Vždy jsem doufal, že se mi podaří učinit environmentální politiku součástí hlavního proudu nějaké velké strany. Do ODS jsem vstoupil na samém začátku, něco se mi povedlo, zejména v době, kdy jsem byl členem Topolánkovy stínové vlády a kdy jsme vytvořili program pro volby 2006. Potom zelenou tematiku ale převzala strana zelených a ODS se k věci začala stavět lhostejně a někdy až negativně. Hlasování poslanců ODS se často odchylovalo i od návrhů vládní koalice. To se mi přestalo líbit. Také jsem přemýšlel, zda vůbec kandidovat v senátních volbách, a když přišla nabídka stát se garantem environmentální politiky TOP 09 a moci kandidovat do Senátu v Praze 6, kde celý život bydlím, tak jsem nabídce vyhověl.
* Bral jste jako křivdu to, že Topolánek přenechal zeleným post ministra životního prostředí?
Bylo to trochu zklamání, ale nebyl to hlavní faktor, proč jsem odešel.
* V kontextu vašeho odchodu se mluvilo i o tom, že zelená témata v ODS dostal místopředseda a lídr pražské kandidátky ODS David Vodrážka, a ne vy.
S ním mám dobré osobní vztahy, ale zklamalo mě, že jsem nebyl stanoven tváří ODS pro environmentální politiku. A když přišla nabídka TOP 09, tak se mi zdálo a zdá se mi, že se mi plní mé představy. Vezměte si například udržitelný rozvoj, což je světově uznávaná myšlenka, která říká, že cesta vede slaďováním ekonomického rozvoje s environmentálními principy. Když se ale řekne udržitelný rozvoj v ODS, tak se leckdo pozastaví a říká, že je to zelená ideologie. A mně se nepodařilo je přesvědčit, že to tak není. Také otázka Evropské unie, ta je v environmentální otázce velikým přínosem i přes velkou administrativní zátěž. Myslím, že s tím souzní většina voličů ODS, ale nikoli špičky ODS.
* Nepřežívá v ODS názor, že ekologie kazí byznys, také kvůli tomu, že má silného zastánce v prezidentu Václavu Klausovi?
Jednoznačně je jeho vliv značný a řada lidí - nejen členů ODS - je jeho názorem ovlivněna. Pan prezident je důvěryhodná osobnost, a když něco řekne, tak to platí. Mě to osobně mrzí.
* Co říkáte jeho výroku, že idea globálního oteplování je novodobým náboženstvím, na kterém se někdo snaží vydělat?
Jestli s něčím hluboce nesouhlasím, tak s tímto.
* Proč jste nepřešel ke Straně zelených, tam byste našel porozumění?
Opakovaně jsem byl oslovován lidmi ze Strany zelených s nabídkou členství, ale vždy jsem odmítl, protože Strana zelených vždy zastává svým způsobem krajní stanoviska. Nic proti zeleným stranám, ale ony jsou na pólu, a já jsem chtěl dělat politiku v hlavním proudu. Zelené politiky by se měla chytit konzervativní strana, která by měla ekologické principy prosadit jako jedno z kritérií, jako je kritérium ekonomické či sociální, ne jako něco, co je nad vším.
* Pokud TOP 09 uspěje ve volbách a bude vytvářet vládu, máte chuť a sílu jít dělat ministra životního prostředí?
Vždy jsem měl k exekutivě blízko. Od doby, co jsem byl ministrem životního prostředí, jsem na tomto ministerstvu zastával různé exekutivní funkce. Ale že bych se systematicky připravoval na to, že se stanu ministrem, tak vás mohu ujistit, že ne.
* Jak chcete podnikatele a lidi přesvědčit, že se ekologie může ekonomicky vyplácet?
Nemůžeme říci, že mezi ekologií a ekonomií rozpory nejsou. Leckdy se musíme rozhodnout pro zdraví lidí a přírody než pro jednoduché ekonomické řešení. Ekologii ale musíme brát jako výzvu. Příklad můžeme najít v Dánsku, tam se před 20 lety rozhodli, že se dají cestou obnovitelné energie. To zpočátku vyžadovalo značné výdaje, ale přineslo to, že dánské firmy si i přes velkou konkurenci Německa a USA udržují přední postavení ve výrobě elektřiny z větru. Je také známo, že environmentální regulace je největším stimulem pro vědeckotechnické inovace. A cítím, že v tomto jsem našel v TOP 09 porozumění.
* Vypracoval jste ekologický program TOP 09. Mezi konkrétními úkoly zmiňujete ochranu ovzduší. Jak ho chcete více chránit?
To bude velmi obtížné, protože více než 30 procent znečištění v zimním období je původem z malých topenišť. My jsme konzervativní strana a určitě nechceme jít cestou plošných zákazů. Ale nějaké regulace bude potřeba zavést a také citlivě zjistit, jak a čím lidé topí. Lidem se musí pomoci, přece není řešení zakázat topení uhlím a nechat zmrznout důchodce. Víme, že některé skupiny jsou velmi zranitelné, a proto musíme udělat detailní analýzu a jít do konkrétních obcí, kde často zjistíme, že pár lidí topí ve starých kotlích uhlím, i když je obec plynofikována.
* A co s tím?
První věc je pokusit se domluvit. Když k tomu nebudou náchylní, tak oslovit jejich sousedy či děti. Jde často o starší lidi, kterým mohou děti vysvětlit, aby topili rozumně. Za druhé musíme citlivě zjistit, jaká je ekonomická situace těch lidí. Jestli si třeba mohou dovolit topit plynem, a pokud ne, tak by se měly vytvořit systémy sociálních dotací, aby se jim pomohlo. Můžeme také pomoci šikovným výrobcům topidel na biomasu či uhlí. Musí se také říci, že bude nutné zavést kontroly topidel, protože není možné, aby lidé topili čímkoli. Znám řadu případů, kdy lidé hrdě ukazují moderní kotel, ale ve sklepě mají ještě jeden, ve kterém topí odpadky.
* Nebude to kolidovat s ústavou a s lidskými právy?
To se bude muset velmi citlivě ošetřit, neříkám, že to bude jednoduché.
* Jak chcete zabránit, aby podnikatelé šetřili zemědělskou půdou a nové provozy a sklady stavěli hlavně na tzv. brownfields, tedy ve starých nepoužívaných areálech?
Měly by se drasticky zvýšit poplatky za vynětí ze zemědělské půdy. Taková předloha je již ve Sněmovně a měli bychom ji ještě zpřísnit. Také musíme najít ekonomické nástroje, například daňové zvýhodnění, aby se jim vyplatilo stavět na brownfields, ne na zelené louce.
* Proč myslíte, že chtějí těžaři prolomit limity, když podle vás uhlí ve skutečnosti nepotřebují?
Protože se pouze mechanicky prodlužují scénáře teplárenských a energetických firem. Oni nepřemýšlejí, že by bylo lepší investovat např. do lepších rozvodů tepla či do zateplování. Chtějí mít prostě jednodušší život a to bychom neměli podporovat.
