Oliva: Letošní zisk Lesů ČR je podezřelý

Státní podnik Lesy České republiky, který bývá označován za poslední neohlodanou kost v rukou státu, za letošní první pololetí vytvořil hrubý zisk téměř 3,5 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku je to téměř dvojnásobek. Jde o dosud nejlepší výsledek firmy v historii. A podle vedení podniku by od příštího roku, kdy začne prodej fungovat podle takzvané Dřevěné knihy, mělo být ještě lépe. Kritici to tak ale nevidí. Mluví o tunelování zásob dříví v lesích ve vlastnictví státu, který tak podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha přichází ročně o miliardy korun.

Začíná Studio Česko, dnes se členem předsednictva TOP 09 poslancem Jiřím Olivou, který kromě jiného zasedá také v podvýboru pro ochranu přírody a krajiny. Dobrý den do Hradce Králové.

Dobrý den.

Vy jste před 20 lety u konstituování podniku Lesy České republiky stál a 11 let jste ho jako ředitel vedl. Jak ten letošní pololetní hospodářský výsledek vnímáte?

Tak, ten hospodářský výsledek je samozřejmě bombastický. Pro mě se zkušenostmi, které v této branži mám, by takový výsledek spíš byl podnětem k zadání hloubkového lesnického auditu než podnětem k nějakým oslavám. Protože každý lesní majetek obecně, pokud o něj má být dobře pečováno, tak má svoje výnosové možnosti a jsem přesvědčen, že tento hospodářský výsledek, který Lesy České republiky prezentují, je daleko, daleko za těmito možnostmi.

Co to znamená? Jinými slovy, že dochází k drancování, aby byl co nejlepší hospodářský výsledek?

Já myslím, že není možno mluvit úplně o drancování. Ten problém bych viděl trochu jinde. Když si vezmeme, že produkční cyklus v lese je 114 roků v průměru v České republice, tak tato dostatečně dlouhá doba, nebo extrémně dlouhá doba umožňuje politiku, která nemusí být lesu vždycky prospěšná. Když například zvolí takový správce velkého majetku strategii, že bude minimálně provádět výchovné zásahy, bude je provádět třeba plošně dostatečně, ale s minimální intenzitou, bude provádět s minimální intenzitou prořezávky, zalesňovat s minimálními počty sazenic, nebude udržovat infrastrukturu, lesní cesty a tak dále a tak dále, tak je možné se dostat samozřejmě na minimální náklady, které potom takový hospodářský výsledek umožní. Na druhé straně tím do budoucna vznikne jakýsi vnitřní dluh, který bude muset někdo řešit. Například tím, že lesní cesty budou nesjízdné a místo údržeb budou nutné nákladné rekonstrukce. A nedostatečně vychovávané porosty nebudou mít stabilitu, protože ty probírkové zásahy nebudou dostatečně intenzivní a nesplní ten účel, jaký plnit mají. Tak ...

Ale může vlastně do celého systému vedení Lesů České republiky dostatečně zasáhnout, když zde máme systém komplexních zakázek?

Samozřejmě. Tady si musíme uvědomit, že Lesy České republiky jsou výhradním zadavatelem, hospodářská opatření plánují výhradně oni, a práce rovněž oni přebírají. Takže do něj může zasáhnout bez jakýchkoliv problémů.

Pane Olivo, je podle vás v pořádku, aby vedení Lesů zlepšovalo hospodářský výsledek firmy také prodejem nemovitostí důležitých pro správu majetku? Například hájoven revírníků, kterým tak hrozí, že budou muset do spravovaných lesů dojíždět.

Tam záleží na tom, jakým způsobem je ten prodej veden. Lesy České republiky v minulosti měly poměrně velký počet nemovitostí, které nebyly využívány. Ta situace ještě byla komplikována tím, že ony vlastně nebyly ve vlastnictví, nebo ve správě Lesů, ale Pozemkového fondu, takže až někdy v roce 2001, 2002 mohly Lesy začít s těmito budovami disponovat. A pokud by se prodával majetek skutečně nezbytný, tak proti tomu nelze nic namítat. Bohužel ty zprávy, které mám od kolegů provozních lesníků, tak jsou takové, že ne vždycky ten majetek, který se prodává, odpovídá, odpovídá těmto kritériím. Takže jsou například v oblasti severní Moravy poměrně rozsáhlé plochy, kde nebudeme mít už jedinou hájenku. Neprodávají se například bytové domy, které by jako první měly přijít na pořad takových prodejů, ale prodávají se většinou atraktivní nemovitosti. To jsou věc, kterou, to jsou věci, které by bylo určitě potřeba prošetřit. Já bohužel mám jenom ty zprávy od kolegů, nemám přístup k údajům, které by tyto, tyto věci mohly vyvrátit.

A nemůžete třeba na výboru nebo podvýboru si tyto informace vyžádat a případně to řešit na půdě Poslanecké sněmovny?

Samozřejmě, vyžádat si je můžeme, je otázkou, jestli nám je státní podnik poskytne. Protože jeho, jeho politika podléhá výhradně ministrovi zemědělství a je skutečně otázkou, do jaké míry je povinen nám tyto údaje poskytovat.

Zisk Lesům narostl přesto, že Český statistický úřad stále nevydal index cen v lesnictví pro první čtvrtletí letošního roku. A právě podle tohoto indexu se má cena dříví od státních lesů měnit. Nakolik to vidíte jako problém, který Lesy a potažmo český stát poškozuje?

Já si myslím, že to, co český stát poškozuje rozhodně není zveřejnění indexu cen dříví statistickým úřadem. Vliv toho indexu se velmi přeceňuje a ten ...

Ale když je na něj navázána ta prodejní cena?

Ten index samozřejmě může být jedním z kritérií, ale nemůže být jediným kritériem. Používat ho jako jediné kritérium bych téměř nazval znakem neprofesionality. Protože ten index je ovlivněn mnoha dalšími věcmi. Nejenom kvalitou dříví, ale infrastrukturou, vzdáleností ke koncovému odběrateli. Dokonce i s politickou situací v importujících zemích. Takže některé vlivy se mohou projevit regionálně, některé se nemusí projevit vůbec. Takže udělat z, ze statistického indexu jediné kritérium pro úpravu ceny bych viděl jako ekonomický lapsus. Jako věc velmi neprofesionální.

Už jsme zmínili, že za celý loňský rok Lesy České republiky vytvořily zisk přesahující 3 miliardy korun. Teď podobné částky dosáhly za půl roku. Z vaší zkušenosti, na jaké úrovni je tedy podle vás reálný a možný zisk tohoto podniku, aby to nebylo skutečně na úkor Lesů České republiky do budoucna?

Tak, když bych měl uvést hrubý odhad, tak je skutečně nutné vycházet ze současných cen, které jsou skutečně na vrcholu. A nutno také říct, že ceny dřeva jsou dnes v České republice na nejvyšší úrovni nejen v Evropě, ale možná i na celém, na celém světě. Takže za současné situace bych při odpovídající péči o lesní porosty a o infrastrukturu a budovy viděl zisk někde kolem 1,5 miliardy korun.

Tedy vize ředitele Lesů České republiky Svatopluka Sýkory, že letos by podnik mohl vydělat 5,5 miliardy, je naprosto mimo realitu?

Mimo realitu není. Není mimo realitu z důvodů, které jsem uvedl už na začátku. Bohužel charakter lesního hospodářství takovou politiku umožňuje. Pokud skutečně zvolíte strategii minimálních nákladů, budete šetřit extrémně na pěstební činnosti i údržbách budov, infrastruktur a tak dále, tak ty věci se někdy projeví, někdo je bude muset řešit, ale oni bohužel, a to je právě to specifikum lesního hospodářství, se projevují za 2 až 3 generace po té generaci, která tyto změny způsobila. Takže ta odpovědnost tam je velice problematická, protože v té době už si na tento management nikdo ani nevzpomene.

Vy jste v posledních 7 letech učil na České zemědělské univerzitě, ale loni už jste tedy ten úvazek, který byl třetinový, zrušil. Když jste tak zděšen tím hospodařením toho podniku, který, které může být na úkor budoucnosti, tak co s tím chcete udělat? Budou zde interpelace ministra Fuksy, nebo budete žádat odvolání Svatopluka Sýkory?

S panem ministrem Fuksou jsem o té věci mluvil, dohodli jsme si nějaký, nějaký postup, jak, jakousi, jakýsi předběžný audit udělat. Bude rozhodně záležet na panu ministrovi, jak se k tomu postaví.

A jenom ten audit provede kdo? A komu bude k dispozici?

Ten, kdo provede ten audit, to je skutečně věcí ministerstva zemědělství, komu ho zadá. Pokud, pokud ho zadá. Tady nemůžu, nemůžu předjímat nebo, nebo určovat, určovat nějaké firmy.

A měl by být znám kdy ten výsledek?

Ze, ten audit dosud nebyl zadán. Já jsem říkal, že jsme mluvili o možnosti. A musím říct na druhou stranu, že pan ministr Fuksa se snaží k této věci stavět velmi zodpovědně. Není to pochopitelně jenom věc jeho, je to také věc dozorčí rady státního podniku. Tam bohužel ta, to složení dozorčí rady neodpovídá úplně odborným potřebám, takže předseda inženýr Zámečník, kterého si velice vážím a je to určitě velmi fundovaný makroekonom,  tak by potřeboval mít vedle sebe člověka zběhlého právě v lesnické ekonomice a v lesnické problematice, aby tyto věci mohl lépe a důsledněji monitorovat.

A podle té vaší stávající domluvy, kdy by měl být výsledek toho auditu znám? Ještě v letošním roce?

Bohužel tu informaci já nejsem schopen říct, protože to jednání o tom auditu byla teprve na začátku.

Říká poslanec TOP 09 Jiří Oliva, který je dnes hostem Studia Česko. Generální ředitel Lesů České republiky Svatopluk Sýkora slibuje, že s rozjezdem podle takzvané Dřevěné knihy od příštího roku budou hospodářské výsledky jeho firmy ještě lepší. Pane Olivo, vy sice říkáte, že nemusí být nejvýnosnější, když si vše podnik zařídí sám. Ale co tento argument, že jak to Lesy chtějí dělat, tak to ani v České republice, ale ani v okolních státech není zvykem.

Tady je třeba říct, že ta koncepce, která je trochu nepřesně nazývána Dřevěnou knihou, tak není nic nového. Ta koncepce byla velmi podobná vypracována už na začátku 90. let při vzniku Lesů České republiky. A tady nemohu s kolegou z Hnutí Duha souhlasit v tom, že se prokázalo, že to je nevýhodný způsob. Jednoznačná řada hospodářských výsledků ve srovnání s jinými vlastníky, ať už soukromými nebo obec, vlastníky obecních lesů, tak prokázala, že ta metoda stoprocentního outsourcingu, to znamená stoprocentního službového zajištění lesnických prací, tak že je ekonomicky účinnější než když si státní podnik dělá tyto věci sám ve vlastní režii.

Ale skutečně, není to, jak už jste sám naznačoval, na úkor budoucnosti? Vy sice říkáte, že ten státní podnik mám páky, jak nějakým způsobem s těmi kontraktory jasně domluvit, co se smí a co už ne. Ale těm firmám, které těží, jde přeci o zisk, těm, ty nezajímá, že ta doba trvá 114 let.

Samozřejmě, ale oni také s touto dobou nemají nic společného. Oni dostanou roční projekty ...

Od příštího roku to tedy budou projekty na 1 až 5 let.

To budou projekty, to budou smlouvy na 1 až 5 let. Ale to vlastní zadání prací se řídí v rámci jednoletých, jednoročních projektů. A jejich úkolem je tyto projekty naplnit a dostat za to sjednanou, sjednanou cenu. Takže tam nemůžeme vůbec mluvit o nějakém dopadu do budoucnosti, protože oni mají tím projektem dané pevné mantinely, které nesmí překročit. Pokud by je překročili, znamená to jediné, okamžité zrušení smlouvy. A to si nikdo z těch, z těch podnikatelů nemůže, nemůže dovolit. Takže tady ta obava je skutečně lichá.

Už jsem zmínil, že vy jste stál u toho, když podnik Lesy České republiky před téměř 20 lety vznikal. Stále, ani s odstupem nevnímáte to tehdejší nastavení jako chybu, že Lesy České republiky se staly pouze správcovskou firmou a že si tedy najímají a uzavírají kontrakty s jinými firmami?

Ne, nevnímám to jako chybu. Zejména z toho důvodu, který jsem řekl před chvilkou. Firma, která provádí práce, tak skutečně se pohybuje ve velmi přísně ohraničeném území ...

Tomu rozumím. Ale situace se změnila. Přeci jenom Lesy České republiky dnes disponují hotovostí, která je téměř 10 miliard korun. Možná by tedy byly s to nakoupit potřebný materiál a techniku. Nebylo by lepší to nastavení podniku do budoucna změnit?

Rozhodně o tom nejsem, nejsem přesvědčen. A myslím si, že pokud by stát měl sám podnikat na takovémto majetku, tak bude takové podnikání provázeno všemi nectnostmi státního podnikání. Kdyby, a ty jsou obecně známy v ekonomické teorii. Myslím si, že kdyby státní podnikání v jakémkoliv směru mělo být účinnější než podnikání soukromé, podnikání privátního subjektu, tak by celá světová ekonomika určitě stála na státních podnicích. Protože ...

Tak, možná bychom nebyli svědky změn v roce 1989 a 90.

Protože tomu tak není, tak to jednoznačně ukazuje, že realita je jinde.

Už jsem ale zmínil, že Lesům na účtech leží téměř 10 miliard korun, které ale podle stávající legislativy si stát až tak jednoduše stáhnout nemůže. Není to chyba, pokud Lesy i nadále zůstávají pouze správcovskou firmou?

Je to v každém případě chyba. Je to určitý nedostatek zákona o státním podniku.

A kde je ten problém? Protože ministerstvo financí už dalo zelenou, vše řeší tedy ministerstvo zemědělství, ale mluví se také o tom, že gestorem změny toho zákona musí být ministerstvo průmyslu a obchodu.

Gestorem zákona o státním podniku bylo vždycky v minulosti ministerstvo průmyslu a obchodu. A mluví se o tom, že je třeba udělat novelu tohoto zákona, aby byl, byl, vlastně aby byla dána možnost, aby stát mohl užívat jakousi dividendu nebo rentu ze státních podniků, protože skutečně současně platná legislativa to neumožňuje a myslím si, že to hromadění peněz může být i různým, různými svůdnými mechanismy k činnosti, která není úplně podle zákona.

A kdy ta změna bude? Vy jste členem předsednictva vládní strany TOP 09, státnímu rozpočtu se nedostává prostředků, tady leží téměř 10 miliard korun, které jsou k dispozici. Kdy tedy dojde k té změně? Jsou to podle dostupných informací dvě jednoduché věty.

To si nemyslím, že to jsou dvě jednoduché věty. Ale bylo by to skutečně dlouhá diskuse na toto téma. Domnívám se, že ten, ta novela zákona by se do půl roku mohla v Poslanecké sněmovně objevit.

To znamená, že ještě letos by mohla být ve sněmovně a platit by mohla někdy od poloviny příštího roku?

Od poloviny příštího roku, možná, možná při šťastné souhře okolností a příznivém programu sněmovny už od 1. 1.

V minulosti se mluvilo také o tom, že Lesy České republiky alespoň zčásti půjdou na burzu. A proto by se měly převést na formu akciové společnosti. Zatím ale ministr zemědělství Ivan Fuksa od prodeje části Lesů na burze ustoupit. Není to chyba? Nebylo by právě v době prázdné státní kasy dobré podobný krok udělat?

Tam je otázka, co společnost od státních lesů čeká. Protože Lesy jsou majetkem s významnými prvky veřejného statku, veřejnost je tak vnímá a zřejmě by velice nelibě nesla, pokud by s akciemi Lesů začala, začal stát obchodovat na burze. Takže by se staly majetkem různých privátních investorů. Samozřejmě, že tam je možno instalovat různé ochranné mechanismy, ale domnívám se, že ...

V čem by byl problém, když se podíváte na ČEZ, tak ten je také z většiny vlastněn státem a soukromí investoři mají také nejrůznější počty akcií.

ČEZ a Lesy České republiky jsou přeci jenom, přece jenom dva nesrovnatelné podniky. Protože ČEZ vyrábí nějaký produkt, který prodává, provozuje rozvodnou síť a tak dále.

A lidé jsou pak nespokojeni s těmi cenami.

Lesy jsou, lidi jsou samozřejmě nespokojení. Lesy, ty mají takovou velkou specifiku, že produkují ještě jiné funkce, které společnost využívá naprosto svobodně, nezpoplatněně, neměřitelně a nikoho z nich nemůžeme vyloučit. Chození do lesa, různé, různé rekreační aktivity, které jsou, které jsou vázány ...

Ještě vás doplním, že státní lesy každý týden navštíví v průměru asi 2 miliony výletníků. Ale tedy když ne vstup na burzu, tak co další důvod, který by možná mohl přesvědčit, a sice průhlednost? Protože i když to podnik odmítá jako nesmyslné, tak figuruje v kauze možného kreativního financování ODS nebo některých jejích členů. Podle bývalého šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka by se totiž policie na základě slov obviněného bývalého poradce exministra Pavla Drobila Martina Knetiga měla zaměřit také právě na Lesy České republiky a podpůrný garanční lesnický fond. Pane Olivo, jak vnímáte ta slova, že v Lesích se v minulosti kradlo za bílého dne, jak tvrdil Martin Knetig?

Já je mohu vyslechnout, ale nemohu je ani potvrdit, ani vyvrátit. Samozřejmě ...

Tak, vy se v oboru pohybujete dlouho, tak předpokládám, že máte spoustu interních informací.

Samozřejmě Lesy České republiky prošly řadou velice, velice komplikovaných kauz. Ať už to byla velmi problematická snaha o odkup pily Ptení, možná to byly některé, bylo některé problematické umístění volných finančních prostředků do určitých finančních institucí. To jsou věci, které skutečně by policie mohla šetřit. Na druhou stranu mám i vlastní zkušenost s tím, že policie postupuje tak, že pokud se konkrétní osobě neprokáže úmysl, tak to trestní oznámení nemůže padnout. A prokázat ten úmysl je v tomhle tom případě velice, velice obtížné až nemožné. Takže já si myslím, že ta cesta vede spíš k tomu, že by se do těchto funkcí měli instalovat odborně zdatní a morálně bezúhonní lidé. To je, to je ta hlavní cesta.

Tak možná můžeme snít i nadále. Každopádně od Lesů České republiky ještě k Národnímu parku Šumava. Protože tam se dnes mají sejít všechny strany sporu týkajícího se postupu proti kůrovci. V minulých týdnech se na lokalitě u Ptačího potoka, v lokalitě Na Ztraceném dost těžilo, což kritizovala třeba Strana zelených. Nakolik je standardní, že když se poráží stromy napadené lýkožroutem, tak jsou řezány na 4,10, což je přesně ona míra pro zpracování dřeva?

Já nemám informaci o tom, že by se stromy řezaly na míru 4,10.

Tak, berte ji, berte ji jako fakt, který jsem řekl.

Ale,  pokud, pokud tam to dřevo má zůstat ležet nějakým způsobem asanováno, odkorněno, tak je bezpředmětné uvažovat o tom, v jaké míře by to dříví mělo shnít. To samozřejmě, to samozřejmě nemá žádný vliv.

Tak to zkusím ještě jinak. Zatím bylo letos v souvislosti s kůrovcem pokáceno více než 5 tisíc stromů. V jakých cenových relacích by se tedy daly zpeněžit?

Na to není jednoduchá odpověď, protože každý kus má, je jiné kvality ...

Proto se ptám na ty relace.

Průměrná, průměrná cena, když bychom vzali od nejcennějších sortimentů až po palivo se může pohybovat někde kolem 1200, 1300 korun za jeden kubík. Ale já bych k tomu chtěl říct velice rychle jednu věc. Zda na Šumavě kácet či nekácet je poněkud zástupný problém.

A na to jsem se také vůbec neptal, proto jsem se ptal na cenu dřeva. Tolik dnešní Studio Česko. Naším hostem byl v hradeckém studiu člen předsednictva strany TOP 09 Jiří Oliva. Děkujeme a někdy příště ve vysílání Rádia Česko opět na slyšenou.

Taky děkuju. Na shledanou.