(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s poslancem TOP 09 Martinem Plíškem)
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
V úvodu jsem mluvil o změně shromažďovacího zákona, což je téma, které bych s vámi rád probral. Pane Plíšku?
Martin PLÍŠEK, poslanec, člen ústavně-právního výboru /TOP 09/
V tom zákoně vidím reakce na situace, které mohou nastat. Bohužel, v novele, a já jsem pro ni dnes na ústavně-právním výboru nehlasoval, bylo také například schváleno, že úředník, který povoluje shromáždění, může na místě rozhodnout, že převede shromáždění někam jinam. To znamená, že nějaký politicky nadřízený, kterému se nebude líbit organizátor toho shromáždění, rozhodne, že se shromáždění bude konat úplně jinde, než kam bylo svoláno. Třeba někde na okraji. Někde, kde to nebude mít pro svolavatele žádný význam. Myslím, že je to zbytečné narušení shromažďovacího práva. Stejně tak když bylo zmíněno Hradčanské náměstí - při návštěvě žádné hlavy státu se v novodobé historii nestalo, že by bylo tímto způsobem uzavřeno. Bylo to úplně zbytečné. Navíc tam bylo ohlášeno shromáždění. Nevím o tom, že by svolavatel shromáždění dostal od Policie České republiky informaci o tom, že je tam tato opatření, což vidím jako další pochybení, ke kterému došlo.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pan poslanec tedy říká, že mu vadí a bojí se toho, že by někdo z politického důvodu mohl chtít nějakou jemu nepříjemnou nahlášenou demonstraci převelet někam úplně jinam.
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/
Proti tomu se mohou účastníci bránit následně u soudu. Jsem přesvědčen, že těch důvodů, proč se to nemůže stát, těch pojistek, je v zákoně dostatek.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Je tam dost pojistek?
Martin PLÍŠEK, poslanec, člen ústavně-právního výboru /TOP 09/
Bránit se mohou, ale z časového hlediska víme, do kdy se shromáždění svolá, pak se uskuteční. Když dá potom soud někomu za pravdu, tak to už na průběh samotného shromáždění nemá příliš vliv.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ještě jedna věc, pane Plíšku. Vy jste navrhoval, aby nebylo možno, a myslím, že jste to navrhoval s poměrně konkrétním zážitkem, aby si někdo nemohl zabukovat nějaké místo, například Albertov, a pak tam nepustit studenty. To znamená, že určitá místa by bylo možno v určitá data využít jenom pro určité oslavy, například Albertov pro studenty 17. listopadu. Vám to neprošlo. Je to věc, na které budete trvat a je to věc, která by v tom zákoně měla podle vás nutně být?
Martin PLÍŠEK, poslanec, člen ústavně-právního výboru /TOP 09/
Navrhl jsem, aby na čtyřech místech, která jsou historicky spjata s určitými svátky, se konaly shromáždění pouze za účelem připomínky daného státního svátku. Nejedná se jenom o Albertov a Národní třídu. Vidíme to na příkladu zneužití Albertova, kam nebyli spolu s rektorem Univerzity Karlovy vpuštěni studenti při oslavách 17. listopadu. Považuji za nepřijatelné, aby si nějaké ultrapravicové hnutí obsadilo Starou Boleslav při připomínce svátku svatého Václava nebo Velehrad a Husinec při připomínce svátku Cyrila a Metoděje a Jana Husa. Beru to takto komplexně. Omezení se týká jenom těchto čtyř státních svátků na těchto pěti míst. Jak už jsem zmínil, Stará Boleslav, Husinec, Velehrad, v Praze by to byly Albertov a Národní třída
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Vy jste panu poslanci tento pozměňovací návrh nepřipustili, proč?
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/
Nepřipustili jsme ho, protože by byl nefunkční. Jak by to asi fungovalo? Tak ten, který by tam svolal shromáždění, by oznámil, že tam chce oslavit 17. listopad. Pak by tam musel přijít úředník, kontroloval by a cenzoroval, co kdo říká, a kdyby měl pocit, že se to odchýlilo od oslavy 17 listopadu, tak by to shromáždění rozpustil. Policie by začala shromáždění rozhánět. Myslím, že tohle není cesta dobrým směrem - kontrolovat, co kdo říká a říkat někomu, že na tomto místě bude říkat pouze tohle. Každý má právo si zablokovat to náměstí. Kdyby Karlova univerzita, kdyby demonstranti, studenti včas podali oznámení, tak se tam mohli sejít oni. Mně se také nelíbí, co na některých shromážděních zaznívá. Na druhé straně je ta demokracie o tom, že si každý může podat žádost, aby se shromáždil na určitých místech. Pokud budou studenti z Karlovy univerzity chtít, tak si mohou toto místo včas zablokovat pro příští rok a nemusí mít obavu, že je někdo jiný bude rušit v jejich projevu. Jsem přesvědčen, že ten institut není funkční, protože bychom museli kontrolovat, co kdo říká, a to bychom se skutečně vraceli před rok 89.
Martin PLÍŠEK, poslanec, člen ústavně-právního výboru /TOP 09/
Dodávám, že si myslím, že položení květin studenty a rektorem Univerzity Karlovy nebylo svolané shromáždění, ale pouze položení květin. Nebylo to narušením akce, která tam probíhala. A že se nemá kontrolovat, co kdo říká. Je zajímavé, že to padá teď. Nemyslím si, že by měl někdo cenzurovat svobodu projevu, ale když vidíme na akci, kterou jsme nedávno hodnotili, kde byly na některých poutačích šibenice, to nikdo nekontroloval, neřešil. Vedle toho se řešila nějaká místní bojůvka, která byla menší intenzity problému. Spíš je to o rozumném uplatňování práva.
zdroj: Události, komentáře, 28. 4. 2016,, ČT24
