O osudu finanční ústavy rozhodnou politici

I když zákon už v prvním čtení prošel Sněmovnou, kde se potřebou omezit zadlužení zaklínala opozice i koalice, klíčový rozpočtový výbor nebyl opakovaně schopen shodnout se na pozměňovacích návrzích. Protože se jedná o ústavní zákon, k jeho přijetí je nutný souhlas i části opozice.

„Jsem připraven k rozumným kompromisům,“ zopakoval včera svoje stanovisko ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Vstřícný krok udělala i sociální demokracie. Ta od počátku spojovala souhlas s finanční ústavou s připojením Česka k evropskému fiskálnímu paktu.

„Nemohu za vládu slíbit, že ČR přistoupí k fiskálnímu paktu,“ opakoval ale Kalousek s tím, že on osobně by byl pro. S přistoupením k fiskálnímu paktu však zásadně nesouhlasí ODS.

Jak ale řekl včera Právu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, je otázku připojení k evropskému fiskálnímu paktu jeho strana ochotna odložit do dalšího volebního období, kdy, jak říká Sobotka, už by mohla tvořit vládu. „Není to kategorická podmínka,“ řekl.

ČSSD však chce zásadně jednat o změně výše zadlužení, od kterého by každá budoucí vláda byla povinna přijímat tvrdá rozpočtová opatření prioritou, současně se zákonem byl přijat i prováděcí předpis.

Podle mínění nezávislých ekonomů by rozumná mezní hranice zadlužení byla od 50 procent HDP výše.

Vyšší hranice pro krocení dluhu

Podle Sobotky totiž současný vládní návrh jako hranici pro nutnost přijímat tvrdé rozpočtové škrty a úspory bere výši zadlužení, kterého Česká republika dosáhne již v dohledné době. „Nenecháme se finanční ústavou natlačit do těch nevýhodných podmínek, které by podvázaly možnosti vlády reagovat na ekonomické problémy či rostoucí nezaměstnanost,“ řekl Právu. ČSSD je i proti tomu, aby odměny budoucích členů rozpočtové rady byly větší než platy jiných ústavních činitelů.

„Dohoda o finanční ústavě je pro mě tak důležitá, že pokud by se nezměnil smysl zákona, budu jednat i o zvýšení limitu pro úsporná opatření,“ tvrdí Kalousek.

S kritikou vládní předlohy finanční ústavy přišla i KSČM. Ministr financí se při jednání rozpočtového výboru postavil proti návrhu Jiřího Dolejše (KSČM), aby se finanční ústava nevztahovala na zdravotní pojištění. Dolejš argumentoval tím, že by se mohla dostat do rozporu s tou částí ústavní listiny práv, která zaručuje dostupnost zdravotní péče.

Podle Kalouska by ale mohly být stejně tak vyřazeny i penzijní účty, čímž by finanční ústava ztratila smysl. Rozpočtový výbor by měl v květnu hlasovat také o návrhu Vladislava Vilímce (ODS), jenž obsahuje úlevy pro samosprávy.

Co obsahuje návrh

• Takzvaná dluhová brzda by uložila vládě v případě zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP, aby předložila Sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhla opatření ke snížení zadlužení.
• V případě zadlužení mezi 45 až 48 procenty HDP by vláda musela navíc zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň by se v následujícím roce snížila platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců, o pětinu. Rovněž by se zastavil růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
• Při růstu zadlužení mezi 48 až 50 procenty HDP by vláda musela předložit Sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Sněmovně by měla doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven. Tutéž povinnost by měly také územní samosprávné celky.
• Pokud by zadlužení vzrostlo na 50 a více procent HDP, vláda by musela požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry.
• Návrh zákona dále počítá se zřízením rozpočtové rady, která má mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a zpracovávat stanoviska k rozpočtovým dopadům zákonů.