Nestává se často, aby opoziční poslanec uspěl s návrhem usnesení, kritizujícím člena vlády, a které by podpořili jednomyslně i koaliční poslanci. Vám se to v případě kritiky ministra spravedlnosti podařilo. Co poslancům ÚPV na jeho jednání vadí?
Pan ministr Pelikán se za dobu výkonu funkce ministra ani jednou nezúčastnil jednání ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, který je gesčním výborem vůči Ministerstvu spravedlnosti. Navrhl jsem proto usnesení, ve kterém výbor pověřuje svého předsedu svoláním jeho mimořádné schůze za účasti ministra. Toto usnesení podpořili všichni přítomní vládní a opoziční poslanci. S ohledem na pravidelnou neúčast ministra na výboru jsme si jej proto pozvali na 12. listopadu a budeme s ním chtít probrat stav přípravy legislativních návrhů, a to zákonů i podzákonných předpisů. Jinak dodávám, že předchůdkyně současného ministra paní profesorka Válková byla na jednání výboru většinou přítomna. Ministr Pelikán pohrdá ústavně právním výborem, a proto je mezi poslanci předběžná dohoda, že bez jeho účasti v budoucnu neprojednají žádný návrh ministerstva spravedlnosti.
Robert Pelikán si stačil za dobu svého působení znepřátelit kromě poslanců snad všechny právnické profese. Je to tím, že hájí zájmy státu proti různým stavovským a partikulárním zájmům, anebo se v problematice příliš neorientuje?
Především panu ministrovi nic neříkají slova komunikace a diskuse. On zkrátka žije v přesvědčení, že resort spravedlnosti se dá řídit jen vyhláškami a ministerskými příkazy. Zapomíná ale na to, že ze své funkce je odpovědný Poslanecké sněmovně. Bohužel nekomunikuje nejen s poslanci ústavně právního výboru, ale i s odbornou veřejností. O tom svědčí i jeho nedávná neúčast na sněmu Soudcovské unie.
Předlohy MS jsou v připomínkovém řízení, například novely exekučního řádu či insolvenčního zákona podrobovány zdrcující kritice a desítkám zásadních připomínek od resortních kolegů a dalších připomínkových míst. O čem to podle vás svědčí?
Svědčí to samozřejmě o kvalitě těchto návrhů a úrovni jejich zpracování. Pokud jde například o exekuční řád, ten jsme nedávno v Poslanecké sněmovně zásadně upravili hned dvakrát. Nová úprava si musí sednout, nejsem proto příznivcem častých a nepromyšlených změn zákonů, bez náležité diskuse. Navíc není do budoucna možné vztah věřitel – dlužník vychylovat jedním směrem ve prospěch dlužníka a v neprospěch věřitele. To by bylo velmi nebezpečné. Je potřeba posilovat finanční gramotnost obyvatel a platnost zásady, že dluhy se musí platit. Jiné závažné normy, například zavedení kárné odpovědnosti insolvenčních správců naopak vůbec neprocházejí připomínkovým řízením, a nejsou vůbec diskutovány s dotčenými subjekty. Je to o prioritách a jejich řazení. Dodnes stále nevím, co jsou vlastně priority pana ministra. Zbytečně například ztratil více než rok přípravou novely občanského zákoníku, která je zcela zbytečná a nepotřebná. Jde jen o to si nahodilými a nepotřebnými změnami NOZ vyřizovat účty s autorským týmem, který NOZ připravoval.
Tím se dostáváme k další otázce, kterou už jste naznačil. Ministerstvo spravedlnosti na přípravě novely NOZ i přes sliby vůbec nespolupracovalo s profesorem Eliášem, který je autorem civilního zákoníku. Nespolupracuje ale ani s dalšími právními odborníky, kteří se podíleli, případně byli u vzniku jiných zásadních předpisů. Neobáváte se, že tak může docházet k diskontinuitě právního prostředí v dané oblasti?
Naštěstí ministerstvo prozatím opustilo myšlenku o zásadní revizi NOZ. Tím by skutečně mohl vzniknout právní chaos a zmatek. Kromě možná ustanovení o družstevním bydlení není potřeba NOZ nějak upravovat. Je třeba vyčkat na praxi a hlavně na judikaturu, která se tvoří minimálně pět let. Jinak pokládám za samozřejmost, že by ministerstvo mělo konzultovat konkrétní změny s autorským týmem NOZ.
Vedle toho se ale ministr netají svým záměrem vytvořit z MS hlavní legislativní pracoviště vlády, které by bylo jakýmsi garantem i dalším resortům. Má šanci při současném personálním zabezpečení legislativního odboru tak ambiciózní záměr naplnit?
Tak o tomto, podle mého názoru nesmyslném, záměru nic nevím. Koordinaci a sjednocování legislativy má mít na starosti odbor vládní legislativy na Úřadu vlády a také Legislativní rada vlády a její pracovní komise. Ministerstvo navíc nezvládá plnit svůj legislativní plán, odešla z něj řada odborníků a nedovedu si proto vůbec představit, jak by se takového úkolu zhostilo.
Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala nedávno na semináři k exekucím kritizoval častý legislativní nešvar, kdy se různé sociální aspekty namísto procesního práva řeší zásahy do hmotného práva. Vnímáte to tak?
S tím velmi souhlasím. Například je velmi smutné, že se prakticky zastavily práce na novém trestním řádu poté, co se rozpadl původní autorský kolektiv. Zastávám navíc názor, že nelze projednávat návrh nového zákona o státním zastupitelství bez souběžného projednávání nového trestního řádu a bez navržení organizačních změn v soudní soustavě.
Neupozaďuje MS práce na zásadních normách, kterými jsou především kodexy či zásadní novely, na úkor různých dílčích úprav?
Práci Ministerstva spravedlnosti pod vedením ministra Pelikána bych nazval jako „od novely k novele“. Projednáváme za sebou hned dvě změny trestního řádu a další přijde na řadu zanedlouho. Tyto novely jsou nahodilé a dílčí. V jedné z nich se navíc upravují hned tři zcela nesouvisející věci. Ministerstvo spravedlnosti nemá žádnou koncepci nebo vizi pro jednotlivé oblasti, přichází jen s útržkovitými a často nekoncepčními změnami.
Jaké priority by se měly objevit na již zmíněném mimořádném jednání ÚPV, a co konkrétně bude zajímat vás?
Poslanci se budou pana ministra ptát na plnění legislativního plánu, ale také na projekt elektronického monitoringu odsouzených osob, tzv. elektronických náramků, který nabírá zpoždění. Já se budu například dotazovat na přípravu zákonů, které jsou velmi potřebné a o jejichž osudu mně není nic známo. Jde o zákon o znalcích a tlumočnících, o zákon o veřejném opatrovnictví a o zákon o právní pomoci.
Dušan Šrámek
zdroj: ceska-justice.cz, 31. 10. 2015
