Téma rozšíření Evropské unie není konsenzuální. Pokud však v jejím sousedství vznikne geopolitické vakuum, bude zaplněno nepřáteli. Při zahájení konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Lídři zemí EU v červnu oficiálně označili za kandidáty na členství Ukrajinu a Moldavsko, tedy dvě země, které o přijetí požádaly bezprostředně po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. V červenci sedmadvacítka po letech průtahů oficiálně spustila přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Druhá jmenovaná země byla v tu chvíli kandidátem na členství už 17 let. V říjnu Evropská komise doporučila členským zemím udělit status kandidáta Bosně a Hercegovině.
"Nejedná se o konsenzuální téma. Je mi jasné, že má řada Evropanů z rozšiřování unie strach," řekla Pekarová Adamová. Kandidátské země podle ní musí splnit všechny podmínky vstupu, je ale nutné v první řadě vnímat celkový obrázek.
"Evropa se proměnila a už nikdy nebude taková jako na konci 90. let. Toto musíme akceptovat stejně jako skutečnost, že necháme-li kandidátské země čekat před našimi dveřmi, naše bezpečnost a prosperita tím jedině oslabí," poznamenala šéfka dolní komory. "Pokud v našem sousedství vytvoříme geopolitické vakuum, bude ochotně zaplněno našimi nepřáteli," dodala.
Pekarová Adamová se též vyjádřila k debatám o zavedení rozhodování kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti v otázkách zahraniční či daňové politiky. O možné reformě unijních pravidel dříve v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz.
Diskusi považuje předsedkyně Sněmovny za potřebnou, problémy EU ale změna pravidel rozhodování podle ní nevyřeší. "Většinové hlasování, byť proti vůli jediného členského státu, by měla být zcela krajní možností, ale úplně stejně výjimečné by mělo být použití veta," řekla. Lehkost, s jakou některé státy veto v klíčových zahraničněpolitických otázkách používají, je podle ní krajně nezodpovědná. Apelovala na hledání kompromisů.
V projevu hovořila také o ruské agresi na Ukrajině, kterou podle ní nelze nikdy považovat za normální a odpustitelnou. Evropská reakce byla rychlá a efektivní a nepřátele svobodného světa nepříjemně zaskočila, domnívá se. Sankce podle ní podlamují sílu ruské válečné mašinérie, ač jejich efekt není a nemůže být okamžitý.
Za nezbytné považuje, aby Evropa snížila závislost zejména na některých částech světa a začala hrát aktivnější roli v oblasti bezpečnosti nejen ve svém bezprostředním okolí. Důležité je posilovat vztahy s partnery, zejména pak ty transatlantické, míní.
Plenárního zasedání COSAC v Praze se účastní až šest zástupců za každý národní parlament EU i Evropský parlament. Stejně tak se ho mohou účastnit až tři členové parlamentů kandidátských zemí a další hosté v roli pozorovatelů. Poprvé se tak zasedání účastní zástupci Ukrajiny a Moldavska.
Zdroj: ČTK, 14.11.2022
