Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer.
Unie podle něj potřebuje funkční zahraniční politiku a dohodu, kdo a jak za ni bude vystupovat na mezinárodním hřišti. Tedy přesně to, co si nepřeje mimo jiné Kreml.
„V ruském propagandistickém pořadu před pár dny padlo, že Rusko má výjimečnou šanci dosáhnout toho, že Evropa nikdy nebude jednotná a silná. A bohužel je to i politika Donalda Trumpa, který se raději než se supervelmocí bude bavit s jednotlivými státy,“ dodává.
Větší koordinace je podle něj nutná i v oblasti bezpečnosti, aby jednotlivé země efektivně investovaly do své obranyschopnosti. Například evropský systém protivzdušné obrany by měl být pořízen z fondu, do kterého přispějí členské země, a spravován společně.
„Velení by mělo být v rámci evropského křídla NATO, nedává nejmenší smysl, abychom vytvářeli nové procedury a systém velení a řízení,“ podotýká Niedermayer, zároveň ale věří, že Aliance bude i nadále fungovat i přesto, že Trump se v minulosti americké závazky pokoušel zpochybňovat.
Podle předsedy Národní rozpočtové rady a bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla není ani bohatá Evropa schopna financovat Green Deal a zároveň vydávat podstatně více peněz na obranu.
„Nesouhlasím s ním, protože ty věci, které probíhají v rámci dekarbonizace, zlepšují výkon ekonomiky a zároveň zvyšují naši ekonomickou bezpečnost. Mluvím o hlavních dvou pilířích snižování emisí: více obnovitelných zdrojů a snižování spotřeby energií,“ namítá Niedermayer.
Evropa už dnes do obrany investuje zhruba dvě procenta HDP a skokové navýšení třeba o procento podle europoslance nepřipadá v úvahu, protože by to ani nebylo možné utratit. Pomalejší navyšování je ale podle něj v pořádku.
„Logika Velké Británie nebo české vlády, že budeme navyšovat o 0,2 procenta ročně, je dobrá. Bavíme se o 16 miliardách korun, to není žádná astronomická suma. Ty peníze musíme najít,“ zdůrazňuje.
Niedermayer s odkazem na zprávu Maria Draghiho uvádí, že Unie masivně plýtvá prostředky na vědu a výzkum tím, že nekoncentruje jeho kapacity. Více využít by se také mělo ukrajinské know-how v oblasti dronů.
„Jsou tam stovky firem vyrábějících sofistikované drony. Spoluprací můžeme dosáhnout mnohem větší obranyschopnosti, než když budeme znovu vymýšlet kolo. Jinými slovy musíme si říct, že dáme do obrany tolik, kolik je potřeba, ovšem cílem není utratit peníze, ale zvýšit obrany schopnost,“ uzavírá.
Převzato z: Michael Erhart, Interview Plus, 7. 3. 2025
