Návrh tzv. finanční ústavy – ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti
Stav: Původní návrh předložil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. V rámci snahy o dosažení dohody napříč politickým spektrem byly učiněny změkčující ústupky vůči ČSSD. Návrh pak po pádu vlády „spadl pod stůl“. Nyní jej opět v již dohodnutém kompromisním znění předkládají poslanci TOP 09 a Starostů a nezávislých. Jde o ústavní zákon a doprovodný „prováděcí“ zákon.
Cílem je vytvořit číselná, institucionální i procesní pravidla pro fungování rozpočtové politiky na ústavním základě tak, aby se předešlo nadměrnému zadlužování České republiky. Cílem je vyhovět i přísnější regulaci veřejného zadlužení, ke kterému se zavázaly členské státy Evropské unie. Zvyšuje se také transparentnost veřejných financí prostřednictvím požadavků na zveřejňování údajů.
Národní rozpočtová rada (NRR):
- Působnost nezávislé NRR spočívá ve sledování vývoje hospodaření sektoru veřejných institucí a hodnocení plnění číselných fiskálních pravidel. Vyjadřuje se k predikcím, např. vývoje daňových příjmů, poskytuje ad hoc stanoviska k rozpočtovým dopadům.
- NRR bude mít pět členů, včetně předsedy a dvou místopředsedů. Všichni jsou voleni Poslaneckou sněmovnou, předsedu navrhuje vláda, místopředsedy navrhuje ČNB a Senát.
- Funkční období jednoho člena bude 6 let (maximálně dvě období), musí mít VŠ vzdělání, alespoň 35 let, být bezúhonný s min. 10letou praxi v oblasti financí a makroekonomie.
Dluhová brzda:
- Stanovuje se pět dluhových pásem, kde se opatření postupně kumulují s růstem dluhu, od kterého se odečítá výše rezervy na předfinancování dluhu (rozdíl od 60% maastrichtského kritéria zadlužení, kde se rezerva neodečítá):
- Nižší než 45 % HDP – nestanovují se žádná specifická opatření.
- 45 – nižší než 50 %: vláda sněmovně předloží zdůvodnění zvýšení dluhu a představí nápravná opatření na následující rok po konzultaci s NRR. Stát nebude s určitými výjimkami poskytovat státní záruky.
- 50 – nižší než 55 %: vláda rozhodne o vázání min. 3 % výdajů schváleného státního rozpočtu již v daném roce, vázání se nedotkne specifických položek jako např. důchody. Návrhy výdajů státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů nesmí přesahovat jejich výdaje z předchozího roku. Dále dojde ke snížení platů ústavních činitelů kromě soudců o pětinu a zmrazí se mzdové výdaje na zaměstnance ve veřejné správě.
- 55 – nižší než 58 %: vláda předkládá návrh na vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet, rozpočty státních fondů a schvaluje vyrovnané rozpočty zdravotních pojišťoven, v průběhu rozpočtového období však nelze zapojit jejich přebytky minulých let. Totéž platí pro územní samosprávné celky (ÚSC), které však mohou zapojit přebytky minulých let, pokud chtějí hospodařit deficitně. Další veřejné instituce nesmí přijímat dluhové závazky.
- Větší než 58 %: Vláda žádá Poslaneckou sněmovnu PČR o vyslovení důvěry.
- Výjimky: výše uvedené se neuplatňuje v době stavu ohrožení či válečného stavu. Výše uvedené se dočasně neuplatňuje (2 roky), pokud HDP poklesne meziročně o min. 2,5 % či o 6 % za 3 roky, nebo výdaje spojené s živelnými pohromami či mez. smlouvami přesáhnou min. 3 % HDP
Hospodaření ÚSC (obce, kraje, dobrovolné svazky obcí):
- Dosud nebylo zadlužení ÚSC téměř vůbec regulováno, což představuje potenciální riziko pro veřejné rozpočty, např. ve formě rychlého růstu dluhu krajů v posledních letech.
- ÚSC musí hospodařit tak, aby jejich zadlužení nepřesáhlo 60 % průměrného ročního příjmu za poslední čtyři kalendářní roky.
- Pokud zmíněných 60 % překročí, ÚSC budou povinny vzniklý nesoulad mezi odstranit v následujícím roce.
- Pokud nesoulad není odstraňován, Ministerstvo financí může zadržet část sdílených daních (DPH, DPPO, DPFO) konkrétního ÚSC. Zadržený podíl může být použit pouze na splácení dluhu.
