Pieta i premiéra filmu. Země si připomíná oběť Jana Palacha

Již po poledni uctili památku Pochodně číslo jedna na Olšanských hřbitovech u Palachova hrobu politici TOP 09, včetně předsedy strany Karla Schwarzenberga. "Národní čest pro něj byla víc než vlastní život a utrpení," uvedl šéf TOP 09. "To si zaslouží ohromnou úctu." Odpoledne proběhla vzpomínková akce v chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí, pořádala ji Společnost přátel České Bible a Církev československá husitská.

Památku Jana Palacha uctili také v Mělníku. Do Jungmannových sadů před budovu bývalého gymnázia, jež Palach navštěvoval, přišlo vzpomínat přes dvě stě lidí. Položit květiny a věnce k Palachovu pomníku přijeli také velvyslanci okolních států a někteří čeští politici. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček uvedl, že Palachův čin by měl sloužit jako odkaz dalším generacím. "Přinesl oběť nejvyšší a právě tou se snažil tehdy již rezignující národ znovu vyburcovat," prohlásil. "Je to tak velký čin, že by z historické paměti našeho národa vymizet neměl."

Na Palacha vzpomínala i Olomouc. V kapli Teologické fakulty Univerzity Palackého se sloužila slavnostní bohoslužba, v šest hodin večer vyšel vzpomínkový průvod ulicemi města; před pedagogickou fakultou položili jeho účastníci k soše Tomáše Garrigua Masaryka květiny a zapálili svíčky.

Knihovna Václava Havla a Filozofická fakulta UK si Palachovu oběť připomněly pietním aktem v 17:00 u hlavní budovy fakulty na dnešním náměstí Jana Palacha. Následuje průvod na Václavské náměstí, kde mladý student svůj čin vykonal. "Poselství, které na mě promlouvá z činů Jana Palacha, je toto: Pozor na laciná gesta. Jeho gesto bylo naprosto vážné a draze zaplacené," prohlásil na palachovské pietě rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. Obdobně hovořil i děkan Filosofické fakulty Michal Stehlík.

"Žijeme v blátivé době. Jsme v situaci, kdy jako by nic neplatilo, jako by všechno za sebou mělo ale a kdyby," upozornil. "Dnešní veřejný prostor je zahlcen relativizací a jako by se nehodil k odkazu Jana Palacha. Zkusme věřit, že ještě existuje reálná hranice mezi správným a nesprávným a přenášejme toto přesvědčení do veřejného prostoru."

Návrat Agnieszky H.

Na filozofické fakultě program pokračoval mimo jiné projekcí filmu Agnieszky Hollandové Hořící keř (více zde), zatímco v Lucerně se od 18:30 konala slavnostní česká premiéra dokumentu Krystyny Krauze a Jacka Petryckého Návrat Agnieszky H., který byl natočen během příprav Hořícího keře a ve kterém Hollandová vzpomíná třeba na to, jak v době pražského jara a začínající normalizace studovala pražskou FAMU.

Akce Knihovny Václava Havla vyvrcholila debatou v Mramorovém sále Lucerny za účasti pamětníků tehdejších událostí a disidentů Petra Placáka, Alexandra Vondry, Dany Němcové a dalších. Večerem provázel moderátor ČT Jakub Železný (více zde). Na Palacha vzpomínalo také Museum Kampa. Společně s občanským sdružením Symposion a činohrou Národního divadla připravily dramatické čtení, filmový dokument a hudební improvizace.

Pietní a vzpomínkové akce probíhají i na dalších místech republiky. Divadelníci z brněnské Husy na provázku a místní Sokol již včera připomněli upálení Jana Palacha během slavnostního otevření uličky Václava Havla. "Říkali jsme si, co by Havlovi udělalo radost nejvíc, kdyby se nemluvilo jen o něm," uvedl režisér Vladimír Morávek.

JAN PALACH se upálil 16. ledna 1969 v horní části Václavského náměstí na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy a počínající normalizaci společnosti. Následkům popálenin podlehl o tři dny později. Palachův pohřeb o šest dní později se stal manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu Prahou se tehdy zúčastnilo na 200 tisíc lidí.

Palachovy požadavky však nebyly splněny a komunistický aparát památku postupně likvidoval. Někteří lidé však zásadní morální apel uchovali v paměti, což se naplno projevilo v lednu 1989, kdy Praha během takzvaného Palachova týdne zažila největší protesty proti komunistickému režimu od konce šedesátých let.