Význam činnosti soudních znalců je dalekosáhlý a rozhodně jej nelze podceňovat. Znalecké posudky mohou být klíčovým důkazem v soudním řízení, a tím zásadně ovlivňují osudy mnoha lidí. Na základě znaleckého posudku může být člověk odsouzen k trestu odnětí svobody či nabýt, nebo naopak pozbýt, značný majetek.
Znalecký posudek může také významně ovlivnit rodinné poměry, například při řízení o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů.
V této souvislosti je možné zmínit také aktuální kauzu zdravotní sestry z nemocnice v Rumburku, ve které se vyskytují zcela protichůdné znalecké posudky. Aniž bych chtěl jakkoliv rozebírat skutkovou stránku tohoto případu, je evidentní, že v tomto případě došlo k fatálnímu pochybení některého ze soudních znalců, které má již v tuto chvíli velice výrazný dopad na životy osob, kterých se kauza dotýká.
Zodpovědnost soudního znalce
Těchto pár příkladů jsem uvedl pro snazší pochopení významu činnosti soudních znalců. Přestože za četná rozhodnutí bývají odbornou i laickou veřejností kritizování soudci či obecně česká justice, mnohá z těchto rozhodnutí byla učiněna právě na základě znaleckých posudků či výslechu soudního znalce.
Zatímco však soudci, státní zástupci nebo advokáti, kteří působí v oblasti justice, jsou povinni skládat zkoušky, mají kárnou odpovědnost a musí se podrobovat mnohým zákonným omezením a pravidlům, činnost soudních znalců je upravena pouze velice vágně, a to přes jejich značný faktický význam. Činnost soudních znalců je v našem právním řádu upravena zejména zákonem o znalcích a tlumočnících z roku 1967. Jedná se o již poměrně starý právní předpis, který byl navíc v minulosti pouze třikrát novelizován. Tento nízký počet novelizací však bohužel nesvědčí o kvalitě zákona, ale spíše o tom, že tato oblast stála doposud stranou zájmu politiků.
O nápravu těchto poměrů by se mělo především starat ministerstvo spravedlnosti, které má oblast soudních znalců na starosti amá k dispozici početný úřednický aparát pro zpracování nového zákona o soudních znalcích. Bohužel o potřebě nové právní úpravy ministerstvo pouze hovoří. Rozhodl jsem se tedy připravit alespoň novelu stávajícího zákona, která by řešila některé nejpalčivější problémy právní úpravy činnosti soudních znalců a představovala určitý kompromis, o jehož prospěšnosti bych mohl přesvědčit zákonodárný sbor i ze své pozice opozičního poslance.
Povinnost vzdělávat se
Můj návrh novely obsahuje tři tematické okruhy změn. První představuje složení vstupní zkoušky jako předpokladu pro jmenování znalcem. Současný zákon žádný takový požadavek nezná a znalcem může být jmenován v podstatě každý, kdo splní obecné zákonné požadavky. Zkouška by tedy měla ověřit, zda se zájemce o pozici soudního znalce orientuje v právech a povinnostech soudních znalců a náležitostech provedení znaleckého posudku. Druhý navrhovaný okruh změn souvisí s odbornými znalostmi soudních znalců. Vědní obory se velice rychle vyvíjejí, a je tedy podstatné, aby se soudní znalec ve svém oboru soustavně vzdělával. Tuto povinnost můj návrh obsahuje spolu s možností přezkumu znalostí v případě pochybností o odborné způsobilosti znalce. Návrh umožňuje také pozastavení činnosti soudního znalce do chvíle, dokud úspěšně neprojde přezkoušením odborných znalostí.
Třetí změnou je navýšení sankcí za porušení zákona na dvojnásobek oproti současnému stavu, tak aby výše pokut lépe odpovídala současné ekonomické situaci a závažnosti porušení povinností soudních znalců.
Martin Plíšek, poslanec TOP 09
zdroj: Lidové noviny, 1. 2. 2016
