(editovaný přepis hlavních bodů pořadu Partie na TV Prima s poslancem TOP 09 Martinem Plíškem)
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Hnutí ANO a s ním i celá koalice má problém - jmenuje se Čapí hnízdo. Vicepremiér a ministr financí čelí podezření, že dotaci na tento statek získal možným podvodem. Opozice chce ministra Babiše ve středu grilovat na mimořádné schůzi. Babiš až do pátku vzdoroval a zlobil se na lidovce, kteří myšlenku podpořili. Pak ale otočil a oznámil, že hnutí ANO schůzi podpoří, stejně jako sociální demokraté. Stále ostřeji se vymezují proti svému koaličnímu partnerovi a napětí v koalici roste. Pane poslanče, co vy očekáváte od té mimořádné schůze, ptám se třeba s ohledem na to, že váš předseda Kalousek řekl: "Vadí nám, že oligarcha hrábnul do peněz pro malé podnikatele." Z toho vyjádření nevyplývá, že by se z jeho názoru jednalo o nějaké podezření. Co očekáváte, co by měla splnit?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Je otázka, co máme všichni očekávat. Pan ministr Babiš se v poslední době zapletl do několika protichůdných vyjádření. Jeho kauza je skandálem, na jehož základě by v civilizované západní demokracii člen vlády odcházel z výkonu své funkce. Musel by rezignovat. Tady si i koaliční partneři zřejmě uvědomují, že je to vážná kauza, když podpoří návrh opozice na schválení programu mimořádné schůze. Myslím si, že ať už bude pan ministr Babiš říkat cokoli, možná nějaké pohádky o majitelích anonymních akcií firmy, která mohla čerpat prostředky, které byly určeny pro malé a střední podniky, nikoliv pro Agrofert. Z různých analýz, chronologií a výkazů je jasné, že Agrofert hrál v této operaci roli. Ať už personálně či jinak. Znamená to, že jde o obrovský reputační problém a skandál nejenom pro pana vicepremiéra Babiše, ale i pro celou vládu. Pana ministra Babiše sice nominovalo hnutí do vlády, ale návrh na jeho jmenování dal premiér a předseda sociální demokracie. I když to nechci úplně srovnávat, vzpomeňme na rok 2005, kdy tehdejší premiér Stanislav Gross nevysvětlil milion korun na nákup svého bytu. Co nastalo? Koaličním partnerům nestačilo kličkování a vyprávění o křišťálově čistém řešení, a sociální demokracie následně sama přišla na to, že nemůže mít ve svém čele politika, který má tento problém. Následně rezignoval premiér, padla vláda. Krátce na to byla v souladu s výsledkem voleb jmenována vláda nová.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Dobře, pane poslanče, vteřinku. Objevily se, pane ministře, v ČSSD názory, že by se sociální demokracie měla zbavit koaličního partnera s problémy?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
Nikoli. My máme zájem pokračovat v této koalici, protože chceme dokončit to, co máme v koaličním programu. Jiné varianty se ve sněmovně příliš nenabízejí než ta stávající koalice. Asi bude docela pochopitelné, že sociální demokracie by měla problém vytvářet jinou koalici. Třeba s TOP 09 a ODS, protože matematicky by se tam těžko hledaly jiné varianty. A poté, co tady předváděly ODS a TOP 09 v předchozím období, tak by to byla programově naprosto nevěrohodná koalice. A mimochodem, sice tady padla vláda, ale mimo to, také pan předseda TOP 09 Kalousek v minulosti také problém s bytem a byly tam velmi podivné okolnosti, za kterých byl ten byt pořízen, v kterém on bydlel.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pane poslanče?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Pan ministr nám před chvílí řekl, že ať už by pan ministr Babiš udělal cokoliv, tak se tato vláda bude držet do konce volebního období. Myslím si, že je to varovné z hlediska politické kultury a toho, co bude tolerovatelné i vůči koaličnímu partnerovi.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Přežije podle vás současná koalice kauzu Čapí hnízdo?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Pokud koaliční partneři pana Andreje Babiše takzvaně pokryjí a řeknou, že jim stačí to vysvětlení, které ulyšíme ve středu večer a že se jede dál, tak možná ano. Ale já tady ještě řeknu jednu obecnou poznámku. Ta kauza ukázala, že pohádky a řeči, které nám pan ministr Babiš vypráví v Poslanecké sněmovně o tom, jak tady všeci kradnú, jasně ukazuje, že on pobíral dotace a jeho firmy se účastní veřejných zakázek a byl součástí systému předchozích let. Od devadesátých let minulého století. Nedávno jsem četl jeho vyjádření, že on je chybou v systému. Řekl bych, že to není pravda. On není žádnou chybou v systému. On je a byl součástí tohoto systému. Nejdřív jako šéf Agrofertu, který toleroval, že jeho firmy obcházely dotační pravidla nebo zneužívaly možnosti při čerpání evropských fondů, které tady v minulosti byly. Chci jenom připomenout, že kauza Čapí hnízdo není jedinou kauzou. Je tady ještě kauza trestně stíhané firmy Agrotec, která také patří do konsorcia Agrofertu. Já se ptám, jací další kostlivci vyplavou na pana ministra Babiše a jeho firmy? Z hlediska jeho minulosti se ale jasně ukazuje, že je a vždy byl součástí systému. Jeho kontakty s různými politiky v minulosti tomu nasvědčují. Myslím si, že na to zřejmě přijdou i jeho voliči. On se neustále vymezuje vůči ostatním a říká, všichni se proti mně spojili, já jsem tady ten nositel těch lepších pořádků a čisté politiky. Ukazuje se, že to není pravda.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pánové, situaci v koalici jitří i další věc, která se dotýká přímo osoby vicepremiér a z hnutí ANO. Je to zákon o střetu zájmů. Prošel prvním čtením ve sněmovně a teď do něj zasahují poslanci ve výborech a to poměrně zásadně. Hledají cestu, jak omezit, aby ve vládě mohli usedat vlivní podnikatelé. Jeden z návrhů předloží sociální demokrat Jan Chvojka. Ten navíc zakazuje ministrům, aby vlastnili rádio, televizi či noviny. Jediný ministr, kterého by se to týkalo, je Andrej Babiš. S návrhem za TOP 09 přicházíte vy, pane poslanče Plíšku. Slyšeli jsme to, je to Lex Babiš, jak už se vžilo to označení nebo ne? Je to návrh "antibabišovský"?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Je to návrh, který by měl vyřešit potenciální střet zájmů členů vlády i do budoucna. To znamená tak, abychom se k této záležitosti nemuseli vracet. Pan ministr Babiš není první podnikající ministr, nicméně jeho střet zájmů, koncentrace ekonomické, politické a mediální moci je kolosální. Něco takového tady v novodobé historii nebylo. Jsem na jedné straně rád, že si sociální demokracie v podstatě osvojila a rozšířila můj původní návrh, aby členové vlády nemohli být ovládající osoby ve firmách. To znamená osoby, které ovládají alespoň čtyřicet a více procent firmy. Vedle toho jsem také předložil, a to stále platí, návrh na zamezení účasti firem členů vlády ve veřejných zakázkách. Zde navrhuji rakouský model - firma, kterou alespoň z pětadvaceti procent vlastní člen vlády, by se nemohla účastnit veřejných zakázek. To jsou mé návrhy, se kterými přicházíme.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Ten návrh předložíte nebo se nějak spojíte s panem poslancem Chvojkou?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Návrhy jsou předloženy všechny. Je předložen návrh pana poslance Chvojky a můj, pokud jde o ty ovládající osoby. Sociální demokracie nepřichází s návrhem, který se týká veřejných zakázek. Pan premiér na schůzi Poslanecké sněmovny, když jsme projednávali zákon o zadávání veřejných zakázek, vyzval, aby se oblast veřejných zakázek a komplexně střet zájmů, nejenom v oblasti dotací, veřejných zakázek, ovládajících osob, ale i médií, řešil v zákoně o střetu zájmu. Tam přicházím s tou úpravou, která je v Rakousku. Na druhou stranu očekávám v této věci i podporu od sociální demokracie a případně KDU-ČSL.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pane poslanče, jak vnímáte to, že nejsilnější strana vládní koalice přichází s podobným návrhem jako vy na omezení, která se týkají střetu zájmů?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Řekl bych sice pozdě, ale přece. Myslím si, že je dobré, abychom do budoucna vymezili oblast střetu zájmů, protože se k tomu pan ministr Babiš vůbec nepostavil. V západních demokraciích je zvykem, že pokud člen vlády ovládá nebo vlastní tak velkou firmu, tak udělá nějaké kroky, aby to nevypadalo, že v osm patnáct rozhoduje o účasti firmy ve veřejných zakázkách a v osm dvacet podepisuje správní rozhodnutí při výkonu své funkce. To bohužel pan ministr Babiš dělá. Kombinuje rozhodování na ministerstvu financí se svými vlastními soukromými, podnikatelskými zájmy. Proto je dobré tuto oblast vymezit. Podle platného zákona o střetu zájmů člen vlády nesmí podnikat jako osoba samostatně výdělečná činná. To má striktně zakázáno. Ale vedle toho může být ovládající osobou takové firmy jakou je Agrofert. Může rozhodovat o všech zásadních otázkách a udílet pokyny managementu, protože ovládající osoba udílí pokyny a v podstatě reálně řídí tu firmu. Je to určitá mezera v zákoně. Mimochodem i ten návrh, který jsem předložil, je ještě mírnější, než jsou některé úpravy v jiných evropských státech.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
O důležitých věcech bychom mohli v budoucnu rozhodovat v referendu. Počítá s tím návrh zákona. Existenci referenda ústava předpokládá už třiadvacet let. O vypsání referenda by muselo požádat čtvrt milionu lidí s volebním právem. Pane poslanče, vy jste návrh ve sněmovně označil za hru na referendum. Budu vás citovat: "V narážce na to, že výsledek by byl závazný pro vládu a nikoliv pro parlament, pro poslance," pokud by to tedy podle vás nebyla hra na referendum, jak říkáte, ten zákon byste podpořil? Nebo podpořila celá TOP 09?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Bavíme se o konkrétním návrhu. Jsem zastáncem, a TOP 09 také, parlamentní zastupitelské demokracie. Referendum si dokážeme představit ad hoc k jedné konkrétní otázce, na kterou by se schvaloval samostatný ústavní zákon.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Jaké jsou třeba ty otázky?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
V minulosti jsme měli ústavní zákon o vstupu České republiky do Evropské unie.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Třeba teď nově k přijetí eura. Mělo by se konat v této otázce referendum?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Nepodporujeme na toto referendum, protože to vyplývá z našich závazků, které máme v rámci Evropské unie. Když jste zmínila tu hru na referendum. Ten vládní návrh zavazuje vládu. Parlament v tom pozitivním smyslu zavázat nemůže, protože poslanec nemůže být vázán jinými pokyny. Rozhoduje na základě vlastního vědomí a svědomí. Uvedu dva konkrétní příklady, na kterých bych to ilustroval. Dejme tomu, že se vyvolá referendum o maximální rychlosti na dálnici dvě stě kilometrů za hodinu. Dejme tomu, že se toto referendum uskuteční, občané to odhlasují, vláda to i přes odpor ministra dopravy a zdravotnictví předloží jako zákon, protože většině zásadních rozhodnutí u nás čelíme zákony schválených parlamentem. Nikdo potom nedonutí parlament, aby zákon o dvousetkilometrové rychlosti na dálnici schválil. Další příklad, zavedení euthanasie. Nedovedu si představit, že přesto, že by proběhlo referendum, by poslanci na základě výhrady svědomí byli nuceni hlasovat pro zákon o zavedení euthanasie. A to ještě s podmínkou, že to referendum bude vůbec platné. Je docela velké riziko neplatnosti referend, jak vidíme například na Slovensku. Budou pak vynaloženy velké finanční prostředky na konání referenda a stejně to skončí tak, že si vláda prostřednictvím referenda udělá drahý průzkum veřejného mínění. Ten návrh skončí v parlamentu, a jak už jsem řekl, poslance ani senátory nikdo nemůže donutit schválit něco, co by bylo proti jejich svědomí.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pane ministře, nemůže to opravdu dělat problémy tím, že to referendum není v pozitivní slova smyslu závazné pro parlament?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
Tuhle argumentaci v několika bodech považuju za nekorektní až pokryteckou. V první řadě referendum ad hoc, je pokrytectví politiků, kteří nechtějí rozhodovat a z nějakých politických důvodů se schovávají za referendum. Ten vládní návrh spočívá na tom, že lidi rozhodnou, kdy se bude konat referendum, tím, že iniciují petici a seženou dostatek podpisů. Ten požadavek, aby to byly ad hoc zákony, je, když my politici budeme chtít a třemi pětinami v parlamentu schválíme zákon. Pak se bude konat referendum. Ne, když chtějí občané České republiky na základě petice. Myslím si, že referendum nemá být alibi, a nebo politický nástroj pro politiky, za který se budou schovávat. To je nástroj pro lidi, aby si ho peticí případně vynutili. V druhé úrovni mně to přijde nefér. TOP 09 kritizuje, že to referendum není vynutitelné v parlamentu. Ono to není tak úplně pravda. V druhé části věty pan poslanec Plíšek říká, že přece ho nemůže nikdo nutit, aby neuplatnil výhradu...
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Senátu také ne.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
Samozřejmě, ale proto je ten návrh postaven, že referendum je závazné pro vládu v tom smyslu, že vláda musí konat aktivní kroky. Vyžaduje-li provedení referenda předložení zákona, tak předložit návrh zákona. Je zcela přirozené, tak jak je postavena naše ústava, že nemůže nikdo donutit parlament, aby nějaký zákon schválil. Pak si to ale musí poslanci a senátoři obhájit před lidmi, že nerespektovali výsledek referenda. Na druhou stranu i pro parlament je to referendum závazné tak, jak je ten návrh napsán. Nemůže přijmout nic, co je v rozporu s výsledkem referenda. To znamená, že kdyby se teoreticky schválilo, že si lidi nepřejí zavedení elektronické evidence tržeb, čemuž se brání opozice. Kdyby bylo takové referendum, tak vládní koalice nebude moci prosadit takový návrh zákona v případě, že by ho schválila přes tento ústavní zákaz. Ten zákon by mohl být napaden u Ústavního soudu a následně zrušen. Občas se také stane, že se přijme zákon, který je nakonec podle nálezu Ústavního soudu v rozporu s Ústavou. Takže s tím nedostatkem závaznosti to není přesně tak, jak popisuje pan poslanec Plíšek. Co mně přijde nefér, že z jedné strany kritizuje to, že obsahuje to, že nelze parlament k ničemu donutit, ale přitom v druhé části věty přesvědčuje, že to je tak správně. Pak je otázka, jak jinak to samozřejmě nastavit.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pane poslanče.
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Já pouze upozorňuji na nedostatky a nelogičnosti, které v tom ústavním zákoně jsou.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
To není nelogičnost.
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Když už ten ústavní zákon posuzujeme a máme se o něm bavit, tak říkám, že budou typy referend a závěry, které nebudou závazné pro parlament. Skončí to tak, že bude docházet ke konfliktu mezi vůlí občanů a zákonodárnou mocí. Asi se shodneme, že zavádět přes parlament dvousetkilometrovou rychlostí na dálnici asi není v pořádku, pane ministře.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
No, vezmeme-li si takhle absurdní příklad...
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Ale vy ten absurdní případ nevylučujete. Můžeme ho samozřejmě připustit, stejně tak příklad s euthanasií.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
Ten návrh obsahuje limit toho, co je důležité v počtu podpisů. Dvě stě padesát tisíc občanů se musí pod něco podepsat a samozřejmě pak v případě, že se tak stane, je vyhlášeno referendum. Pak musí být také kvalifikovaný počet občanů pro nebo proti. Takže pokud někdo vůbec dokáže pod absurditu sehnat čtvrt milionu podpisů v té šestiměsíční lhůtě, což já považuji za nezaručené, tak pak bude velmi složité, aby takové referendum mělo platný a závazný výsledek.
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Dobře, takže vy to berete jako doplňkový prostředek.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
No ne, já nechci za občany rozhodovat, co oni považují za významné nebo ne.
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Teď jste to ale trošku řekl. Vy jste mluvil o elektronické evidenci tržeb. Na to zareaguji. To je přece zákon, který se týká daní a poplatků, je tam spojitost. V oblasti daní a poplatků je referendum podle vašeho návrhu vyloučeno. Trošku bych oponoval tomu, jestli se to může na elektronickou evidenci tržeb, která je kontrolní nástroj z hlediska výběru daní, vůbec vztahovat.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
Ale to byste opět vykládal poněkud absurdně. Stejně tak tam je, že to nesmí být ve věcech rozpočtu. To je myšleno, že rozpočet má znít tak a tak. Samozřejmě, kdyby to někdo vykládal absurdně rozšiřujícím způsobem, tak v zásadě jakékoliv rozhodnutí má nějaký rozpočtový dopad, i samo konání referenda.
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
To je nástroj, který přímo uplatnění daní kontroluje. Mimochodem, ještě řeknu jednu poslední větu. Od letošního roku do roku 2026 budou v této zemi každý rok nějaké volby. Vnímám volby i jako druh referenda. Spíš se pojďme zamyslet nad tím, proč k senátním volbám chodí tak málo voličů. Kdybyste ta pravidla pro referendum zavedl pro senátní volby, tak tady máme celou řadu neplatných senátních voleb.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pánové, pokud jsme u té hypotézy nízké volební účasti, prezident se přimlouval, když se přimlouval za referendum i za myšlenku povinné volební účasti. S tím souhlasíte?
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
Vzhledem k naší zkušenosti z minulosti bych pro něco takového nebyl. Myslím, že volební účast je především právo lidí rozhodovat. Pokud nejdou k volbám, je to také využití volebního práva svého druhu. Vzhledem k tomu, jak to tady bylo vnímáno jako povinnost před rokem 89 velmi negativně, tak vzhledem k tomu bych k tomu nepřikračoval. Je pravda, že to bylo v minulosti, některé země to mají i dnes, ale mají za sebou jiný historický vývoj, jinou zkušenost.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pane poslanče, ano nebo ne povinná volební účast?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
S tímto taky nesouhlasím. Tady se shodnu s panem ministrem. Je to skutečně volební právo, ale my politici bychom měli dělat všechno pro to, abychom zatraktivnili účast v několikerých volbách, které tady máme.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pojďme na další téma. Homosexuální páry by mohly adoptovat dítě jednoho z partnerů. Počítá s tím návrh zákona, jedním z autorů je právě i Jiří Dienstbier. Tyto děti by měly oficiálně dvě maminky či dva tatínky. Podobná právní úprava platí v patnácti zemích Evropské unie. Pane poslanče, podpoříte vy, potažmo celá TOP 09 tento návrh zákona?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Tak já musím říct, že jsem žádný takový zákon aktuálně neviděl. Jediné, co je v Poslanecké sněmovně, je návrh kolegyně Maxové a dalších.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Podpoříte tu myšlenku?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Zákon, který předložila paní poslankyně Maxová, obchází občanský zákoník, ve kterém je uvedeno, že osvojit dítě může pár opačného pohlaví. Je to tedy nepřímá novela občanského zákoníku, což není přípustné. Říkám, já jsem neviděl návrh, který předložil pan ministr Dienstbier s ministrem spravedlnosti. Zatím o něm jenom takto hovoříme. Souhlasil bych v jedné věci, že jde v první řadě o práva dětí. Nejde o to jenom ulehčit párům, ale jde především o práva dětí. Upozorňuji, že jedním z práv dětí podle úmluvy o právech dítěte je také znát své biologické rodiče. Je to jedno z práv, které je tam uvedeno. Upozorňuji tady na určité problémy, které mohou nastat mezi těmi, kdo by osvojovaly děti z hlediska stejného pohlaví a biologickým rodičem, který by tam působil. Život píše skutečně pestré příběhy a není možné to vnímat jenom jedním směrem. To znamená, že bude přesně záležet, zda to bude rozhodování individuální z hlediska soudních rozhodnutí. Je tady taky moje obava z byznysu s asistovanou reprodukcí u některých párů. Například náhradní mateřství. To znamená, že i to by se tam mělo ošetřit. Když jde o právo dětí, aby nedocházelo k byznysu z hlediska početí dětí náhradní matkou a podobně. Naše civilizace je, a to se asi s panem ministrem shodneme, v první řadě zaměřená na ochranu rodiny a rodičovství. To říká, jak naše Listina, tak i občanský zákoník. Tak abychom na to mysleli, když to budeme potom projednávat.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
Pojďme ještě otevřít krátce další téma. Ženy a muži nemají v Česku rovné podmínky, i když to zaručují české zákony. V parlamentu nebo ve vedení firem je málo žen a mají nižší platy. Na světě je proto vládní strategie pro rovnost žen a mužů. Podle ní by ve vedení státu a firem mělo být čtyřicet procent žen. Pane poslanče Plíšku, je podle vás správné nebo hlavně proveditelné, aby vláda do této oblasti zasahovala, regulovala ji?
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Myslím si, že kvóty, pokud by se zavedly zákonem, to nemusí zaručit. Budu demonstrovat na příkladě našich politických stran. TOP 09 na svém posledním celostátním Sněmu, aniž bychom měli nějaké kvóty, zvolila do nejužšího vedení tři ženy jako místopředsedkyně. Na předminulém sjezdu sociální demokracie nebo na jednom předchozím, přestože má sociální demokracie kvótaci a má mít jedno místo pro ženu, tehdy žádná žena nezískala většinu. Žádnou ženu na tom sjezdu do vedení tehdy nezvolili.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
Dnes je ta situace taky jiná.
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
Jenom říkám, jaké mohou nastat situace. Myslím, že společenská atmosféra jde v tomto směru dopředu a že určitě je potřeba ženám nabízet podmínky z hlediska sladění profesního, osobního a rodinného života. Aby mohly ty činnosti skloubit, tyto návrhy předkládají jak moji kolegové, tak někteří další poslanci v poslední době.
zdroj: Partie, TV Prima, 20. 3. 2016
