonomicky zajímavými, až když jejich řešení zasáhne celý systém – podobně jako Portugalsko s polovinou obyvatel se základním vzděláním svým výdobytkům asi moc přidané hodnoty nedá.

Nejdřív trocha kupeckých počtů. Ministerstvo vnitra odhaduje roční náklady na bezmála 100 miliónů korun.

Zasíťovaných knihoven je asi tři a půl tisíce. Což vychází na asi 2400 Kč za připojení jedné knihovny na měsíc. Není to tak trochu moc, když se telekomunikační trh pere o každou korunu a nabízí docela slušné připojení za 300 či 500 korun? Jsou skutečně prostředky státu vynakládány s péčí řádného hospodáře, když i poloviční suma (kdybych velkoryse odečetl peníze za obsluhu programu) je poměrně šlechetná?

Zajímavé jsou první reakce na návrh – projekt není špatný, ale nemáme na něj a nepatří nám. Historicky nutno podotknout, že internet do knihoven se na ministerstvo nastěhoval, když se rozpadlo ministerstvo informatiky v rámci celého balíku eGovernmentu. Navíc to byl projekt, kterým se jakýkoliv ministr rád pochválil. Takže místo úvah, jak projekt udělat lépe, vedeme debatu, kde skončí. A nikoho nezajímá, že se pořád bavíme o jednom státu a jednom veřejném dluhu.

Všimneme si toho možná, až zas přijdou Kalouskovy složenky. Věřím, že ministerstvo kultury bude (pokud bude) alespoň efektivnější správce než vnitro, konečně o tento projekt ministerstvo kultury usiluje již několik let a asociace knihovníků si také nepřeje nic jiného, než aby pod něj spadal.

A konečně to nejdůležitější. Konec internetu v knihovnách určitě nepostihne zásadním způsobem města, ani řadu nás, kdo máme připojení doma. Postihne ale venkovské oblasti a lidi, kteří jiný způsob přístupu na síť nemají. Je jich nepochybně menšina, jenže menšina, která je pro komerční firmy nezajímavá, a proto zaslouží alespoň základní podporu.

Evropská unie definovala tento problém jako „digital divide“ – digitální dělení společnosti. Možná by bylo inovativním řešením zrušit internet naprosto celý. Rozhodně by se ušetřilo. Vnitro na to nepochybně chystá analýzu...