Letní divadelní scéna v zámecké zahradě v Českém Krumlově je mnoho let jablkem sváru divadelníků a památkářů. Do sporu zasahují nejrůznější subjekty jak z řad laiků, tak odborníků a v neposlední řadě je silným politikem.
Český Krumlov je zatím stále ještě zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Umístěním otáčivé scény do barokní zahrady krumlovského zámku ale hrozí, že nebudeme-li dost rychle konat, bude tato unikátní památka označena nejprve za ohroženou a pak jí bude statut odejmut. To samozřejmě znamená nejen velikou ostudu pro naši republiku, ale i velmi výrazný odliv turistů, kteří se při výběru destinace své návštěvy orientují právě seznamem památek UNESCO. Krumlov nejsou Drážďany, které jako hlavní město Saska, nejspíše odebráním statutu památky UNESCO hospodářsky nezkolabují. Český Krumlov je na turistickém ruchu zcela závislý.
Národní památkový ústav ve spolupráci s Fakultou architektury ČVUT oslovil studenty, aby se pokusili nalézt řešení. Tento prozíravý nápad ukázal, jak věci jdou, na rozdíl od těch dosavadních, které ukazovaly pouze, jak věci nejdou. Jsou mladí, nezatížení a připravení plnit zadání ne na politickou objednávku, ale vedeni jen svou invencí. Jejich technická řešení navíc poskytují velikou, variabilní šíři možností scénografům, tak jak to moderní divadlo vyžaduje a divákům i umělcům důstojné a pohodlné zázemí. Své objekty nejčastěji umisťovali do prostoru za zámeckou zahradu, resp. v jejím přirozeném pokračování a prokazovali velikou citlivost v jejich začlenění do krajiny. Myslím, že ocenění by si zasloužili všichni a ne jen prvních pět.
Doufám, že budou mít tito budoucí architekti možnost ovlivňovat skutečně v reálu naši moderní architekturu a že jejich nápady nezůstanou jen na papíře.
parlamentnilisty.cz, 16. 3. 2012
