Poslanecká sněmovna začala projednávat vládní návrh zákona o evidenci tržeb. Tento návrh oprávněně vyvolává nesouhlasné reakce. O tom svědčí i značné množství rozporů, se kterými byl návrh ministerstva financí předložen Legislativní radě vlády (LRV). Běžná praxe přitom je, že se rozpory vyřeší v rámci připomínkového řízení.
Sama rada uvádí ve svém stanovisku, se kterým byl návrh zákona předložen vládě, že „má nadále významné pochybnosti, zda zavedení evidence tržeb a s ní souvisejících povinností je v souladu s principy zakotvenými v právních aktech Evropské unie", přičemž myšleny jsou principy podpory malého a středního podnikání.
Přeložíme-li si to z politické řeči, pak nám vyplyne, že předkládaný vládní návrh zákona je v rozporu s principy práva EU. Přes výslovné upozornění LRV na tuto skutečnost vláda nebrala jakýkoliv zřetel.
Legislativní rada rovněž poukázala na diskriminační charakter výjimek z povinnosti evidence tržeb mající negativní dopad na hospodářskou soutěž, přičemž některé výjimky lze považovat „jako podporu státu ke zneužití dominantního postavení na trhu".
Jde o další neomluvitelné legislativní selhání, kdy vláda vědomě prosazuje diskriminační normu omezující volnou hospodářskou soutěž. Lze se důvodně domnívat, že Evropská komise, případně Soudní dvůr EU takto volnomyšlenkářští nebudou. Bohužel Českou republiku může toto vládní pochybení přijít draho v podobě sankcí.
Skutečnost, že vláda naprosto zřetelně odmítá doporučení a stanoviska Legislativní rady vlády, může založit velice nebezpečný precedens. LRV je ryze odborným orgánem, který má za úkol především péči o legislativní kvalitu předkládaných vládních návrhů zákonů. Ignorování jejích doporučení nutně povede ještě k větší „legislativní džungli", která je přitom už dnes oprávněným předmětem kritiky široké veřejnosti.
Zákon o evidenci tržeb je však systémově špatný i bez ohledu na nedostatky vytýkané LRV. Zavádí zcela zbytečná byrokratická opatření, díky nimž bude ovšem mít ministerstvo financí dokonalý přehled o vnitrostátním pohybu zboží a služeb. Dokonalejší průzkum trhu ještě zřejmě nikdo nevymyslel.
Zákon dále ambiciózně předpokládá, že systém, který bude muset zvládat obrovské množství dat, bude bezproblémově fungovat již za několik měsíců. Tato představa je nejen v českých reáliích skutečně úsměvná, nehledě na enormní pořizovací a udržovací náklady, které však důvodová zpráva udává značně podhodnoceně.
Pouhou perličkou pak může být státem předpokládaný zájem „bdělých občanů" o to, zda jim vydaná účtenka byla řádně zaevidována, o čemž se budou moci jednoduše přesvědčit. Zakotvuje se zde jakýsi státem organizovaný systém udávání, který má v českých podmínkách bohužel již tradici, a lze tedy pouze konstatovat, že v tomto ohledu nejde o nic nového pod sluncem.
Shrnuji: norma je podle vyjádření Legislativní rady vlády v rozporu se zásadami práva Evropské unie i se zásadami práva ČR. Zavádí regulérního „velkého bratra", přičemž naplnění účelu, tedy růst příjmů státního rozpočtu je sporný a pochybný. Náklady na zavedení systému budou značně vysoké a očekávané příjmy proti tomu značně nejisté. Principiálně ani legislativně tedy nelze s navrhovaným zákonem souhlasit.
Martin Plíšek, poslanec TOP 09
zdroj: Právo, 2. 7. 2015, str. 7
